Daně v Česku zabírají příliš mnoho času
Česká republika má jeden z časově nejnáročnějších daňových systémů na světě. To, co mnozí tak nějak tušíme, aktuálně potvrdila také studie Světové banky a firmy PricewaterhouseCoopers. Co přesně zpráva obsahuje a zda se rýsuje zlepšení popsané situace, na to jsme se zeptali náměstka ministra financí Petra Chrenka.
Vyplňováním daňových přiznání a plněním ostatních daňových předpisů stráví podniky až 613 hodin ročně, což Česko řadí na 171. místo ze 183 sledovaných zemí. A to přitom mluvíme o razantním zlepšení proti stavu o rok dříve, kdy se vzorová česká firma zabývala daněmi v průměru dokonce až 930 hodin. Jenže v Evropské unii tato časová zátěž v průměru zabere jen 232 hodiny a z unijních zemí je na tom hůř už jen Bulharsko.
A navíc až třetinová časová úspora se na pozici České republiky prakticky vůbec neprojevila, protože snižování administrativní náročnosti daní a odvodů je světovým trendem, takže se mezitím zlepšovaly i další země.
"Máte pravdu, zjednodušování daňového prostředí, daňového systému, není specifikum pouze České republiky. Tam bylo vidět, že se vlastně reformovalo asi v 45 zemích a i to výrazné snížení počtu hodin stačilo jenom na polepšení si asi o dvě příčky, takže to je skutečně málo. Máme před sebou ještě hodně práce."
Ministerstvo financí tak podle náměstka Chrenka dále hledá možnosti dalšího snižování administrativní náročnosti. A kde je cesta?
"Ve větší míře elektronických podání, to znamená, že chceme zjednodušovat ty aplikace, na základě kterých se vlastně usnadňuje komunikace s poplatníkem. To se nám vlastně potvrdilo i v tom významném poklesu hodin, nutných v České republice, že toho bylo dosaženo hlavně zjednodušením formuláře daňového přiznání k DPH a novou aplikací pro podávání elektronického přiznání. Doufáme také samozřejmě, že zavedení datových schránek významnou měrou přispěje právě k využívání elektronického styku s daňovou správou."
Na zjednodušování formulářů a zkvalitňování návodů k nim může pracovat samo ministerstvo bez ohledu na politické poměry. Cílem ale podle Petra Chrenka je jedno inkasní místo, a to už se neobejde bez zákonných úprav.
"Pokud se bavíme o daňové reformě, kterou ministerstvo představilo už v roce 2008 a věřilo, že významně pokročí v této oblasti, tak bohužel pád vlády a existence dočasné vlády nám tuto situaci zkomplikovaly. Daňová reforma se nedá samozřejmě udělat bez změny zákonů. V té souvislosti tím nejvýznamnějším zjednodušením se samozřejmě budeme zabývat až vytvořením toho nového úřadu, který by potom spravoval do budoucna výběr nejenom daní, ale i pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Aby poplatník skutečně komunikoval jenom s jedním úřadem, aby mohl platit veškeré daně a odvody na jeden účet, aby se skutečně to všechno dalo soustředit na jednoho správce," plánuje náměstek ministra financí Peter Chrenko. To už ale není v rukou jeho úřadu.
