České stopy v Záhřebu
Stejně jako má Praze Záhřebskou ulici, i v centru hlavního města Chorvatska leží ulice Pražská. A nejen to. Známá i méně známá jména českých osobností jsou vetkaná do dějin i dnešní podoby chorvatské metropole. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu / Záhřeb Čechům. Součástí stálé expozice bude až do března 2026.
Češi jsou součástí záhřebských dějin už od vzniku města. První zmínka o Záhřebu v historických pramenech pochází z 11. století, kdy bylo založeno tamní biskupství. Jak říká jeden z autorů výstavy, historik Marijan Lipovac, už v této zmínce je česká stopa, protože první biskup jménem Duch byl Čech. „Biskupem Duchem začíná historie Čechů v Záhřebu. Biskup Duch byl první osoba, o které víme, že tu žila a jak se jmenovala,“ doplňuje Lipovac.
Impulsem k vytvoření výstavy bylo loňské 150. výročí působení České besedy Záhřeb, která je jednou z nestarších menšinových organizací v Chorvatsku. Autoři expozice se ale potýkali s nedostatkem předmětů, které by ukazovaly, jak významně Češi přispěli k rozvoji města. Příprava proto zabrala více času a bylo potřeba přizpůsobit koncepci dostupným možnostem. Juraj Bahnik, předseda záhřebské české besedy a Rady české menšiny města Záhřebu je s výsledkem nadmíru spokojený: „Odinklinovalo to k tomu, že ve stálé expozici označíme body, kde Češi měli svůj přínos. Myslím, že tím se stala ještě kvalitnější a lepší, protože jsme ty cihly, které do Záhřebu Češi zabudovali, nevzali k sobě, ale ukázali, že jsou ve stavbě města důležitou komponentou.“
Autoři výstavy doplnili stálou muzejní expozici nejen o historické předměty a fotografie, ale také o šedesátku životopisů osobností českého původu, které působily v nejrůznějších oborech, a také o projekty, na kterých se podílely. Napříč staletími město přijalo české hudebníky, architekty, sportovce i akademiky.
První chorvatská politička s českými kořeny
Mezi nejvýraznější postavy, které zanechaly nesmazatelnou stopu v chorvatských dějinách, lze zařadit manželku Stjepana Radiće, jednoho z nejvýznamnějších zastánců chorvatské státnosti v dobách zrodu Jugoslávie. Mariji Radićovou (1874-1954), rozenou Dvořákovou, můžeme považovat za první chorvatskou političku. Zapojovala se do veřejného života, bojovala za všeobecné hlasovací právo a rovnoprávnost žen a dá se říct, že působila jako první dáma země.
Na dnešní podobě Záhřebu se významně podepsal urbanista a architekt Rupert Melkus (1833-1891). Rodák z Brtnice ovlivnil podobu nových městských částí, které se v jeho době budovaly, a je také autorem parku Zrinjevac. Ten se později stal základem takzvané „Zelené podkovy“, tedy pásu městských parkových ploch, které dodnes plní rekreační i estetickou funkci.
Na zviditelnění české stopy v rámci stálé expozice se jako spoluautor podílel také kurátor Muzea města Záhřebu Goran Arčabić. Neobvyklá koncepce výstavy podle něj umožnila odkrýt návštěvníkům další vrstvu dějin města, o které možná mnozí dosud nevěděli: „Myslím, že jsme docílil lepšího výsledku, než kdybychom vytvořili samostatnou výstavu, která by zákonitě měla omezené publikum. Tímto způsobem návštěvníky směrujeme k tomu, aby se museli podívat i na tuto část historie, která je pro město Záhřeb velmi podstatná.“
Výstavu Češi Záhřebu / Záhřeb Čechům slavnostně zahájil český velvyslanec v Chorvatsku Milan Hovorka. Spojení mezi oběma zeměmi podtrhlo také vystoupení Vojenské hudby Olomouc, když soubor na slavnostním zahájení odehrál českou a chorvatskou státní hymnu.
