Přehled tisku

Deset lidí, kteří v srpnu 1968 v zahraničí otevřeně vystupovali proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, premiér Mirek Topolánek ocenil medailí. Při výročí dne, který označil za den zmařených nadějí, premiér poděkoval oceněným za jejich velkou odvahu.

Ágnes Hellerová a Mirek Topolánek, foto: ČTK

Deník Právo v té souvislosti přináší rozhovor ruským disidentem Viktorem Fajnbergem, který vzpomíná na rozvinutí transparentů skupinou osmi statečných na Rudém náměstí v Moskvě: „Čekali jsme na zahraniční novináře. Nedorazili. Začali jsme bez nich. Tajným trvalo, než se k nám rozběhli. Začali nás bít a nadávat do špinavých Židů.“ Podle Fajnberga bylo násilí reakcí na nepřipravenost kágébáků, kteří neměli ani auta, aby odvezli protestující. On sám místo ve vězení na více než pět let skončil na psychiatrii s diagnózou 'schizofrenie se syndromem politického disidentství'. A dnešní Rusko v rozhovoru pro Právo Fajnberg označuje za zemi se slabým kapitalismem a silnými imperialistickými tendencemi, což podle něj dokládá Čečensko a Gruzie. Rusové však podle něj půjdou dál, třeba na Ukrajinu.

Naproti tomu signatářka protestu proti okupaci, maďarská filozofka Ágnes Hellerová, v 68. roce vzhledem k některým tehdejším politickým okolnostem prošla jen disciplinárním řízením. Msta na ni však čekala pět let, kdy přišlo vyhození z univerzity, nemožnost se zaměstnat, sledování, výslechy, uvěznění manžela a nucená emigrace, informuje Právo.

---

Foto: ČTK

Vzala Rusce zlato. Za invazi. Pod tímto titulkem informují Lidové noviny o olympijském vítězství oštěpařky Barbory Špotákové nad ruskou závodnicí Mariou Abakumovovou. „Pořád se mi honily hlavou myšlenky na to, že je 21. srpen a čtyřicáté výročí sovětské okupace Československa a ona má hozeno víc než sedmdesát a půl metru,“ citují noviny slova Špotákové, která poté prohlásila: „O to víc ale tohle vítězství chutná.“

Ve své glose na jiném místě pak deník označuje českou závodnici za novou českou ikonu, jejíž vítězství nad ruskou soupeřkou v den výročí srpnové okupace může rovněž zlatá střelkyně Kateřina Emmons se svým americkým manželem konkurovat jen těžko.

---

Úklid po Rusech už stál miliardu a pořád není hotov, píše na své titulní straně Mladá fronta Dnes. Skoro dvě desetiletí poté, co sovětští vojáci opustili Československo, je tady dosud jejich smrdutá stopa: Louky zamořené chemikáliemi, půda nasáklá naftou, tuny nevybuchlé munice. Deník pokračuje konstatováním, že sovětská armáda využívala třiasedmdesát míst a zhruba na šedesáti z nich vojáci přírodu kolem sebe důkladně zdevastovali. Od roku 1991 do konce roku 2007 už napravování škod stálo 1,35 miliardy korun. Dalších téměř 240 milionů by si ale měly ještě vyžádat pokračující práce, s jejichž skončením se počítá až v roce 2012. Vše se přitom hradí z českého rozpočtu, připomíná Mladá fronta Dnes, neboť ve smlouvě o odchodu sovětských vojsk si generálové vymínili, že za ekologické škody nebudou nic platit.

Kromě zamořeného prostředí zůstaly po vojácích také stopy jejich životního stylu, píše dále deník a cituje slova místostarostky Milovic: „Říkáme jim kyjeváky. Jsou to paneláky s malými modrými kachličkami a byly ještě ošklivější než ty české.“

---

Prezident Václav Klaus

Slovanské bratrství je přece pověra, píše Mladá fronta Dnes ve svém komentáři. „Nechce se věřit, že civilizovaný člověk, jímž dozajista náš pan prezident je, žije mýtem krevního pouta mezi lidem slovanské duše, uvádí autor v narážce na kritické názory hlavy státu na adresu Gruzie a pokračuje: „Klaus kráčející chodbami Hradčan v rubašce, již rád oblékal před lety první československý předseda vlády Karel Kramář, je komická představa. Právě tak, doufejme, nesdílí hlava státu Kramářovu vizi, že světu by bylo nejlépe, kdyby slovanské národy semkla vláda velkoruského cara.“ Komentátor v závěru své úvahy zdůrazňuje, že „slavjanofilství je hloupost, což Václav Klaus dobře ví. Proto přisuzovat mu víru v tuto mrtvou relikvii je bláhovost. Jde nejspíš o nějakou potutelnou klausovinu. Teď jen vypátrat, o jakou.“

---

Vltava v Praze je čistší než horské říčky, dozvídáme se z Lidových novin. Podle nich vědci z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického v jihočeských Vodňanech přicházejí s překvapivou informací, že Vltava pod Prahou je méně znečištěna chemickými látkami než některé úseky horských potoků a říček, do nichž vypouštějí odpad menší městečka a obce. „Důvod je jednoduchý. Na dolních, širších úsecích řek se chemické látky ve vodě více rozředí. Nejhůře jsou na tom z hlediska chemického znečištění malé toky těsně pod čističkou odpadních vod,“ píší noviny. I když takové úseky říček a potoků jsou na první pohled čisté, obsahují řadu druhů takzvaných civilizačních látek od nejrůznějších farmaceutik, kosmetických a čisticích přípravků až k pesticidům.

---

Čeští lékaři jako první přišli na unikátní metodu, jak pomoci pacientům, kteří trpí poruchami spánku a zároveň mají nemocné srdce. Pokud jim doktoři dají speciální srdeční kardiostimulátor CRT, zlepší se jim nejen krevní oběh a stahy srdce, ale také se přestanou v noci budit a budou moci plynule dýchat, informují Hospodářské noviny a citují, jednoho z členů vědeckého týmu Jiří Vítovce: "Tušilo se, že kardiostimulátory by kromě srdeční činnosti mohly pacientům odstranit i poruchy spánku. My jsme byli první, kdo prokázali, jakým mechanismem to může být způsobeno." Zástavou dechu ve spánku, tzv. spánkovou apnoe, trpí zhruba padesát procent pacientů s těžkým srdečním selháním a riziko, že právě poruchy spánku poškozují srdce, je velké. Lidem ve spánku tak hrozí i akutní infarkt.

Český objev se nedávno dostal i na stránky renomovaného odborného časopisu Journal of American College of Kardiology, který patří mezi pět nejuznávanějších kardiologických časopisů na světě, uzavírá deník.