Památník Jana Palacha ve Všetatech protíná symbolická hrana zla
Památku Jana Palacha každoročně připomínají pietní akce. Právě před 51 lety se na Václavském náměstí zapálil na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl.
"Já jsem jel do Vinohradské nemocnice, kde jsem jako medik měl seminář plastické chirurgie. Před Muzeem tramvaj zastavila, nevěděli jsme proč, až jsme viděli mužského, který tam běžel a hořel. Za ním další dva, kteří ho nemohli chytit. Nakonec ho povalili na zem a hodili na něj kabát."
V dopise, který Jan Palach nechal na místě, naléhal, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie. "Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku...," napsal. V dopise žádal zrušení cenzury a zákaz rozšiřování okupačního tisku. Dodnes není zřejmé, jestli skupina vůbec existovala.
Památka živých pochodní - dvě mohyly propojené bronzovým křížem
Palachův hrob na Olšanských hřbitovech střežila Státní bezpečnost, která bránila lidem, aby k němu při výročí kladli květiny. Nakonec v roce 1974 komunisté nechali Palachovy zpopelněné ostatky přemístit do Všetat. I když se média dvacet o let o Palachovi nezmínila, stalo se 20. výročí jeho smrti nečekaně nejsilnějším protestem proti režimu.
Památník ve Všetatech - zvenku dům, uvnitř chrámová kaple
Stavba je jakoby probodnutá hranolem. To má podle historika Petra Blažka symbolický význam. „Znázorňuje hranu zla, která je zabodnutá do domu." Zároveň je to vchod do památníku.
Přestože zvenčí domek vypadá, jako když v něm Palach bydlel, uvnitř připomíná spíš chrámovou kapli. Památník připomíná Palachovo dětství i dospívání, ale taky širší okolnosti jeho sebeupálení v lednu 1969 a hlavně historické souvislosti. V památníku je i známá Palachova posmrtná maska od Olbrama Zoubka a také státní vlajka, kterou bylo jeho tělo přikryté.
