Týden v ČR

Jiří Paroubek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Začátek týdne znamenal otřes pro celou českou politickou scénu. Předseda ČSSD Jiří Paroubek v úterý krátce před jednáním sněmovny rozbil všechny dohody, které měly zemi dovést k předčasným volbám v listopadu tohoto roku.

Jiří Paroubek,  foto: ČTK
Sociální demokraté se totiž rozhodli, že nepodpoří rozpuštění sněmovny. Listopadový termín předčasných voleb tak padl. Hlasování se pravděpodobně odehraje až v řádném termínu, tedy na jaře příštího roku. Paroubek rozhodnutí ČSSD vysvětlil rizikem další možné stížnosti u Ústavního soudu a především nutností připravit státní rozpočet na příští rok.

"Problém je, že to čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu vytvořilo značný stav právní nejistoty. V důsledku toho jakékoliv rozhodnutí Ústavního soudu, které se týká nového termínu předčasných voleb, tak je nevypočitatelné. Např. týden nebo deset dní před volbami bychom zjistili, že ty volby nejsou, zkrátka že Ústavní soud je zrušil."

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Předseda ODS Mirek Topolánek v reakci na nastalou situaci oznámil, že se vzdává poslaneckého mandátu.

"Dovoluji si prohlásit, že důvody jsou nasnadě. Vzdávám se poslaneckého mandátu poslance Parlamentu České republiky."

Křesťanští demokraté považují nečekaný odklad voleb na příští rok za cynický a sobecký, řekl předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.

"Je to Jiří Paroubek, který dnes destabilizuje naši zemi, způsobuje hospodářské ztráty a prohlubuje ekonomickou krizi."

Stejně kritická je k nečekanému názorovému obratu ČSSD i strana TOP 09. Poslanec Miroslav Kalousek prohlásil:

„TOP 09 ho chápe jako mimořádně neodpovědný krok, kterým sociální demokracie opakovaně upřednostňuje partikulární stranické zájmy nad zájmy občanů České republiky."

Miroslav Kalousek,  foto: ČTK
Ve středu a ve čtvrtek si prezident Václav Klaus kvůli řešení politické krize pozval na Hrad představitele dvou nejsilnějších politických stran - šéfy ČSSD Jiřího Paroubka a ODS Mirka Topolánka. Po setkání uvedl, že shoda těchto dvou stran na řešení krize je velmi nízká. Je proto podle něj minimální šance na uspořádaní předčasných voleb. Politickou situaci je podle Klause třeba stabilizovat tím, že Fischerova úřednická vláda bude moci vládnout dál. "Já bych byl velmi rád, kdyby se podařilo nalézt nějakou elementární shodu na politické scéně, formu této shody nechci předurčovat nebo předjímat, na to, aby ta Fischerova vláda dostala pocit, že vládnout může, že se nemá obávat udělat nějaká důležitá rozhodnutí, to je velmi zapotřebí. Klíčovým rozhodnutím v této věci je vytvoření maximálně úsporného státního rozpočtu na příští rok."

Eduard Janota,  foto: ČTK
Také premiér Jan Fischer považuje za nezbytné, aby mu sněmovna obnovila mandát. Pokračovat chce jen s rozpočtem s deficitem do 170 miliard korun, pro jehož prosazení je třeba schválit rozpočtové restrikce ministra financí Eduarda Janoty.

„To je skutečně velice kritický bod, kdyby těch sto šedesát sto sedmdesát miliard kdyby neprošlo, tak budu skutečně osobně vážit další kroky. Cesta, jak se k nim dojde, je otevřená, vláda ji navrhne podle svého nejlepšího odborné vědomí a svědomí. Dále je to předmětem politické debaty ve sněmovně. To je v pořádku, její výsledek budu respektovat, když to bude sto šedesát sto sedmdesát jsem spokojen. Pokud to bude výrazně jinak, další kroky zvážím. Je to pro mě samozřejmě velmi kritická věc a velmi prioritní."

Vláda úsporný balíček přímo nespojí s hlasováním o své důvěře. Chce ho projednat příští čtvrtek v režimu legislativní nouze


Spojené státy se rozhodly, že systém protiraketové obrany v Česku a Polsku nepostaví. Umístění částí protiraketového štítu v Polsku a Česku prosazovala bývalá americká administrativa George Bushe a zdůvodňovala to hrozbou případného útoků ze států typu Írán. Nynější Obamova administrativa ale došla k závěru, že íránské rakety dlouhého doletu nepředstavují tak velkou hrozbu a rozhodla protiraketovou obranu nevybudovat. Potvrdil to český premiér Jan Fischer.

"Očekáváme, že Spojené státy budou nadále spolupracovat s Českou republikou na uzavření doprovodných dohod o vzájemné vědeckotechnické a vojenské spolupráci včetně financování konkrétních projektů. O to jsem i v tom rozhovoru ve své reakci prezidenta Spojených států požádal. Prezident Obama mě ujistil, že Spojené státy v této věci svůj přístup nezmění."

Jan Fischer,  foto: ČTK
Podle předsedy ODS Mirka Topolánka mohla být jedním z důvodů, proč americká administrativa ustupuje od radaru, i politická nestabilita v Česku. Podle Topolánka je po roce 1989 klíčové začlenění Česka do euroatlantických struktur. Březnový pád jeho vlády ale podle něj naši reputaci u zahraničních partnerů poškodil.

„Dvacet jsme pracovali na dobrém jménu České republiky, na tom, že jsme dobří spojenci, že jsme dobří partneři a že do toho společenství patříme. To, co se podařilo Jiřímu Paroubkovi, Filipovi, Zubové a Tlustému s pádem vlády, to samozřejmě výrazně poškodilo naši pozici v Evropské unii. Stačí se zeptat jakéhokoli zahraničního politika a on té situaci tady nerozumí."

Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka se potvrdilo, že nejsou důvody pro budování štítu. Nápad administrativy tehdejšího amerického prezidenta George Bushe označil za projev návratu do dob studené války.

„Projekt protiraketové obrany tak, jak jej prosazoval bývalý prezident George Bush, byl projevem myšlení minulosti, návratu do dob studené války a nerespektování zahraničněpolitické reality, kdy svět už není ovládán silami dobra a silami zla."