Vycpávky a slovní plevel
Zažil to asi každý – za oknem letní odpoledne a před vámi přednášející, který se snaží upoutat pozornost. Může mluvit o něčem nesmírně zajímavém, stejně nevíte, jak si sednout a vidíte se někde u vody.
Jistě nemusím zdůrazňovat, že mluvený projev, zejména ten nepřipravený, se od psaného liší v mnohém. Typická jsou pro něj např. kontaktová slova, užívání zájmen, opakování, dodatečné doplňovaní informací, odbočování, odlišný slovosled či spojování vět. Může také obsahovat přeřeknutí nebo zadrhnutí, neslovné výrazy typu ehm, hm,no apod. a pak tzv. vycpávkové výrazy. To jsou slova, která se do mluveného jazyka dostanou téměř bez našeho vědomí, ve kterém ovšem zakoření a je těžké se jich posléze zbavit. Všechna ta takže, tedy, vlastně a u rádoby intelektuálů oblíbená prostě se tváří jako obyčejná, někdy docela potřebná slova, která ve většině případů ztratila svůj původní význam. Díky nim mluvčí získá čas promyslet si, jak bude pokračovat. Obtěžovat nás začnou ve chvíli, kdy je užívá za každým druhým slovem. Vystoupí do popředí až do té míry, že zastíní samotný obsah sdělení, a místo poznámek si začnete dělat čárky.
Podobně a možná ještě více rozčiluje slůvko jako, u kterého si nejde tak snadno odmyslet jeho původní přirovnávací význam. Podle Vladimíra Justa je toto slovo spojeno s dobou normalizace, ale ze současné mluvy rozhodně nevymizelo. Ba naopak, i dnes je skoro všechno jako, popřípadě jakoby, které je o slabiku delší, a tak mluvčímu poskytuje více času na uspořádání myšlenek. Všimněte si, kolik věcí se stalo jen jakoby, když televizním redaktorům vypadne z hlavy připravený text. Nešvarem se stalo také nadměrné užívání spojky nicméně, která nejenže vytlačuje všechny ostatní spojky s odporovacím významem, ale užívá se i tam, kde nemá žádný zvláštní význam.
Módním plevelem poslední doby je slovo každopádně, které lze zaslechnout i místo prosté odpovědi ano. Stejně jako spojka nicméně dodává projevu jakýsi pochybný punc významnosti, důležitosti, ve většině případů ale zůstává pouhou vycpávkovou. Někdo jím vycpává nedostatek slovní zásoby, někdo nedostatek myšlenek.
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
