Přehled tisku
Co v Evropě funguje, jsou podle komentátora Lidových novin jakési regionální zóny solidarity, jaké zafungovaly při výpadku dodávek plynu. Záchranné balíčky pro Lotyšsko a Estonsko zase daly dohromady unie, Mezinárodní měnový fond a sousední země, mezi nimi v případě Lotyšska i Česká republika.
Pražský městský soud nevyhoví žádosti bývalé dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové o odklad jejího šestiletého trestu za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové a dalších tří mužů. Informuje o tom deník Právo. O tom, zda je schopná trest absolvovat, rozhodnou až vězeňští lékaři. Brožová-Polednová si proti rozhodnutí může podat stížnost. "Rozhodl jsem tak, že se nepovoluje žádost o odklad, a už jsem na to telefonicky připravil také obhájce. Zítřejšího dne tomu dám formální ráz v podobě usnesení, a to poté rozešleme paní Polednové, jejímu obhájci a státnímu zastupitelství,"řekl v pondělí deníku Právo soudce Petr Braun. Pokud odsouzená podá proti rozhodnutí stížnost, bude o ní rozhodovat pražský vrchní soud. Dokud nerozhodne, zůstane žena na svobodě. Sedmaosmdesátiletá právnička, která je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let., doložila lékařskými zprávami, že má vážné problémy se zrakem, cukrovkou, špatnou srážlivostí krve a pohyblivostí. Vrchní soud počátkem září loňského roku poslal Brožovou-Polednovou na šest let do vězení. Bývalé prokurátorce tak snížil nepravomocný osmiletý trest městského soudu. V její prospěch podala vloni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní, připomíná deník Právo.
Komentátor Lidových novin píše, že se politici chovají, jako by zhroucení zdravotního či důchodového systému nemohlo nastat. Bylo by báječné, kdyby ODS, která se dosud jeví jako nejusilovnější obhájce poplatků, vrátila oranžovým úder. Předvolební populismus ale nepochybně ovládne i pravici, která se ráda vyhne tomu, aby voličům říkala nepříjemné pravdy, takže z toho nic nebude, uvádí deník. Občanští demokraté by mohli z poplatků udělat téma celostátních voleb. Do roka a půl bude totiž možné konkrétně vyčíslit, nakolik je systém krajských vratek nákladný a nehospodárný a nakolik poplatky přiměly, či nepřiměly pacienty k sebeomezování, uvádějí Lidové noviny.
Tři přihlášky na střední školy většině studentů nepomohou, stojí v jednom z titulků deníku Právo. Zájemci o studium na střední školy mohou letos nově podávat tři přihlášky. Jenže například studentům, kteří se hlásí na gymnázia, budou tři přihlášky k ničemu. Většina gymnázií totiž vyhlašuje pouze dva termíny zkoušek, a to dvacátého druhého a dvacátého čtvrtého dubna. Tedy v termínu, kdy probíhají testy společnosti Scio, se kterými školy spolupracují. Uchazeči o přijetí tak přijímačky na třech školách nestihnou. Mluvčí společnosti Scio Bohumil Kartous listu řekl, že za problém může ministerstvo školství, které novelu nedomyslelo. A ředitelé středních škol dodávají, že tři přihlášky na jednoho studenta jim přinesou nemalé administrativní potíže. Parlament rozšířil přihlášky po protestech rodičů, kteří byli nespokojeni s jedinou přihláškou. To prý omezovalo svobodu rozhodování budoucích studentů, vysvětluje deník Právo.
Hospodářské noviny si všimly, že česká soukromá gymnázia lákají na další novinku - kromě velkého výběru cizích jazyků to je mezinárodní maturita, kterou uznávají všechny prestižní zahraniční vysoké školy. První českou školou, která dostala certifikát na mezinárodní maturitu, je soukromé osmileté gymnázium Open Gate v Babicích nedaleko Prahy. Certifikát, který uděluje mezinárodní organizace v Ženevě, mají na světě jen dvě tisícovky škol. V Česku jí doposud nabízely jen mezinárodní soukromé školy. Získat certifikát ale není pro školu levné. Musí zaplatit lektory a desítky tisíc korun ročně za licenci. Státní školy si proto certifikát dovolit nemohou, píší Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes láká na unikátní výstavu dvaceti sedmi evropských řádů na Pražském hradě. Například Řád slona je pro Dány něco jako pro Čechy korunovační klenoty. Má obrovskou cenu a souhlas s jeho cestou do Prahy musela podepsat osobně dánská královna Margareta II. Řád slona ale není jediný, který bude v Hrzánském paláci na Hradčanech k vidění. Výstava Krása evropské faleristiky představuje řády všech členských zemí Evropské unie. Vyznamenání jsou na jednom místě a pohromadě vystaveny vůbec poprvé. Výstavní panely pak představí i další slavné řády, například habsburské Zlaté rouno nebo anglický Podvazkový řád. Na výstavě nebudou chybět ani dva nejvyšší české řády, Řád bílého lva a Řád Tomáše Garrigua Masaryka, uzavírá Mladá fronta Dnes.
