Česko má výjimku, levice o ni nestojí
Lídři zemí Evropské unie vyšli vstříc Václavu Klausovi a souhlasili s jím požadovanou výjimkou z unijní Charty práv pro Českou republiku. Prezident svou žádost odůvodnil obavami z prolomení Benešových dekretů. Vše nasvědčuje tomu, že Klaus je již připraven svým podpisem definitivně ukončit ratifikaci Lisabonské smlouvy. Právě nyní to ale učinit nemůže: brání mu v tom projednávání záležitosti ústavním soudem, který se znovu sejde až první listopadové úterý. A navíc teď situaci komplikuje zcela nový faktor: dohodnutá výjimka totiž popudila odbory.
Ve čtvrtek večer přitom zazněla slova vytoužené shody: "Pan prezident zformuloval jednu podmínku ratifikace, která podle mého názoru byla odstraněna. Nehodlá dávat další podmínky," uvedl prezidentův kancléř a jeho zástupce na summitu Jiří Weigl poté, co lídři sedmadvacítky schválili politický závazek při vhodné příležitosti v budoucnu právně ukotvit výjimku z Charty práv Evropské unie pro Česko. Výjimka je formulovaná obecně a neobsahuje žádnou zmínku o Benešových dekretech, což pomohlo utlumit například výhrady Slovenska a Maďarska.
"Mohli jsme dospět k tomuto závěru způsobem, který vyhovoval také sousedícím státům. Prohlásili jsme společně, že toto řešení, které jsme odsouhlasili pro Českou republiku, nemá žádný právní dopad na tyto země," potvrdil premiér unii předsedajícího Švédska Fredrik Reinfeldt.
Jenže nespokojenost se nyní ozývá z řad českých zastánců Lisabonské smlouvy a zejména v ní obsažené Charty práv. Předseda strany zelených Ondřej Liška označil dosaženou výjimku za oslabení práv českých občanů v unii a vyjádřil svou víru, že „příští politická generace tuto chybu napraví".
I sociální demokraté, byť očekávají dokončení ratifikace smlouvy, jsou nespokojeni se způsobem uplatnění prezidentovy výhrady. Podle ČSSD namísto výjimky pro případnou retroaktivitu charty na oblast dříve vzniklých majetkových práv vláda přistoupila na vyloučení celého souhrnu sociálních práv.
Českomoravská konfederace odborových svazů chce dokonce zabránit dosažené výjimce i pod pohrůžkou demonstrace či stávky.
A premiéra Jana Fischera, který dříve marně apeloval na prezidenta, že Charta práv neohrozí Benešovy dekrety, nyní situace přivedla k apelům na odpůrce dosažené výjimky: "Výjimka nesníží standard ochrany českých občanů, a dokonce ani v oblasti základních práv a svobod, ani v oblasti sociálních práv. Jsme přesvědčeni, že (ochrana těchto práv) je dostatečně zakotvena v českém ústavním pořádku a zajištěna mezinárodními smlouvami."
