40. výročí sebeupálení Jana Palacha připomene kniha, cyklus filmů i výstava s jeho posledními dopisy

Jan Palach chtěl, aby studenti obsadili rozhlas a vyzvali ke stávce. Zřejmě nepatřil k žádné skupině, která by proti okupaci Československa bojovala sebeupalováním. Ukazují to nové výzkumy historiků. Výsledky jejich práce přináší odborná publikace Jan Palach 69, která vychází ke 40. výročí Palachova úmrtí. Více už Milena Štráfeldová:

Plánek nakreslený svědkem|Foto: Archiv bezpečnostních složek

"Městská správa Veřejné bezpečnosti v Praze sděluje, že dnes kolem 15. hodiny se na Václavském náměstí těžce popálil jednadvacetiletý J. P., student filosofické fakulty. Polil se dosud neznámou hořlavinou, zapálil na sobě oděv a přivodil si těžké popáleniny. Rychlým zákrokem dispečera Dopravního podniku byl oheň na studentu uhašen a záchranná služba ho odvezla do nemocnice k ošetření. Motiv činu se vyšetřuje,"

Obálka nové knihy

oznámil rozhlas 16. ledna 1969 v prvních zprávách o Palachově sebeupálení. Obsáhlou dokumentaci jeho činu, svědecké výpovědi, vyšetřovací spisy tehdejší policie, ale i reflexi Palachova úmrtí ve společnosti nyní shromáždili historikové i studenti Univerzity Karlovy. Na knize pracovali dva roky:

"Podařilo se rekonstruovat historický kontext posledních dnů Jana Palacha, jak přípravy jeho činu, tak toho, co se s ním odehrávalo v nemocnici. Podařilo se také systematicky prozkoumat fondy, přitom se podařilo najít třeba návrh na obsazení rozhlasu, který zpřesňuje uvažování Jana Palacha nad situací na počátku ledna 1969 a ukazuje, že zvažoval různé formy protestu a že ten svůj čin neučinil v nějakém bezprostředním afektu,"

uvádí historik Petr Blažek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který je jedním ze spoluautorů knihy. Křest šestisetstránkové publikace doplněné DVD s filmovými dokumenty o Palachově činu je ale jen jednou z akcí, která v těchto dnech v Praze proběhne. Na Karlově univerzitě bude ve čtvrtek odborný seminář, v Karolinu bude ke 40. výročí Palachova sebeupálení otevřena výstava, na které návštěvníci uvidí i originály dopisů, ve kterých Palach svůj čin vysvětloval. Podílí se na ní i Národní muzeum, říká jeho ředitel Michal Lukeš:

20. ledna 1969 bylo náměstí před FF UK spontánně přejmenováno

"Společně s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Ústavem pro studium totalitních režimů připravuje celou řadu akcí. Především promítání cyklu filmů z té doby a pak je to diskuse s pamětnickými osobnostmi, která se bude konat v Pantheonu Národního muzea."

Index FF UK, foto: Archiv bezpečnostních složek

Součástí vzpomínkových akcí bude i bohoslužba ve studentském kostele Nejsvětějšího Salvatora, po které bude následovat průvod k pamětní desce Jana Palacha na Filozofické fakultě UK. Zde v lednu 1969 protestovali tehdejší studenti proti censuře. Jak ale Palachův čin vnímají dnešní mladí lidé? Jakub Jareš z FF UK, další ze spoluautorů knihy o Palachovi, je skeptický:

"Asi bych řekl, že o něm jen málo vědí, že si ho možná budou často plést s Janem Opletalem, nebudou přesně vědět, kvůli čemu se upálil. Vlastně jsem se s tím i setkal. Byl jsem teď na základní škole přednášet o Palachovi. Tam především nesouhlasili s tím, že jako prostředek protestu zvolil sebevraždu. Ptali se, proč nevymyslel jinou akci, proč si třeba nepořídil pistoli a nešel zastřelit nějaké normalizátory nebo proč nezapálil budovu ÚV KSČ? Já jsem jim říkal, že on se pokusil změnit vědomí čtrnácti milionů lidí a že to přeci jen mělo nějakou naději na úspěch."

Jan Palach na následky rozsáhlých popálenin zemřel 19. ledna Jeho pohřeb dne 25. ledna 1969 se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. Palachův čin vyvolal sérii sebevražd, jasně politický cíl z nich mělo například sebeupálení Jana Zajíce, k němuž došlo 25. února 1969.