David Šír z JAR: Chtěl jsem hrát v Činoherním klubu. Za každou cenu.

Herec David Šír vyrůstal v rodině českých exulantů v Jihoafrické republice. Nyní vystupuje v Kunderově Ptákovině v pražském Činoherním klubu a chystá se na další roli v muzikálu Kladivo na čarodějnice. Je hostem dnešní rubriky Češi v zahraničí, kterou připravila Milena Štráfeldová:

Chyby v češtině a někdy také úplná neznalost jazyka. Cizí akcent, který neodstraní občasné prázdninové návštěvy u babičky ani krátká studia na zdejších školách. Mají sice zájem o českou historii a kulturu, Česko však pro ně už zpravidla zůstává jen tou exotickou zemí, odkud utekli jejich rodiče. Jejich vlastí je Německo, Kanada, Austrálie, Spojené státy. Takové většinou bývají děti českých emigrantů. David Šír je jiný. Už jen tím, že mluví perfektně česky:

"Já jsem se narodil v Brně, ale od sedmi let žiju v zahraničí. Odjeli jsme prvně do Německa, potom do Jihoafrické republiky. A prakticky je pro mne jednodušší, když mne lidi vnímají jako cizince, který umí hodně dobře česky, než naopak jako Čecha, který neví o Česku vůbec nic, protože tady strašně dlouho nebyl."

S tou neznalostí zdejších zvyků, tradic, kultury a života v Česku to ale nebude tak docela pravda. Už jen proto, že i v Jihoafrické republice se David velmi zajímal o české filmy:

"Měl jsem fakt přehnaně zásobovanou videotéku českých filmů. Všechny kamarády jsem prosil, ať mi všechno z Česka nahrávají a ať mi to tam posílají, štítky jsem si natisknul na ty videokazety a pouštěl jsem je pořád dokola. Miloval jsem české filmy a vůbec českou kulturu jako takovou."

Na tom měli podíl i jeho rodiče - tatínek hudebník a maminka textařka a spisovatelka. V Jihoafrické republice David vystudoval, má za sebou hudební konzervatoř i studium herectví na univerzitě v Pretorii. Věnovat se mu ale naplno nemohl, v Jižní Africe pro to podle něj nejsou podmínky:

"Tam se to dá krásně vystudovat, ale Jižní Afrika není kulturní země. Jižní Afrika je sportovní země, většina národa žije sportem a o divadle a o kultuře moc přehled nemají. Takže třeba v oblasti Gauteng, což jsou dvě hlavní města dohromady, Johannesburg a Pretorie, je všehovšudy asi deset divadel."

David Šír však opravdu chtěl k divadlu, proto se před třemi lety vypravil do Česka. Divadelní život v Praze ho zpočátku docela pohltil:

"Ten první rok nebo dva roky, co jsem tady žil, 2006 - 2008, jsem za rok viděl asi sedmdesát pražských představení. Jeden čas jsem opravdu v divadlech bydlel a fascinovalo mne to natolik, že jsem si řekl - toto je ono a nikdy jinak a zpátky už ani rána."

Nejvíc na něj zapůsobil Činoherní klub v Praze, který už před třiačtyřiceti lety spoluzakládal režisér Ladislav Smoček:

"Smočkova režie je něco, na co jsem strašně hrdý, že patří k české kultuře. Protože pan Smoček je mistr a je mi strašnou ctí, že teď u něm můžu hrát a že jsem v jedné jeho inscenaci."

Od září loňského roku David Šír alternuje v roli Žáka v Ptákovině Milana Kundery. Světově proslulý spisovatel, který od 70. let žije ve Francii a stále více se izoluje od médií i veřejnosti, dal výjimečně Činohernímu klubu souhlas k tomu, aby jeho Ptákovinu znovu uvedl. Dal si ale podmínku, že ji bude režírovat právě Ladislav Smoček.

Dostat se do Činoherního klubu a k Ladislavu Smočkovi však nebylo podle Davida Šíra nijak lehké:

"Já jsem se k Činohernímu klubu dostal přes Ivanku Chýlkovou. Ivanka, když jsem přijel do Česka, mne pozvala na všechna svoje představení, kterých měla tehdy asi deset. Nejvíc mne ale opravdu oslovil Činoherní klub. Ivanka mne představila panu Smočkovi a já jsem dost drze - a když říkám dost drze, tak hodně drze - panu Smočkovi jednoho dne zavolal, co by tomu řekl, kdybych se mu nabídl, jestli by to se mnou nezkusil. Komukoliv to teď vykládám, tak se na mne dívá, že jsem se úplně zbláznil, ale ono to tak opravdu bylo. Já jsem se prostě rozhodl, že se jakýmkoliv způsobem dostanu do režie pana Smočka a do Činoherního klubu. Asi byla výhoda, že jsem nevěděl, že se to v Česku tak nesmí, že to není etické a že tady v té branži platí: mlč, a pokud máš štěstí, režisér ti zavolá a vybere si tě sám. Na to já jsem se hned ze začátku vykašlal. Říkal jsem si, že když budu sedět a čekat, tak můžu prosedět celý život. A to ne. Tak jsem mu zavolal a řekl mu, že bych strašně chtěl hrát v nějaké jeho inscenaci. On mi řekl dobře, ano, fajn - a pak jsem mu asi rok volal ve dne v noci a pronásledoval jsem ho Prahou. Ne, to samozřejmě přeháním, ale fakt jsem asi rok neodbytně usiloval o to, aby se to podařilo. A pak jsem se dozvěděl od pana Procházky, ředitele Činoherního klubu, že chystají hru Milana Kundery Ptákovina a že si zrovna pan Smoček vybírá obsazení. Takže teoreticky bych to teď mohl zkusit a zapracovat na tom. Tak já jsem hned šel do knihovny, hru jsem si našel a do druhého dny ji přečetl. Druhý den jsem zavolal panu Smočkovi, že s ním okamžitě, ale okamžitě musím mluvit. Řekl jsem mu, že jsem si vybral roli a že to prostě hrát chci. On mi ale řekl, že to bohužel nejde, že už to má vymyšlené jinak, že nejsem typ na tu roli. Já jsem si řekl, že jsem pro to udělal maximum, víc pro to udělat nemůžu, tak bohužel... A uplynuly dva měsíce, najednou telefon a volal pan Smoček, že si to rozmyslel a že by to se mnou přece jenom zkusil."

Zajímalo mne samozřejmě, čím David Šír nakonec režiséra oslovil. Ladislava Smočka jsem se na to zeptala přímo na představení Ptákovina:

"Svým typem a vhodností pro tuto roli. Napřed jsem měl jinou typovou představu. Nikdy jsem nepochyboval, že má talent a vlohy, ale zdál se mi příliš dospělý. Studiem té hry jsem ale dospěl k tomu, že je naopak vhodný typ. A tu roli hraje skutečně skvěle."

Mne samotnou překvapilo, že má velmi aktuální češtinu. Žil přitom dlouhá léta v zahraničí, do emigrace odešel už jako dítě...

"Samozřejmě, on mluví naprosto bez akcentu. Má rodinné zázemí a v pravém slova je přirozeně dvojjazyčný. Vyrůstal v anglickém prostředí a je bilingvní."

A promítlo se nějak to, že vyrůstal v jiném prostředí, i v jeho přístupu k práci? Připravoval se třeba jinak než Vaši zdejší herci?

"Trošku ano. Ten styl může být malinko jiný, a zvláště v anglosaské oblasti je školení herectví trochu jiné. Takže jeho přístup se podobá této oblasti. On nese rysy takové systematičnosti anglicky mluvícího světa. Zas nějak radikálně se to ale neprojevuje. Chci prostě říct, že je velice koncentrovaný, byl velice pozorný a velice pečlivě, svědomitě a rychle zvládl text."

Jaké mu dáváte v českém hereckém prostředí šance?

"Já mu nedávám vůbec žádné šance. K tomuhle já vůbec nemůžu za někoho mluvit a nemůžu mu dávat šance. Obecně bych ale řekl, že on je velice pilný a má tu ambici být úspěšný, což je velice správné, a tak pro to udělá všechno. A musíte si počkat na výsledek."

V současné době David Šír zkouší v novém představení - v původním českém muzikálu Kladivo na čarodějnice, který vznikl podle skutečných honů na čarodějnice ve Velkých Losinách na Šumpersku koncem 17. století.