Začala konference o Pražském jaru a médiích
Letos si mnoha akcemi připomínáme politické tání a následné zostření poměrů v Československu v letech 1967-69. Přitom je často opomíjen klíčový podíl literatury a sdělovacích prostředků v tehdejších procesech. A právě o média – tisk, film, rozhlas a televizi – byly sváděny ostré mocenské boje. Atmosféru a události té doby připomíná konference Pražské jaro 1968: Literatura - Film – Média.
"Základní zaměření této literární konference, jak název napovídá, je literatura a umění ve spojení s těmi médii. Vystoupení 54 přednášejících obsáhne jak témata scelující, shrnující, tzv. hlavní příspěvky, hlavní referáty, tak také témata dílčí. Ta jsou možná mnohdy zajímavější právě proto, že nabízejí témata, kterým se běžně nevěnuje pozornost. Čili celkově by ta konference měla, a první den to potvrzuje, nabídnout poměrně velkou pestrost námětů a témat. Budou zde také příspěvky, které se zabývají dílčími kulturními fenomény a jejich tehdejší rolí, například animovaným filmem, dokumentárním filmem, knižním trhem té doby, tvorbou českých písničkářů anebo třeba filmovou a televizní kritikou. Obzvlášť cenná by měla být svědectví o konkrétních jednotlivostech. Například o úloze Svazu československých spisovatelů, o armádním filmu, o časopisu Film a doba, o Literárních novinách, o Viole, o odborovém tisku, o proměně česko-ruských a česko-polských vztahů. Anebo dokonce o zcela detailních specialitách, jako byly spor Milana Kundery a Václava Havla o českou otázku anebo průběh roku 1968 v Liberci."
Kdo se vlastně ujal organizace této konference?
"Tuhle mezioborovou konferenci organizuje Literární akademie Josefa Škvoreckého, která považuje tu orientaci na média a propojení literatury a médií za svou orientaci, pedagogickou a vysokoškolskou orientaci za své základní zaměření, a proto vzali toto břímě na sebe, protože – jak mi sdělila jednatelka Literární akademie Lucie Kuželová - tak se nepodařilo získat žádné významnější sponzory, tak Literární akademie pořádá celou akci na vlastní náklady. Původně doufali, že takovým zlatým hřebem bude vystoupení Josefa Škvoreckého. Tomu ale zdravotní stav neumožňuje cestovat, takže se nakonec té konference nezúčastní."
To ale evokuje otázku, jestli se konference nějakým způsobem zaměří také na problematiku exilu.
"Určitě. Jedním z těch 54 vystupujících bude také Michal Přibáň, což je historik, který se zabývá především exilovým nakladatelstvím 68 Publishers Josefa Škvoreckého v Kanadě. A ten bude, jak mi řekl, přednášet o exilu směrem k roku 1968, což je takový obecný název, za kterým se skrývá to, že představitelé exilu po roce 1956 velice ochladli jaksi v důvěře a v nadějích, které vkládali do československé společnosti. Tím, že po maďarských událostech se česká společnost nijak nepřihlásila k těm událostem, které proběhly v Budapešti, tak exil ztratil důvěru. A jak se tento vztah projevoval v literatuře a jak se proměňoval až do toho roku 68, o tom bude ve středu mluvit Michal Přibáň."
