Česko si připomíná 55 let od hrdinského činu Jana Palacha
Před 55 lety, ve čtvrtek 16. ledna 1969 kolem půl třetí odpoledne, dvacetiletý student filozofie Jan Palach přistupuje k soše Václava v centru Prahy s kanystrem benzínu v ruce. Polije se, škrtne zápalkou a jako živoucí pochodeň běží po náměstí. „Na protest proti všemu, co se tady děje,“ vysvětluje důvody svého činu v nemocnici krátce před smrtí. Dnes se jeho odkaz připomíná jako jedna z nejdůležitějších událostí moderní české historie.
Janu Palachovi bylo 20 let, když zemřel. Byl tehdy studentem historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. O politiku se zajímal už před začátkem studia. Mezi spolužáky šířil přepisy textů Alexandra Solženicyna nebo Ludvíka Vaculíka. Po nástupu na Filosofickou fakultu v říjnu 1968 se Palach účastnil mnoha protestních akcí proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy a také se podílel na neúspěšné studentské okupační stávce.
Protože však neviděl žádný významný pokrok, začal v té době uvažovat o činu, který by probudil společnost z letargie, do které po okupaci upadala. Nakonec se uchýlil k hrůznému činu - 16. ledna 1969 se polil hořlavinou a zapálil. Na místě svého činu zanechal dopis, v jehož závěru se podepsal: Pochodeň číslo jedna.
V dopise požadoval, aby došlo k zrušení cenzury, a také, aby bylo zakázáno publikování Zpráv, které fungovaly jako hlásná trouba sovětské okupační správy. V dopise také uvedl, že je členem širší skupiny, jejíž členové jsou odhodláni stát se lidskými pochodněmi, pokud nebudou jejich požadavky vyslyšeny.
Přestože byl urychleně převezen do nemocnice, utrpěl vážné popáleniny na 85 procentech těla. Psychiatrička MUDr. Zdenka Kmuníčková nahrála 17. ledna 1969 s Palachem krátký rozhovor, ve kterém znovu objasnil důvody svého činu a zopakoval vznesené požadavky. Jeho „posledním vzkazem“ ale prý bylo, aby se žádní lidé již neupalovali. 19. ledna Jan Palach zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do budovy Soudního lékařství, kde se podařilo sochaři Olbramu Zoubkovi sejmout mu posmrtnou masku.
Zpráva o činu Jana Palacha se v lednu 1969 rychle rozšířila. Jeho pohřeb 25. ledna byl velkou manifestací proti komunistickému režimu, zúčastnilo se ho na několik desítek tisíc lidí. Jeho čin sice nevedl k okamžité změně režimu, ale lidé na jeho oběť nezapomněli. Přestože se komunistický režim snažil všemi možnými silami vzpomínky na Jana Palacha vymazat.
Palachův týden
Dvacet let poté, co se Jan Palach zapálil, v lednu 1989, proběhl na Václavském náměstí Palachův týden, během kterého si lidé jeho hrdinský čin připomínali a protestovali proti komunistické totalitě. Začaly tak vůbec největší demonstrace, které postupně vyústily v sametovou revoluci a pád komunistického režimu v Československu.
Odkaz Jana Palacha je živý dosud. 16. leden je Dem památky Jana Palacha a Palachův týden se tradičně nese ve znamení pietních vzpomínek.
„Památka Jana Palacha, jenž odmítl žít ve společnosti, která ztratila hodnoty a svobodu, získala nový význam. Je důležité si tyto události připomínat, protože utvářely cestu naší společnosti k obnově demokracie a svobody,“ připomněl na síti X premiér Petr Fiala (ODS).
Letošní připomínka odvážného činu Jana Plalcha navíc nabývá zvláštního významu po prosincové tragické střelbě na Filozofické fakultě, při níž zemřelo 14 lidí a 25 bylo zraněno. Palachův týden v Praze, který pořádá Studentská rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy od 15. do 17. ledna, se bude soustřeďovat na postavení studentů ve společnosti a historii.
V Děčíně bude v úterý odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce před evangelickým kostelem na Teplické ulici. Pomník, jehož autorem je archtekt David Vávra, bude mít podobu srdce, které se rozzáří modře nebo červeně. To podle toho, zda se lidé dotknou ruky Jana Palacha nebo Jana Zajíce.
