Z krajanského tisku
Americké listy přinášejí recenzi knihy Doma a v exilu. Jako její autor je uveden Eduard Jan Fusek, o její vydání se ale zasloužila jeho dcera Alice.
V průběhu 70. let nahrála vzpomínky svého otce na magnetofonový pásek a až po jeho smrti se postarala, aby vyšly knižně, „protože její otec byl opravdu jedním z těch pozoruhodných lidí, kteří Československo ve dvacátých a třicátých letech doslova vybudovali,“ píše v Amerických listech Jan Drábek. Na Eduarda Fuska vzpomíná jako na smělého mladého muže, z kterého se za První republiky stal úspěšný obchodník. Nebál se rizika, podílel se také na vzniku Živnostenské strany, zastával řadu důležitých postů, včetně vládních. Za války působil v odboji, když si přes svůj obchod s elektrotechnickými potřebami vybudoval styky na gestapu, skrze které pomáhal jiným. Autor vzpomíná, že právě tyto kontakty pomohli jeho tátovi dostat se z koncentráku. Samotný Eduard J. Fusek, jako mnoho jiných vzácných lidí, musel po Únoru odejít do exilu, uzavírají Americké listy.
Nový domov věnuje celou novinovou stranu otázce restitucí ve světle českého zákona. Z mnoha aspektů o tomto tématu pojednává tajemník České koordinační kanceláře Jan Sammer, který se mu věnuje již 18 let.
Vídeňské svobodné listy se v deváté časti seriálu z historie českovídeňské hudby věnují osobnosti Františka Drdly. Tento rodák ze Žďáru nad Sázavou se dostal do Vídně již v mládí, stěhování rodin z chudého regionu v té době nebylo ničím výjimečným. Po úspěšných studiích Drdla získal místo houslisty v orchestru Dvorní opery, v roce 1893 se pak stal ředitelem orchestru a koncertním mistrem v Divadle na Vídeňce, píší Vídeňské svobodné listy a mapují jeho další kariéru až k úspěchu hudebního virtuosa na cestách po Evropě a skladatele.