Semafor slaví 50 let od první premiéry

Slavné pražské divadlo Semafor oslaví brzy 50 let existence. První semaforská hra Člověk z půdy měla premiéru 30. října 1959 a na den přesně po 50 letech proběhne v Obecním domě v Praze velký oslavný koncert. V jakom duchu se oslava ponese?

Jonáš a tingltangl|Foto: Divadlo Semafor

Divadlo si výročí připomínalo už celou uplynulou jubilejní sezónu, nyní vstoupilo do jednapadesáté premiérou dalšího obnoveného nastudování Kytice Jiřího Suchého a Ferdinanda Havlíka. Na leden příštího roku pak chystá pásmo nejúspěšnějších scének a písniček z historie divadla nazvané Uteklo to jako H2O. Jádrem oslav ale bude koncert ve Smetanově síni Obecního domu. Scénář vytvářel společně s Jiřím Suchým publicista a hudebník Radan Dolejš. Jaký našel klíč k připomínání něčeho, co už bylo už popsáno ze všech možných úhlů a kde se už asi sotva skrývá nějaké překvapení? Podle Dolejše je potřeba uspokojit očekávání fanoušků Semaforu:

"Aby se objevila spusta těch starých známých písní, starých poetik Jonášů, tingltangů a Zuzan, všech těch představení 60. let, ale chtěli jsme taky tvorbu Ferdinanda Havlíka, který už tak mediálně známý nebyl, to je ta Kytice a spousta dalších věcí ze 70. a 80. let, taky Vladimíra Franze a Pokušení sv. Antonína. Tím pádem pracujeme i s věcmi, které budou mnohokrát pro diváky překvapením."

Ferdinand Havlík ze zdravotních důvodů na koncertě nevystoupí. Prvním, kdo vkročil na jevišti Semaforu před diváky byl v roce 1959 Karel Štědrý. Ten tento svůj "malý krok pro lidstvo ale velký krok pro Semafor" zopakuje i 30. října 2009. Jaké další zajímavosti autoři připravili?

"Těším se na klasickou scénku vyprávění vtipů, jaké dělal Šlitr se Suchým, ale je nově napsaná, budeme ji zkoušet i tady v divadle před publikem, než ji přeneseme tam. Objeví se i typická semaforská drzá holčička, která byla v těch představeních 60. let, těch Zuzanách, i Jitka bude moderovat jinak, než jsme zvyklí. A taky tam bude moderace Radima Švába zpívaná jako moderní árie. Není to číslo za číslem, pracovali jsme na tom od ledna," říká Dolejš.

Jiří Šlitr a Jiří Suchý

Tak si budou připomínat Semafor a své mládí s ním spojené diváci v Obecním domě. Jak rekapituluje uplynulé padesátiletí zakladatel divadla Jiří Suchý?

"Mělo střídavý charakter. Byly tam momenty krásné, třeba když jsme po několikaletém tvrdém útisku získali od téhož ústředního výboru, který nás týral, divadlo na Václavském náměstí. Ale pak nás z divadla zase hnali restituenti, tak jsme to měli těžší období, prostě jednou jsi dole, jednou nahoře. My jsme s tím smíření, já jsem si nikdy nezoufal a myslím, že i ty těžší chvíle měly pro mě veliký význam a vůbec, vůbec jich nelituju."

A jakých bude příštích padesát let?

"Poněvadž jsem optimista, tak vím přesně, že to bude zase nádhera. že nás diváci neopustí. Fakt je, že dneska už nejsme, abych tak řekl, výkřik módy. Byly doby, kdy se slušelo jít do Semaforu, a kdo tam nešel, byl společensky nemožnej. To už dneska není, dneska máme okruh diváků podstatně menší, už to nejsou miliony, ale statisíce lidí, které zajímá Semafor, ale to je taky dobré."