Děti českých krajanů se Záhřebu se učí češtinu i na divadelních zkouškách

Děti českých krajanů z chorvatského Záhřebu přijely do Česka s divadlem. Na festivalu Milevské divadelní léto uvedly adaptaci Karla Čapka i dětský muzikál. Více už Milena Štráfeldová v dnešní kulturní rubrice

Byl horký srpnový den, Dlouhou ulicí na Starém Městě pražském procházely davy turistů a v jednom z domů právě probíhala zkouška dětského divadelního souboru Záhřebské sluníčko. Ten je součástí krajanského spolku Česká beseda Záhřeb:

"Divadlo v České besedě Záhřeb se hraje už sto třicet pět let. Naše beseda je nejstarší Česká beseda v Chorvatsku,"

říká vedoucí divadelní skupiny Martina Marinkovičová. V divadle dnes hraje kolem pětadvaceti dětí i starších studentů.

"Většinou jsou to děti českých krajanů, ale jsou to taky chorvatské děti, které mají rády český jazyk a českou kulturu a chodí k nám pravidelně každou sobotu do české doplňovací školy, učit se česky a taky hrát divadlo a tančit folklor."

Záhřebské sluníčko uvádí každoročně dvě až tři premiéry. Podle Martiny Marinkovičové jde většinou o klasický český divadelní repertoár, který Čechům v Chorvatsku pomáhá udržovat jejich českou identitu. Často uvádějí například pohádky. Jedním z nejoblíbenějších představení byly Jiráskovy Staré pověsti české:

"To byl velký projekt. Zúčastnilo se na něm 45 členů naší České besedy. Je to šest legend a každou pověst hrála jedna generace - od nejmladších až po ty nejstarší."

Letos děti ze Záhřebu do Česka přivezly muzikál Zatancuj si s námi, jehož autorkou je sama Martina Marinkovičová, a její adaptaci Karla Čapka "Jak vzniká divadelní hra". Chystaly se na festival Milevské divadelní léto a v Praze měly poslední zkoušku:

---

/ukázka ze hry podle Karla Čapka/

/režisér/ "Tak, tady jsou dveře, tenhle věšák jsou druhé dveře. Tahle židle je pohovka a tahle židle je okno. Tento stůl je piano, a tady, co není nic, je stůl. - Jiří Daneš přijde dveřmi vlevo a postaví se u stolu. - Sakra, kde je zas pan X?!"

/inspicient/ Zkouší Hamleta dole na velkém jevišti.

/režisér/ "Tak budu markýrovat Daneše. - Milostpaní, neseďte mi prosím vás na té židli. Vždyť je to okno! Vyjděte tři kroky naproti a dělejte trochu překvapenou. - Kláro, stalo se mi něco nečekaného!"

/Klára/ Nikoliv, otče. Neviděla jsem ho od rána.

/režisér/ "Co to čtete?"

/Klára/ První akt, druhá stránka...

/režisér/ "Ale milostpaní, vy jste si vzala jiný kus!"

/Klára/ To mi včera poslali.

/režisér/ "Tak si zatím vemte inspicientovu knihu a dávejte pozor!"

---

Představení Čapka i muzikál se divákům v Milevsku velmi líbily. Potvrdila to i organizátorka festivalu Marie Bolková:

"Měli veliký potlesk, a protože se s nimi známe už asi od roku 2004, pozvali jsme si je a byli jsme opravdu velice spokojeni."

Milevský festival nebyl ale zdaleka jediný, na kterém děti českých krajanů ze Záhřebu vystupovaly.

"Každý rok hrajeme divadlo na různých přehlídkách v Chorvatsku. Nejdůležitější přehlídka českého divadla v Chorvatsku je přehlídka v Lipovci. Tam zahrají všechny besedy každý rok divadlo."

A jak dodává Martina Marinkovičová, připravují už další inscenaci:

"Teď pracujeme na divadelní hře Prodaná nevěsta. Zdramatizovali jsme libreto a udělali jsme z opery divadelní hru. Zazpíváme na začátku Proč bychom se netěšili, ale jinak to je divadelní hra, není to opera."

Záhřebské sluníčko navazuje na českou doplňovací školu záhřebské besedy. Češtinu tam vyučuje Maja Burgerová, a tak nechybí ani na zkouškách divadla:

"Nejdřív máme vždycky čtené zkoušky. Probereme ten text a tam, kde se objeví nějaké chyby ve výslovnosti, tak se to opraví a zopakuje."

Já jsem si všimla, že děti mezi sebou mluví chorvatsky...

"V málokteré rodině se doma mluví česky, protože jenom maminka nebo tatínek má český původ. Chorvatština je pak trošku dominantní. Proto ale chodí do besedy a do české doplňovací školy."

A kde se naučí víc - ve škole nebo v divadle?

"Co na to říct? Určitě ve škole, myslím si ale, že to divadlo jim pak pomůže v konverzaci."

A je znát rozdíl mezi dětmi, které hrají divadlo, a dětmi, které chodí pouze do školy?

"Já si myslím, že ano. Děti, které hrají i divadlo, jsou trošku svobodnější, když musí mluvit. To divadlo jim pomůže, že nebudou mít strach mluvit."

A jak se v divadle hraje samotným dětem? Za všechny alespoň Hana Muťková:

"Hraju už asi šest let."

A jaké to je - učit se českou roli nazpaměť? Je to těžké?

"Není to těžké. Rychle si všechno zapamatuji, takže s tím není problém."

Jaké jsi zatím hrála role?

"Hrála jsem čarodějku nebo princeznu, v pohádkách."

A jakou roli hraješ v této hře, v Čapkovi?

"V této hře jsem návrhář kostýmů, starám se o kostýmy a tak..."

Jak se vám ta hra líbí?

"Líbí se mi. Je zajímavá a zábavná. Baví mě to hrát."