Přehled tisku
Hospodářské noviny komentují situaci v ODS v době jejího 18. výročí. Do jeho oslavy se podle deníku vloudil poněkud fraškovitý duch. Hrad tvrdí, že na ni nebyl pozván Václav Klaus. Miroslav Macek zase nazval Topolánka kolaborantem "se zelenými". Další odpůrci Topolánka kritizují za sbližování s "pravdoláskovci" Václava Havla.
Mladá fronta Dnes se ve svém komentáři zabývá případem českých vojáků, kteří v Afghánistánu v boji opustili britské spojence. Armáda bude tuto ostudu ještě dlouho žehlit, konstatuje autor a dodává, že kvůli tomu budou v nejbližší době neprávem zapomenuty stovky projektů českého rekonstrukčního týmu na výstavbu škol či zavodňování polí v afghánské provincii Lógar. V komentáři se připomíná také obětavost lékařů z polní nemocnice, armádních chemiků či prostějovských speciálních sil, které si Američané v akcích proti talibancům nemohou vynachválit. I taková je dnešní tvář české armády, uzavírá list.
Jeden z nejznámějších československých disidentů, novinář Jiří Pelikán, pracoval na začátku 60. let pro Státní bezpečnost. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podle deníku pomáhal tajné policii unést německého představitele studentského hnutí Dietera Konieckého. Ten byl pak v květnu 1961 v Česku odsouzen k deseti letům za špionáž. Policie se na něj zaměřila, protože často cestoval do zahraničí a angažoval se ve studentském hnutí po celé Evropě. Koniecki ale žil v západním Německu. StB se proto podle MfD spojila s Pelikánem, tehdy nadšeným komunistou a předsedou Mezinárodního svazu studentstva, a společně připravili plán, jak dostat Konieckého do východního Berlína. Tam ho poté zatkla východoněmecká policie a tajně dopravila do Prahy. Pelikán opustil KSČ po roce 1968 a následně emigroval. Když později mluvil o své komunistické minulosti, přiznával se i k politickým čistkám. To, že aktivně pomáhal StB, se ale nevědělo. Dokumenty, které to potvrzují, objevil historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu a místopředseda vlády Miloše Zemana Miroslav Grégr vystoupil z ČSSD. Píše to deník Právo. Jako jeden z důvodů uvedl vyslovení nedůvěry vládě v době předsednictví EU. Právuřekl, že chce svobodně vyjadřovat své názory bez ohledu na stranické postuláty a direktivy a že se chce také vymezit vůči vulgaritě a bezohlednosti, která panuje na politické scéně. "Do toho zahrnuji i vyslovení nedůvěry vládě v době předsednictví EU, které bych v jiném časovém úseku považoval za velmi prospěšné," uvedl Grégr. Do ČSSD vstoupil v roce 1991 a až do roku 2001 byl členem předsednictva strany. V letech 1996 až 2002 byl poslancem, v letech 1998 až 2002 působil ve vládě premiéra Zemana. Letošní osmdesátník Grégr v dubnu rezignoval na post šéfa sdružení Přátelé Miloše Zemana, jeho členem však zůstává.
Motivační program pro šéfy energetické firmy ČEZ, na němž někteří z nich vydělali stovky milionů, se může stát minulostí. Píše o tom server iHNed.cz. Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek Hospodářským novinámřekl, že stát motivační program pro nové manažery ČEZ zruší. Opatření by se tak nedotklo současných šéfů firmy včetně generálního ředitele společnosti ČEZ Martina Romana. Proti zrušení motivačního programu je ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. "Slyším to poprvé a neslyším to rád," poznamenal Říman, podle něhož šéfové ČEZ "nemohou brát plat na úrovni minimální mzdy." Navíc nelze dělat taková rozhodnutí dva týdny před výměnou vlády, namítl. Na valné hromadě má ale formálně navrch Kalouskův úřad, poznamenává deník. Výkonný šéf ČEZ Daniel Beneš o Kalouskově rozhodnutí dosud nevěděl, napsal server iHNed.cz.
Ředitel Českých drah Petr Žaluda udělal - ať dobrovolně, nebo donucen okolnostmi - záslužnou věc, když zveřejnil svůj plat. Podle Hospodářských novin se jedná o částku půl milionu korun, v době krize si ho Žaluda snížil o 15 procent. Teď by se ale podle deníku debata neměla soustředit na jednu cifru. Ředitel ČD si navíc podle autora komentáře nevybral optimální dobu. Na Západě se v krizi poněkud mění nálada: německý prezident Horst Köhler a po něm kancléřka Angela Merkelová vyzvali ke "kultuře střídmosti". "Jsme-li v nouzi a snižují-li se platy, pak se očekává, že šéfové ukážou, že s bolestnými škrty umějí začít u sebe," podotýká komentátor. A druhá věc: víc než jednotlivé cifry jsou zajímavější pohyblivé složky platu - prémie za plnění plánů, namítají HN.
Operní festival Loketské kulturní léto, který si za devět ročníků svého konání už získal mezinárodní renomé, se letos v amfiteátru pod loketským hradem konat nebude. Pořadatelům podle deníku Právo chybějí peníze. Podle producenta festivalu Jana Ježka se jedná o 1,5 až dva miliony korun. Rozpočet festivalu se pohybuje kolem pěti milionů korun, výtěžek ze vstupného se odhaduje na dva miliony. Zbytek by měli pokrýt sponzoři. Podle Ježka by festivalu měla vypomoci loketská radnice. Loket totiž i díky renomé festivalu získal evropskou dotaci 37 milionů korun na opravu přírodního divadla. "Příští rok se pokusíme loketské léto obnovit. Byl by to desátý, jubilejní ročník, a tak by měl stát za to," poznamenal Ježek.
