Zprávy
Poslanci schválili letošní působení českých vojáků v zahraničí
Poslanecká sněmovna schválila působení českých vojáků v zahraničí v letošním roce. Pro nakonec hlasovali také čtyři poslanci opoziční sociální demokracie. Ukončili tak období nejistoty, kdy hrozilo, že by se stovky českých vojáků v zahraničí musely do počátku března vrátit domů. Náčelník generálního štábu české armády Vlastimil Picek rozhodnutí poslanců přivítal. Nejvíce českých vojáků tak zůstává hlavně v Kosovu a Afghánistánu. Zda budou mise schváleny, nebylo do poslední chvíle jasné. Hlasování těsně předcházela schůzka premiéra Mirka Topolánka (ODS) a šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře s lídrem nejsilnější opoziční ČSSD Jiřím Paroubkem a šéfem poslaneckého klubu této strany Bohuslavem Sobotkou. Ten pak oznámil, že pro poslance sociální demokracie už neplatí dosavadní závazek mise odmítnout. Přesto upravený plán, jehož původní podoba byla sněmovnou zamítnuta v prosinci, získal jen 105 hlasů od 185 přítomných poslanců. Pro byli všichni zákonodárci vládní koalice, nezařazení poslanci a také Jan Hamáček, Zdeněk Jičínský, Miroslav Svoboda a Antonín Seďa z ČSSD. Ostatní sociální demokraté byli stejně jako všichni komunisté proti plánu misí, nebo se hlasování zdrželi, jako předseda ČSSD Paroubek. Vláda potřebovala pro souhlas s misemi hlasy nejméně 101 poslanců, hlasy ze sociální demokracie byly spíše pojistkou. Mise totiž podpořily také Olga Zubová s Věrou Jakubkovou, přestože sněmovna nevyhověla jejich podmínce hlasovat o každé z misí zvlášť. "Je to velmi dobrá zpráva," reagoval pro ČTK náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Kdyby armáda musela realizovat na papíře připravený plán ukončení misí bylo by to podle něj velmi složité a finančně náročné.
Sněmovna bude o lisabonské smlouvě jednat až 17. února
Sněmovna ani ve středu o lisabonské smlouvě nerozhodla. ODS se podařilo prosadit další odklad projednávání. Dokument, který stanovuje pravidla fungování rozšířené EU, by dolní komora měla schvalovat nejdřív 17. února. Občanští demokraté chtějí do té doby vyjednat to, aby k převedení pravomocí do Bruselu nestačil jen souhlas vlády, ale byl potřeba i souhlas parlamentu. O lisabonské smlouvě začala sněmovna jednat již loni na počátku prosince, schůze byla tehdy přerušena a odložena na počátek února. Nyní tedy poslanci rozhodli o dalším odkladu. Socialisté vládě vyčítají, že Česká republika jako předsednická země EU kvůli sporům v ODS smlouvu dosud neratifikovala. Česko se tak prý stává problematickým státem. Česko je jedinou zemí, kde o smlouvě zatím nehlasoval parlament ani veřejnost.
Vondra: Zatímco Francie srší gejzíry nápadů, Česko tvrdě pracuje
Český vicepremiér Alexandr Vondra se ohradil proti spekulacím o schopnostech českého předsednictví, které se objevovaly v posledních dnech ve francouzském tisku blízkém tamní vládě. Rýpnul si současně také do Paříže a prezidenta Nicolase Sarkozyho. Vondra ve Štrasburku, kde se účastnil jako zástupce českého předsednictví EU zasedání Evropského parlamentu, před novináři nejprve připomněl listopadová slova francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který podle něj řekl, že zatímco Francie jedná, Německo přemýšlí. "My dnes prohlašujeme: Zatímco Francie srší gejzíry nápady a zamýšlí organizovat jeden summit za druhým, české předsednictví tvrdě pracuje, aby alespoň některé z těchto nápadů byly dotaženy do konce, aniž by v Evropské unii došlo k všeobecném rozvalu veřejných financí," dodal vzápětí Vondra.
Například francouzský provládní deník Le Figaro v pondělí napsal, že EU je pod českým předsednictvím němá. Předností českého prezidenta Václava Klause, euroskeptika, který se ochotně představuje jako disident Evropy, je zase podle listu jeho upřímnost. S odzbrojující jistotou řekl, že během šestiměsíčního českého předsednictví se nebude nic dít. A opravdu, Evropa je již měsíc němá, napsal Le Figaro. Tento deník je v českých diplomatických kruzích označován za "hlásnou troubu" francouzské vlády. O víkendu se zase do českého předsednictví EU, které navázalo na francouzské půlroční šéfování bloku ve druhé polovině loňského roku, zase "obul" deník Le Monde. Uvedl, že Sarkozy chce kvůli přetrvávající finanční krizi uspořádat ve druhé půlce února mimořádný summit šéfů států a vlád zemí se společnou měnou euro. Francie prý považuje české předsednictví i Evropskou komisi za příliš pasivní na to, aby situaci řešily, napsal Le Monde. Paříž to ale oficiálně nepotvrdila.
AFP: Langer a Barrot budou v březnu jednat v USA o Guantánamu
Český ministr vnitra Ivan Langer a evropský komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Jacques Barrot navštíví 16. a 17. března Washington, aby jednali o dalším osudu vězňů zadržovaných na americké základně Guantánamo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Barrotova mluvčího.
Zeleným se povedlo vyřadit schvalování radaru z únorové schůze
Sněmovna nebude na únorové schůzi projednávat smlouvy o americké radarové základně v Česku. Postarali se o to poslanci vládní Strany zelených spolu s levicovou opozicí. Pro vyřazení smluv z programu schůze hlasovalo 100 ze 194 přítomných poslanců. Podle zelených není jasné, zda má vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě nadále podporu americké strany. Nový americký prezident Barack Obama údajně hodlá přehodnotit záměr budovat protiraketový systém v Česku a v Polsku. Chtěl by prý totiž s Ruskem vyjednat výrazné snížení jaderného arzenálu obou zemí. Rusko proti stavbě zvažovaných základen protestuje, hrozilo odvetnými kroky.
Hrad: Klaus podpis dohody k trestnímu soudu nezdržuje
Prezident Václav Klaus se ohradil proti tvrzení Strany zelených o tom, že svým otálením s podpisem dohody o přistoupení Česka k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) poškozuje prestiž země. Mluvčí Hradu Radim Ochvat na stránkách www.klaus.cz píše, že Klaus zatím dohodu nestvrdil kvůli vážným právním nesrovnalostem. Čeká proto na vyjádření ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, které si podle Ochvata hlava státu vyžádala. Strana zelených v úterý vyzvala Klause k tomu, aby dohodu o přistoupení Česka k ICC podepsal. Česká republika je v době svého předsednictví EU jedinou zemí sedmadvacítky, která dohodu o soudu neratifikovala.
Podle Ochvata není pravda, že by prezident republiky otálel s ratifikací dohody a že by ke svému postoji neměl důvod či ho nevysvětlil. Českou republiku za to, že stále neratifikovala zavedení Mezinárodního trestního soudu (ICC), v lednu kritizovalo parlamentní shromáždění Rady Evropy. ICC je první nezávislou a stálou justiční institucí, která může soudit fyzické osoby obviněné z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. První proces začal v Haagu s bývalým šéfem konžských milicí Thomasem Lubangou, který je obviněn z válečných zločinů za používání dětí coby vojáků.
Fuksa: Stát je připraven zvýšit kapitál ČEB až o 2 miliardy Kč
Ministerstvo financí je připraveno v rámci boje s krizí zvýšit základní kapitál České exportní banky až o dvě miliardy korun. Uvedl to náměstek ministra financí Ivan Fuksa. V první fázi podle něj bude kapitál navýšen ještě letos, a to o miliardu korun. To by mělo podpořit projekty v hodnotě kolem 25 miliard korun. Mezi dalším protikrizovými opatřeními zmínil zvýšení pojistného krytí u všech typů pojištění vývozních úvěrů z dosavadních 95 procent až na 99 procent nebo zvýšení peněz v Českomoravské záruční a rozvojové bance o 1,1 miliardy korunu na úvěry malým a středním podnikům v oblasti průmyslu a stavebnictví. Vláda chce ucelený návrh protikrizových opatření představit ještě na současné schůzi sněmovny. Vládní opatření se podle ministra financí Miroslava Kalouska zaměří hlavně na udržení zaměstnanosti a zpřístupnění úvěrů pro malé a střední podniky.
Kubice a vnitro nemusejí platit ČSSD milion kvůli Kubiceho zprávě
Někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jan Kubice a ministerstvo vnitra nemusejí zaplatit sociální demokracii milion korun kvůli takzvané Kubiceho zprávě. Rozhodl o tom pražský městský soud, který zamítl žalobu strany a nevyhověl ani požadavku ČSSD na omluvu. Kubiceho zpráva, která se dostala na veřejnost krátce před parlamentními volbami v roce 2006, hovořila o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a objevila se v ní i jména některých představitelů ČSSD. Podle strany byla zpráva nepravdivá a poškodila její dobrou pověst. Soud ale žalobu zamítl s tím, že zpráva se přímo o ČSSD vůbec nezmiňuje. Strana v reakci na svém webu uvedla, že je verdiktem "zděšena", podle ní "znamená ohrožení fungování demokratického systému". Rozhodnutí soudu je nepravomocné. Právní zástupce ČSSD Jaromír Císař novinářům řekl, že se proti zamítavému verdiktu odvolá. Žalobu v souvislosti s Kubiceho zprávou nepodala pouze ČSSD, ale i předseda strany Jiří Paroubek. Jednání v jeho případě však zatím nařízeno nebylo. V první reakci na rozsudek Paroubek novinářům řekl, že strana je připravena hnát spor až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V souvislosti s Kubiceho zprávou usilovala sociální demokracie také o vytvoření poslanecké vyšetřovací komise, ale neuspěla.
Svobodná Evropa zahájila vysílání z nového pražského sídla
Rozhlasová stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začala v úterý poprvé vysílat z nového pražského ústředí na Hagiboru. Své vysílání zde zahájila stanice Radio Free Iraq, sdělila RFE/RL. Vysílání Radio Free Iraq je prvním krokem v přemístění všech zhruba 500 zaměstnanců RFE/RL z budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy. Pětipodlažní budova na Hagiboru je jednou z nejzabezpečenějších staveb v Evropě. RFE/RL zahájila stěhování z budovy v centru Prahy do nového objektu na Hagiboru již v polovině listopadu, stěhování se však o dva měsíce pozdrželo. Podle posledního sdělení RFE bude stěhování uzavřeno do konce května. RFE/RL je mezinárodní zpravodajská organizace, která vysílá zprávy a informace do zemí, kde je svobodný tisk oficiálně zakázaný nebo není dostatečně rozvinutý. Má 25 milionů posluchačů ve 20 zemích, včetně Ruska, Běloruska, Iránu, Iráku a Afghánistánu. Centrálu má stanice v Praze. Dále provozuje 19 lokálních kanceláří ve svém vysílacím regionu a pobočku ve Washingtonu.
MZ: S nedostatkem sester se potýká celá EU, migrace není řešením
S nedostatkem zdravotních sester se potýká celá EU, migrace proto není podle náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéty Hellerové řešením. Česko se naopak musí zaměřit na to, aby získalo absolventky, které po škole v oboru nenastoupily, a umožnilo práci i starším sestrám. Důležité také je nalákat zpět ty, které odešly za lepším platem do jiných sektorů nebo do ciziny. V Česku je registrováno 97.000 sester, ve zdravotnictví však pracuje méně než 80.000. "Česko nemá z pohledu migrace zdravotnických pracovníků tak velký problém jako některé jiné země EU. Zřejmě je to dáno i stálostí českého národa, který ještě nedospěl k tomu, aby tolik cestoval za prací," řekla náměstkyně novinářům před zahájením třídenní konference, na níž budou hlavní sestry členských zemí EU hovořit i o problému migrace sester a jeho řešení. Skutečné počty sester, které vycestovaly za prací, nikdo nezná. "My víme jen to, kolik si jich požádalo o osvědčení k výkonu práce v zahraničí, ale nesledujeme, kolik jich vycestovalo," vysvětlila náměstkyně. Hlavní sestra ČR Nina Müllerová doplnila, že od roku 2004 požádalo o práci v ČR 2300 sester z ciziny, nejčastěji Slovenek. Kolik sester Česku chybí, není podle Müllerové známo. Při šetření loni v červenci chybělo v nemocnicích 1000 sester, od té doby se počty mohly výrazně zvýšit, řada absolventek nenastoupila do praxe, vysvětlila.
Soutěž o ČSA začne v nejbližších dnech, možná už ve čtvrtek
Výběrové řízení na nového majitele Českých aerolinií vypíše ministerstvo financí v nejbližších dnech. Řekl to mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Podle informací ČTK by se tak mohlo stát už ve čtvrtek. Podmínky soutěže schválila vláda 19. ledna. Nový majitel nesmí například být v konkurzu či úpadku, nesmí českému státu nic dlužit ani být v jiném sporu s Českou republikou. ČSA musejí navíc od vstupu nového vlastníka zůstat nejméně po dobu pěti let českým národním dopravcem. Všechny tyto podmínky se budou hodnotit v prvním kole tendru, které by mělo skončit v květnu či červnu. Vláda navíc nemusí do druhého kola pustit společnosti, které vyhodnotí jako "geopoliticky rizikové". Ve druhém kole bude rozhodovat pouze nabídnutá cena, ministři si ale vyhradili právo soutěž kdykoliv zrušit. Podle náměstka ministra financí Ivana Fuksy projevily zájem o ČSA společnosti ze západní Evropy, dálného východu a Aeroflot jako jediný zástupce východní Evropy. Mezi zájemci je i česká společnost Travel Service. Výnos z privatizace se odhaduje na 3,5 miliardy až pět miliard korun. Po prodeji ČSA má následovat privatizace pražského letiště. Podmínkami soutěže se bude vláda zabývat zřejmě na přelomu léta a podzimu.
Crystalex sklárny Kavalier jsou na prodej
Společnosti Crystalex a Sklárny Kavalier z krachující skupiny Bohemia Crystalex Trading jsou na prodej bez ohledu na případnou finanční pomoc státu. Věřitelské banky, majitelé společností i jejich vedení a insolvenční správci se dohodli na nastartování procesu prodeje. Do konce příštího týdne vyberou insolvenční správci obou firem finančního poradce, s nímž budou na výběru nového vlastníka spolupracovat, řekl mluvčí skupiny BCT Karel Samec. Na ministerstvu financí podle Samce dál pokračují jednání o pomoci sklárnám skupiny BCT. Ministerstvo vážně uvažuje o podpoře především Crystalexu, kde se na počátku ledna musela zastavit výroba, když banky odčerpaly hotovost z jeho účtů. Ve hře je přes 1600 pracovních míst. "Ministerstvo si vyžádalo detailnější ekonomické informace, rozhodnutí by mělo zaznít do konce tohoto týdne," řekl Samec. Banky zatím tomuto způsobu záchrany příliš nefandí, pokud ale ministerstvo výrobu podpoří, majitelé je požádají, aby stanovisko přehodnotily.
V Česku bylo dosud registrováno přes 700 homosexuálních párů
Za dva a půl roku od uzákonění svazků homosexuálů v Česku uzavřelo registrované partnerství celkem 712 homosexuálních párů, z toho 510 mužských a 202 ženských. Vyplývá to z údajů publikovaných na internetovém portálu www.colourplanet.cz. Statistika vychází z informací matričních úřadů. Největší zájem o registrované partnerství mají homosexuálové v Praze, kde uzavřeli téměř třetinu ze všech registrovaných svazků. Za dva a půl roku platnosti zákonné úpravy přitom zaniklo pouze 13 svazků, tedy méně než dvě procenta registrovaných partnerství.
Kriminalita loni poklesla, snížil se i počet vyřešených případů
Kriminalita v České republice loni oproti předchozímu roku poklesla o 3,8 procenta. Mírně se však zvýšil počet trestných činů, které se policistům nepodařilo objasnit. Na tiskové konferenci to řekl náměstek policejního prezidenta Jiří Houba, podle něhož nižší objasněnost zločinů souvisí s odchodem téměř 9000 policistů v posledních dvou letech. V roce 2008 se v Česku stalo zhruba 343.800 kriminálních činů, policie jich vyřešila zhruba 127.900. Houba uvedl, že je tento výsledek lepší, než vzhledem k početným odchodům policistů do civilu očekával. Náměstek zároveň upozornil, že loni stoupl počet zločinů, které spáchaly děti do 15 let. Tento nárůst není zvlášť výrazný, děti se však podle něj začaly na spáchání trestného činu připravovat mnohem lépe než dříve. Například si důkladně zajišťují alibi. Kriminalita mladistvých podle něho čím dál více souvisí s lhostejností a neúctou k lidskému životu.
Aktuálně: Data o dlužnících má v rukou firma s utajeným majitelem
Centrální evidence exekucí s daty o všech dlužnících má být na internetu spuštěna během února. Podle zákona má centrální evidenci spravovat Exekutorská komora, ta si však na její vytvoření a provozování najala soukromou společnost Neutrics. Uvedl to server Aktuálně.cz s tím, že zástupci firmy Neutrics tají jména svých majitelů. Díky detailním informacím o stovkách tisíců dlužníků získá firma Neutrics unikátní databázi a přehled o dlužnících bank či jiných institucí, uvedl server. Exekutorská komora takto citlivá data dala k dispozici soukromé firmě navzdory tomu, že podle zákona má tuto evidenci spravovat a provozovat právě ona, napsal server s tím, že vedení Exekutorské komory se k věci nevyjádřilo. Někteří exekutoři podle Aktuálně.cz odmítli firmě Neutrics poskytnout údaje svých klientů. "Za tou firmou může stát prakticky kdokoliv. Dostali obrovské množství dat, které může sloužit k vydírání," upozornil exekutor Jiří Doležal. "Proto jsem této firmě odmítl dát data o svých dlužnících."
O nástupu Brožové-Polednové do vězení bude rozhodovat vrchní soud
O tom, zda bude muset bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožové-Polednová nastoupit do vězení za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové, bude muset s největší pravděpodobností rozhodnout pražský vrchní soud. Právník Polednové Vladimír Kovář ČTK řekl, že si proti usnesení, kterým městský soud zamítl její žádost o odklad šestiletého trestu, podá stížnost. Bývalá prokurátorka zatím do vězení nenastoupila a brání se tím, že má vážné zdravotní problémy. Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Pražský vrchní soud ji za to počátkem září loňského roku poslal na šest let do vězení. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.
Za nelegální sklad v Nalžovicích uložil soud 2,5 roku vězení
Podnikatel Petr Budil, který navozil téměř sedm desítek tun nebezpečných látek do někdejšího vepřína v Nalžovicích na Příbramsku, má strávit 2,5 roku ve vězení s ostrahou. Rozhodl o tom příbramský okresní soud. Budilovi hrozil až pětiletý trest. Podle obžaloby se podnikatel dopustil nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečných látek, z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů a z nedovoleného ozbrojování. Budil vinu nepopíral, dostal se prý do problémů s podnikáním. Materiál chtěl v Nalžovicích nabízet obchodníkům a zbytek zlikvidovat, což se ale nepodařilo. Chemikálie údajně získával ze škol, které se jich kvůli přísnější legislativě musely zbavovat. Budila ale začaly sužovat finanční problémy a nestačil si ani prodloužit povolení pro manipulaci s nebezpečnými látkami. V současnosti má majetek zatížen exekucí. Sanaci skladu proto nakonec zajistil Středočeský kraj. Stálo to téměř 11 milionů korun, které bude hejtmanství po viníkovi vymáhat. Experti odvezli z nalžovické skládky zhruba 2000 přepravních boxů s chemikáliemi. Z celkového množství 68 tun označili 58 tun látek za nebezpečné.
Soud zrušil pokutu 50.000 členovi Ztohoven za atomový hřib na ČT2
Pražský městský soud ve středu zrušil rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která loni v červnu udělila pokutu 50.000 korun členu umělecké skupiny Ztohoven Janu Kalábovi. Kaláb stejně jako další dva členové David Brudňák (alias Roman Týc) a Hynek Štětka dostali každý pokutu 50.000 korun za to, že se předloni 17. června nabourali do programu České televize Panorama a odvysílali záběr simulovaného jaderného výbuchu v oblasti Krkonoš. Soudkyně Naděžda Řeháková jako důvod zrušení pokuty od vysílací rady Kalábovi uvedla, že rada překročila roční lhůtu, ve které ze zákona může pokutu udělit. Rada jako kolektivní orgán se začala kauzou simulovaného výbuchu ve vysílání ČT2 v pořadu Panorama zabývat podle soudu 26. června 2007, pokutu udělila zhruba po roce.
Umělecká skupina Ztohoven se napojila v neděli 17. června ráno na kameru vysílající záběry z Černého dolu v Krkonoších. Diváci sledující v neděli ráno živé vysílání Panoramy mohli mezi běžnými záběry na hory vidět nejdříve oslnivý záblesk a poté charakteristický hřib simulovaného atomového výbuchu. Ve chvíli, kdy skončily záběry z Černého dolu, naskočilo vysílání z Jeseníku. Skupina Ztohoven v prohlášení k akci uvedla, že není teroristická ani politická skupina a nebylo účelem společnost jakkoli zastrašit či manipulovat. "Dne 17. června napadla mediální prostor, prostor televize. Narušila ho, zpochybnila jeho pravdivost, uvěřitelnost. Upozornila na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět jako takový, reálný," uvedla tehdy skupina v prohlášení na svých stránkách.
Soud manažery Agroplastu opět zprostil obžaloby z pašování zbraní
Liberecký krajský soud ve středu opět zprostil bývalé manažery Agroplastu Petra Perničku a Zbyňka Švejnohu obžaloby z nelegálního obchodování se zbraněmi. Hrozilo jim až osm let vězení. Svoji vinu od začátku popírali. Soudkyně Olga Fričová řekla, že se sice objevily indicie o tom, že Pernička prováděl i méně legální obchody se zbraněmi, důkazy proti němu ale netvoří ucelený, nepřerušovaný řetězec. Obžaloba tvrdila, že Agroplast v letech 1994 až 1999 obchodoval se zbraněmi bez povolení a licence. V případu hrál důležitou roli ruský trh. Státní zástupce se zmiňuje o jednom nelegálním obchodu, při němž firma vyvezla protiraketový systém za 70 milionů dolarů. Koupila jej obchodní společnost zastupovaná jihokorejským občanem. Na Agroplast americká vláda uvalila přísné sankce kvůli podezření z prodeje 40 bojových letounů MiG-21 do Severní Koreje. Americké tajné služby se zabývaly i možnými kontakty Agroplastu na dodávky protiletadlových komplexů a náhradních dílů ke stíhačkám do Íránu. Bezpečnostní informační služba podle Mladé fronty Dnes zjistila, že v Česku operovala jedna z nejvýznamnějších mezinárodních skupin pašeráků zbraní a Agroplast jí dělal prostředníka. Čeští obchodníci údajně vyvezli jen do Íránu několik desítek tanků a raketové systémy S-300 a obrat z nelegálních obchodů dosahoval stovky milionů dolarů. Podíleli se na nich také lidé z liberecké firmy, řekl před lety MfD zdroj z BIS.
Senáty vysokých škol založily platformu Pro vzdělanost
Zástupci akademických senátů převážně humanitních fakult vysokých škol z celé České republiky v Hradci Králové založili platformu Pro vzdělanost. Má koordinovat postup akademické obce, která odmítá způsob přípravy reformy vysokého školství. Novinářům to řekl jeden z pořadatelů setkání Josef Šlerka. Účastníci setkání také přijali prohlášení, ve kterém takzvanou bílou knihu kritizují a žádají, aby se o reformě diskutovalo za široké účasti akademické obce. "Prvním krokem platformy bude distribuce našeho prohlášení a pokus získat co největší podporu z akademické obce. V druhém kole se budeme snažit shromáždit co nejvíce nápadů, kterými by bylo možné upozorňovat na situaci kolem reformy vysokých škol a pokusíme se také jednat s ministrem školství," řekl Šlerka. V případě, že by ministerstvo se zástupci platformy nejednalo a nevyslyšelo jejich připomínky, zvažují členové platformy protesty. Prohlášení, které podepsalo přes pět desítek zástupců akademických senátů, kritizuje takzvanou bílou knihu a způsob její přípravy, který označuje za nedemokratický. Signatáři například rázně odmítají omezování samosprávy vysokých škol. Tvrdí také, že návrh reformy nenabízí realistické řešení podfinancování vysokého školství. "Zvýšení příspěvků ze státního rozpočtu se neplánuje a chybějící prostředky nemohou být dorovnány pouhým zapojením soukromých zdrojů," stojí v materiálu. Ministerstvo školství plánuje na duben konferenci se zástupci humanitních fakult, kde s nimi chce mimo jiné diskutovat o plánované reformě a o tom, jak se dotkne jejich oboru.
Archeologové našli jeden z pilířů Juditina mostu
Potápěči z oddílu pražské poříční policie ve Vltavě velice pravděpodobně našli ze směru od Kampy čtvrtý pilíř Juditina mostu, prvního pražského kamenného mostu, který zničila povodeň roku 1342. Policie musí ve Vltavě provádět cvičení, a tak se s ní smluvili pražští archeologové. "Zaměřili jsme líci pilíře - jednu linii jeho boku," řekl ČTK archeolog Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu.
Juditin most, postavený kolem roku 1170, stál několik metrů po proudu od Karlova mostu. Byl asi 514 metrů dlouhý a měl 20 pilířů. Archeologové chtějí polohu a rozměry pilířů přesně zaměřit, aby z toho mohli určit konstrukci mostu a rozpětí oblouků. Z mostu se zachoval jeden oblouk na staroměstské straně i pozůstatky na malostranské straně, které vyšly najevo při rekonstrukci Čertovky. Archeologové předpokládají, že románský most nevedl rovně, ale zalamoval se. Na šířku měl zhruba deset metrů, podobně jako Karlův most. Směrem k Malé Straně se ale na rozdíl od něj podstatně zužoval, zřejmě z obranných důvodů. Na obou koncích byly věže s bránami; jeho pilíře měly stejně jako u Karlova mostu šestihranný profil. "Juditin most měl mostovku (podklad pěší a jízdní dráhy) o nějaké tři čtyři metry nižší. A to se mu stalo osudným. Povodeň roku 1342 a to, co sebou povodeň obvykle nese, ucpala oblouky a voda se do mostu naplno opřela a prolomila ho. Karlův most byl proto záměrně vyklenut do větších výšek," vysvětlil Dragoun hlavní rozdíl mezi oběma mosty. Hledání pilířů Juditina mostu v řečišti je už druhá taková akce; při té první na konci listopadu loňského roku se podle Dragouna podařilo s pomocí policejních potápěčů určit místo druhého pilíře ze směru od Kampy. Našly se zbytky zděných konstrukcí a kamenná skoba. "Dá se říct, že je to naše odborná ostuda. Víme, že tady máme pozůstatky víc než 800 let starého mostu, a nejsme schopni je přesně, bodově identifikovat," řekl Dragoun.
Náprstkovo muzeum otevřelo novou expozici o Indonésii
Svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias, jak ji na konci 19. století poznal český cestovatel Pavel Durdík, představuje Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze. Jeho sbírky tak rozšířily současnou expozici Austrálie a Oceánie o další výstavní sál, který bude i do budoucna věnován indonéským kulturám. Durdík vytvořil jedinečnou kolekci 1100 exponátů, z nichž pracovníci muzea do nové expozice zařadili více než čtvrtinu. Na tiskové konferenci před vernisáží zaznělo, že patří do jedné z největších a nejucelenějších sbírek niaské megalitické kultury na světě. Návštěvníci se mohou seznámit s různorodými aspekty života místních obyvatel; od každodenních činností až po válečnické záležitosti a náboženské rituály. "Indonéské sbírky Náprstkova muzea čítající na čtyři tisíce předmětů nejrůznějšího charakteru začaly vznikat už za života zakladatele muzea Vojty Náprstka. Právě Durdíkovy sběry z let 1877 až 1883 jsou jejich nejvýznamnější částí," uvedla vedoucí asijského oddělení Náprstkova muzea Dagmar Pospíšilová.
Pavel Durdík (1843-1903) byl českým lékařem, překladatelem a publicistou. Díky dlouhodobému pobytu na ostrově Nias v se mu podařilo vytvořit jedinečnou sbírku s jasným záměrem představit ji české veřejnosti v muzeu Vojty Náprstka. Vystavením sbírky po více jak stovce let vzdává muzeum poctu sběrateli i Náprstkovi, který jako mecenáš vznik sbírky inicioval. U příležitosti otevření nové expozice vydalo Náprstkovo muzeum na kompaktní desce snímky nejen předmětů vystavených v expozici, ale i celé Durdíkovy sbírky.
Počasí ve středu
Zataženo nízkou oblačností, místy mrholení. Teploty 2 až 6 stupňů Celsia. Na hřebenech hor a během dne místy i v nižších polohách polojasno. Teploty 2 až 6, na horách kolem +2 stupňů Celsia.