Zprávy

STEM: Češi podporují obranu Evropy proti raketám, méně účast USA

Téměř tři čtvrtiny Čechů si myslí, že Evropa by měla mít účinnou obranu proti raketovým střelám, ke spolupráci s USA v této věci jsou však lidé skeptičtější. Proti společnému projektu protiraketové obrany Evropy a USA se vyslovilo 52 procent Čechů. Přesto by se s plánovanou americkou radarovou základnou v Brdech nakonec smířilo 67 procent lidí. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti STEM, který v pondělí představil ředitel agentury Jan Hartl. Jedním z důležitých momentů, který vysvětluje zdrženlivé stanovisko k radaru, je podle Hartla nejistý postoj veřejnosti ke spolupráci s USA. Na potřebu zajistit pro Evropu účinnou obranu proti raketovým střelám dlouhého doletu poukazuje 71 procent Čechů. Jde o postoj stabilní. Příliš silným dělicím činitelem v této otázce není souhlas ani odmítnutí českého členství v NATO, uvedl Hartl. Výzkum byl proveden pro úřad vlády.

Podle posledního průzkumu agentury Median pro Českou televizi nesouhlasí s umístěním plánovaného amerického radaru v Česku téměř dvě třetiny Čechů. Stejný počet odpůrců radaru ukázal i březnový průzkum společnosti CVVM. Agentura SC&C zveřejnila na začátku května na zakázku ODS výsledky průzkumu, podle nějž si radarovou základnu nepřeje 57 procent Čechů. Mírná nadpoloviční většina dotázaných podle něj ale věří, že umístění protiraketové obrany USA v Evropě je přínosné pro ochranu členských zemí NATO před raketami dlouhého doletu. Podle premiéra Mirka Topolánka je to důkaz, že odpůrců radaru po vysvětlovací kampani ubývá.

Česká vláda začala o umístění radaru s USA vyjednávat loni. Hlavní dohoda je již uzavřená, smlouva o pobytu vojsk zatím ne. Obě smlouvy, které podléhají souhlasu parlamentu, by podle vlády mohly být podepsány v červnu nebo červenci. Představitelé Polska, kde má stát další část protiraketového deštníku - silo s desítkou střel, vyjednávají s USA o modernizaci své armády. Ani mezi občany Polska nemá plán na vybudování základny USA podporu, je mu nakloněn zhruba každý třetí Polák.

Protestní pobyt v Brdech stál Greenpeace zatím asi 100.000 korun

Do 100.000 korun se vejdou dosavadní náklady na dvoutýdenní pobyt aktivistů hnutí Greenpeace na kótě 718 v brdském vojenském prostoru. Zhruba to odhadl vedoucí protiradarové kampaně Greenpeace Jan Freidinger. V této částce by měly být náklady na platy několika málo placených lidí z Greenpeace, zázemí a například i poplatky za mobilní telefony a použitou techniku. Přesné vyčíslení nákladů ale zatím Greenpeace nemá, řekl Freidinger ČTK. Veškeré peníze, kterými Greenpeace disponuje, pocházejí od soukromých neanonymních dárců, zdůraznil. Organizace si zakládá na transparentnosti svého hospodaření, které každoročně ověřuje audit. Zájemci mohou do výročních zpráv a auditů nahlédnout, zdůraznil Freidinger. "Greenpeace nepřijímají žádné dary od vlád, firem, grantů a podobně, každý dar, který dostáváme jen od fyzických osob, je zaevidován," uvedl. V Česku podle něj podporuje Greenpeace kolem 25.000 jednotlivců, jejichž průměrný měsíční příspěvek se pohybuje zhruba kolem 70 korun. Pokud by někdo dal výrazně vyšší částku, jsou další pravidla pro ověření důvěryhodnosti. Aktivista doplnil, že lidé v naprosté většině přispívají obecně na činnost Greenpeace, nikoliv na jednotlivé projekty, tedy například konkrétně na kampaň v Brdech.

Růst hospodářství asi zpomalí, naznačují údaje z ekonomiky

České hospodářství zřejmě poroste pomaleji než dosud. Naznačují to nejnovější údaje z ekonomiky, podle kterých se v březnu poprvé po více než pěti letech meziročně snížila průmyslová výroba o 2,1 procenta. Dubnová inflace pak klesla na 6,8 procenta a nezaměstnanost na 5,2 procenta. Podle analytiků všechny údaje byly horší, než trh očekával. Na druhou stranu centrální banka letos již zřejmě nebude muset hýbat s úrokovými sazbami, míní ekonomové. K poklesu průmyslové výroby nejvíce přispěla výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků, dále pak produkce textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Výsledek byl ovlivněn také mimo jiné velikonočními svátky, vysokou srovnávací základnou loňského března a rozdílem v počtu pracovních dnů. "Pokud by se data očistila o svátky, průmysl by nepatrně vzrostl," analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Vliv má rovněž silná koruna, která omezuje vývoz, a tím výrobu. "Vedle obratu v inflačním vývoji a nečekaně prudkém propadu objemu vývozu je březnový pokles průmyslové výroby dalším náznakem ochabující ekonomické aktivity," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

V případě silné koruny je podle analytika ČSOB Petra Dufka poněkud zklamáním je, že se neprojevila v cenách v obchodech. Růst spotřebitelských cen podle dnešních údajů ČSÚ v dubnu meziročně zpomalil na 6,8 procenta ze 7,1 procenta v březnu. Meziměsíčně cenová hladina v dubnu vzrostla o 0,4 procenta. "Inflace v dubnu zklamala," dodal hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Trh totiž očekával výraznější pokles. Inflace byla podle ekonomů v prvním čtvrtletí na svém vrcholu a postupně bude klesat zpět ke třem procentům. V nejbližších měsících se podle odhadů ovšem inflace bude kvůli zdražení potravin a energií v zahraničí nadále pohybovat stále nad šesti procenty. Meziroční inflace byla v dubnu o 0,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své aktuální prognóze.

Žalobkyně: Cítila jsem nátlak, abych protahovala kauzu Čunek

Téměř tři hodiny před středočeským krajský soudem vypovídala v pondělí ostravská krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová o údajném korupčním případu vicepremiéra a lidoveckého předsedy Jiřího Čunka. Mimo jiné popsala tři schůzky, kterých se vedle ní účastnil například i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec a místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. Podle jejího názoru byla setkání nestandardní a byl na ní vyvíjen nátlak. Například na druhé schůzce, která se podle ní uskutečnila loni 28. února a účastnila se jí údajně i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, podle svých slov cítila nátlak ze strany Kučery, aby řízení protahovala. Vesecká ale v rozhovoru pro Frekvenci 1 odmítla interpretaci, že Andělová tak vlastně potvrdila snahy o ovlivňování v Čunkově kauze. Uvedla rovněž, že schůzky nikdy nebyly motivovány tím, aby řešily kauzu Čunek. Na třetí schůzce v Jihlavě prý Andělová "z legrace" řekla, že se blíží obžalování Čunka. Kučera pak podle ní reagoval s tím, že "nezávislost justice musí ustoupit politickým zájmům". Této schůzky se podle Andělové účastnil i šéf jihomoravských státních zástupců Petr Coufal. Ten ale před soudem popřel, že by Kučera něco takového řekl. Naopak prý byl svědkem toho, jak se Andělová nevybíravě vyjadřovala na Čunkovu adresu.

Ministryně Stehlíková bude jednat s Langrem o shromažďovacím zákonu

Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) bude jednat se svými kolegy z ministerstev vnitra Ivanem Langrem (ODS) a spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS) o možných změnách shromažďovacího zákona. Stehlíková to řekla po zasedání Rady vlády pro národnostní menšiny, jíž předsedá. Podle zástupců rady totiž svolavatelé některých demonstrací nyní mohou zákon zneužívat k akcím namířeným proti některým národnostním menšinám. Svolávají je totiž pod jinými záminkami. "Prvním krokem bude vypracování odborné legislativní analýzy za účasti právníků," řekla ČTK Stehlíková. "Teprve pak bychom se shodli, zda je či není zapotřebí sáhnout na stávající legislativu," uvedla. Úvahy o změně shromažďovacího zákona jsou mimo jiné reakcí na pochody neonacistů v Praze a Plzni v minulých měsících. Ohlášený záměr těchto shromáždění nebyl v rozporu se zákonem a obě města pak řešila problém, jak proti akci pravicových extremistů postupovat. Poslanci a senátoři ODS za Plzeňský kraj proto chtějí podat poslanecký návrh novely zákona o shromažďování. Novelu zákona chystá i poslankyně ČSSD Hana Orgoníková. Požadavky na jeho změnu zazněly i z úst pražského primátora Pavla Béma (ODS).

Ministr Liška navrhne vládě státní granty pro vysokoškolské studenty

Všichni vysokoškolští studenti v Česku by v budoucnu mohli dostávat na studium granty od státu. Studujícím z chudých i bohatých rodin by dával stát stejně. Návrh grantů, sociálních stipendií a spoření na studia chce vládě do několika týdnů předložit ministr školství Ondřej Liška (Strana zelených). Řekl to v pondělí na Inovačním fóru v Praze, na němž spolu s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS) zahájil veřejnou debatu o reformě vysokého školství. Její koncepci shrnuje takzvaná Bílá kniha. Zavedení školného ještě do voleb oba odmítli. "Částka (na grant), která padá nejčastěji, se pohybuje kolem tří tisíc korun," uvedl Liška. Podle něj budou odborníci o konečné sumě ještě diskutovat. Ministr uvedl, že návrh úpravy grantů, stipendií a spoření je již "precizně připraven". Ministerstvo školství nyní jedná s ministerstvem financí o jeho přesné úpravě. Změny by podle Lišky mohly začít platit už příští rok. Podle premiéra má nový systém financování vysokoškolské vzdělávání zpřístupnit i dětem z "dělnických rodin". Topolánek uvedl, že poměr dětí z rodin vysokoškoláků a dětí z dělnického prostředí je v Česku v porovnání s ostatními vyspělými státy nízký. Zatímco v Česku jen každý sedmý student pochází z dělnického prostředí, například ve Finsku je to každý třetí, upřesnil premiér. "Peníze půjdou spíš za studentem než za institucí," uvedl Topolánek. Školné označil za mýtus a pouze za motivační doplněk.

ODS chce měnit učňovské školství, žáci by měli víc výučních listů

Občanští demokraté chtějí změnit učňovské školství - žáci by podle nich měli získat během školy a praxe víc výučních listů z různých oborů. Snadněji by si pak hledali místo a kdyby ho ztratili, mohli by rychleji získat jiné. Školský expert ODS a předseda sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Walter Bartoš řekl, že pro tuto myšlenku chce získat nejen koaliční partnery, ale i ČSSD. Podle něj si učňovské školství zaslouží podporu, jeho současná podoba je ale prý neudržitelná. "Naše vize je, že budou (učni) připraveni na vějíř příbuzných oborů," uvedl. Do diskuse o zamýšlených změnách je třeba zapojit i kraje, řekla na pondělní tiskové konferenci ODS náměstkyně ministra školství Eva Bartoňová, kterou na ministerstvo nominovala právě tato strana. Z učňovských škol vychází podle Bartoše čím dál méně absolventů, zaměstnavatelé postrádají kvalifikované síly. Poslanec by chtěl pro nastíněné změny získat i firmy. Společnostem, které by učně v rámci praxe zaměstnaly, by podle něj stát mohl například odpustit zdravotní a sociální pojištění za takového zaměstnance.

Novým mluvčím Klause bude Ochvat; Hájek ale na Hradě zůstává

Prezidentův tiskový mluvčí Petr Hájek končí ve své funkci a od 1. června ho nahradí Radim Ochvat, dosavadní asistent premiéra Mirka Topolánka. Hrad to sdělil ČTK. Hájek ale z Hradu neodchází. Stane se zástupcem ředitele prezidentské kanceláře a bude se věnovat komunikačním a kulturním strategiím Pražského hradu. Ochvat působí na úřadu vlády od roku 2006, nyní ho Václav Klaus jmenoval ředitelem hradního tiskového odboru. Podle médií nastává výměna na místě ředitele tiskového odboru zřejmě proto, aby tiskový odbor fungoval pružněji. Hájek byl na Hradě od roku 2003, kdy se Klaus stal poprvé prezidentem. Byl jmenován šéfem tiskového odboru prezidentské kanceláře. Po boku Klause se pohyboval od 90. let, podílel se také na volební kampani ODS.

Mladí lidovci: Vláda by měla kvůli církvím žádat o důvěru

Mladí křesťanští demokraté (MKD) chtějí, aby vláda spojila projednávání zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se žádostí o vyslovení důvěry ve sněmovně. S touto výzvou se obrátili na členy předsednictva strany a na poslance KDU-ČSL. MKD o svém usnesení informovali v pondělním tiskovém prohlášení. Předseda strany Jiří Čunek ČTK řekl, že se s tímto návrhem neztotožňuje. Projednávání zákona je podle Mladých křesťanských demokratů ve sněmovně zablokováno. Vláda by podle nich tento "pat" nejlépe vyřešila právě tím, kdyby se zákonem spojila svou důvěru. "Mladí křesťanští demokraté považují návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi za další z řady reformních zákonů vládní koalice. Jeho prosazení není pouze prioritou křesťansko-demokratických politiků, ale zájmem celé společnosti," uvedli zástupci MKD v tiskové zprávě. Kromě výzvy směrem k lidoveckým politikům se proto chtějí obrátit také na "rebelující" poslance ODS, aby jim vysvětlili důvody, proč mají pro zákon zvednout ruku. Poslanecká sněmovna minulý týden projednávání církevního zákona odložila, a to hlasy levicové opozice a několika poslanců ODS v čele s Vlastimilem Tlustým. K projednávání zákona se znovu vrátí zřejmě až v červnu. Vláda počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka 83 miliard korun vyplácená 60 let. S úrokem by celková suma dosáhla asi 270 miliard.

Zdravotní stav kardinála Vlka se zlepšil

Zdravotní stav kardinála Miloslava Vlka, který pobývá v nemocnici kvůli celkovému vyčerpání, se zlepšil. "Pan kardinál se cítí již mnohem lépe," řekl v pondělí ČTK mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Vlk podle něj v nemocnici stráví zřejmě ještě několik dnů. Ve které nemocnici Vlk je, mluvčí neprozradil. Kardinál podle něj potřebuje klid a přítomnost médií by mu při zotavování nepomohla. Pištora již dříve řekl, že Vlkův program na tento týden byl kvůli zdravotním problémům zrušen. Vlk se v poslední době angažoval v jednáních o vládním návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a účastnil se i soudního sporu o katedrálu svatého Víta. Vlk nedávno řekl, že navržený zákon o majetkovém vyrovnání je poslední šancí - církve podle něj šly "maximálně vstříc do krajnosti" tím, že se diecéze vzdaly majetku. Kardinál také odmítá, aby zákon obsahoval ustanovení, že katedrála svatého Víta patří státu. S návrhem přišla místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), Vlk jej označil za pokus o "druhé zestátnění katedrály".

V Německu jsou zpátky i poslední odpady ze Sosnové

Odpady dovezené nelegálně do Sosnové na Českolipsku jsou už zpátky v Německu. Německé firmy přepravily odpady do bývalého zemědělského podniku v Sosnové v roce 2005. V Sosnové tehdy skončilo asi 6500 tun odpadů. Do Německa se během posledních dvou měsíců vrátilo asi o 2000 tun plastů. Sdělila to Danuše Hráská České inspekce životního prostředí (ČIŽP). "V Sosnové již nezbyly žádné odpady. Jejich odvážení do Německa kontrolovali celníci, pracovníci ministerstva životní prostředí, úředníci z českolipské radnice, z krajského úřadu nebo pracovníci ČIŽP," dodala Hráská. Dopravu odpadů ze Sosnové a jejich likvidaci zaplatila německá strana. Odpady přijala v Sosnové česká podnikatelka Dana Hálová a později bránila v manipulaci s nimi. Ministerstvo se obrátilo na Okresní soud v Děčíně, aby Hálové nařídil, ať přestane blokovat odstranění odpadů. Soud proti podnikatelce nařídil exekuci a odvážení odpadů pak už nic nebránilo. Hálová obdržela od inspekce pokuty za 1,15 milionu korun. Uhradila zatím 210.000 korun.

ČNB vydá zlatou pamětní minci s řetězovým mostem ve Stádlci

Česká národní banka (ČNB) vydá 14. května pamětní zlatou 2500korunovou minci s tématem Národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci. ČTK o tom informovala mluvčí ČNB Pavlína Bolfová. Na lícní straně mince je zobrazen boční pohled na řetězový most ve Stádlci v Jihočeském kraji. Nad ním se nacházejí stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, napravo moravská orlice a nalevo je slezská orlice. Na rubové straně mince je ztvárněn čelní pohled na řetězový most ve Stádlci. Nad předním pylonem mostu je římskými číslicemi uveden letopočet dokončení stavby řetězového mostu "MDCCCXLVIII" (1848). Při horním a spodním okraji mince je neuzavřený opis "ŘETĚZOVÝ MOST VE STÁDLCI". Letopočet ražby "2008" je umístěn při spodním okraji mince nad slovy "VE STÁDLCI". Autorem výtvarného návrhu mince je Luboš Charvát. Jeho iniciály "LCH" jsou umístěny vedle levého okraje pylonu na rubové straně mince. Průměr mince je 22 milimetrů a hmotnost 7,78 gramů (1/4 troyské unce). Mince jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9 a vydávají se ve dvojím provedení ražby, které má rozdílnou povrchovou úpravu a hranu.

Astronomové v Ondřejově zachytili poprvé dosvit gama záblesku

Pracovníci observatoře Astronomického ústavu AV v Ondřejově poslední dubnovou noc poprvé zachytili optický dosvit gama záblesku, což je jev spojený se zánikem velmi hmotné hvězdy a vznikem černé díry ve vzdálené galaxii. Jde o první vědecký výsledek robotického dalekohledu D 50, který je ve zkušebním provozu. V dosahu ondřejovského dalekohledu byl dosvit záblesku ještě další noc, uvedl vedoucí pracovního týmu René Hudec. Pozorování se podle něj uskutečnilo přibližně čtyři minuty po detekci gama záblesku družicí Swift. Ještě předtím se na místo záblesku automaticky natočil robotický teleskop BOOTES1 ve Španělsku s třiceticentimetrovým zrcadlem, který společně provozují astronomové v Granadě se svými kolegy v Ondřejově. Dosvit pozoroval ještě třetí mezinárodní tým. Další gama záblesk zachytil ondřejovský dalekohled D50 v noci ze 6. na 7. května 2008. Schopnost detekovat tak slabé objekty podle astronomů prokazuje vysokou optickou kvalitu českého přístroje. Podle současných představ jsou gama záblesky největšími energetickými explozemi ve vesmíru. Záblesk je ve většině případů doprovázen i vzplanutím ve viditelném světle (takzvaný optický transient), které přechází do doznívající optické emise (takzvaný dosvit).

Na Staroměstské radnici byl zahájen 63. ročník Pražského jara

Letošní 63. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro byl v pondělí slavnostně zahájen na Staroměstské radnici. Ceremoniálu tradičně předcházel pietní akt na pražském Slavíně u hrobu významného českého skladatele Bedřicha Smetany, 124. výročí jeho úmrtí připadlo právě na pondělí. Letošní festival nabídne 50 koncertů a sedm divadelních představení a bude trvat do 4. června. Ministr kultury Václav Jehlička označil Pražské jaro za největší hudební událost roku v české kultuře. Pozitivně též ohodnotil, že se festival "neuzavírá do sebe" a nachází nové polohy hudby. S otevřeností podle něho souvisí i spolupráce s mladými interprety, o něž "přehlídka pečuje" v rámci soutěže Pražské jaro. Přehlídku tradičně zahajuje na radnici pražský primátor, letos ho však zastoupil jeho náměstek Rudolf Blažek (ODS), protože Pavel Bém (ODS) se kvůli zdravotním potížím nemohl zúčastnit. Blažek v projevu uvedl, že festival je nedílnou součástí hlavního města stejně jako Pražský hrad či Petřínská rozhledna. Zástupci festivalu rovněž uctili památku Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha, kteří patřili mezi nejvýznamnější představitele zakladatelské generace české moderní hudby. Zaznělo Largo z Deváté symfonie od Antonína Dvořáka, Pochod z opery Pád Arkuna od Zdeňka Fibicha i Fanfáry z opery Dalibor či Smetanovy skladby Má hvězda a Přiletěly vlaštovičky. Účinkoval Pražský žesťový septet, Pražský smíšený sbor a Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy.

Publikum v Torontu nechtělo Karla Gotta pustit z pódia

Bouřlivými ovacemi odměnilo v neděli obecenstvo v kanadském Torontu legendu české populární hudby Karla Gotta. Moderní koncertní síň Roy Thomson Hall téměř zaplnili především čeští a slovenští krajané, mezi nimi i světoznámý průmyslník a rodák ze Zlína Tomáš Baťa. Než publikum dovolilo mnohonásobnému českému slavíkovi opustit pódium, vyžádalo si na něm devět přídavků. "Překonalo to všechna očekávání, pro mě to byl pocit, který se nedá popsat. Ovace ve stoje, moře přídavků," řekl Gott po koncertu v telefonickém rozhovoru pro ČTK v New Yorku. "Už ani nevěděl, co má zpívat, a tak přidával lidovky. Celý sál zpíval s ním, bylo to něco neopakovatelného," popsal atmosféru v sále producent Gottova kanadského turné, Čechoameričan Jiří Suchánek, který spolupořádal také jeho dva úspěšné koncerty v newyorské Carnegie Hall. Vystoupení v Torontu, po němž budou v příštích dnech následovat ještě dvě další ve Vancouveru a Edmontonu, přilákalo také Kanaďany původem z dalších středoevropských států, zejména z Německa a Polska, ale také z Ruska, kde má osmašedesátiletý zpěvák zástupy příznivců. Mezinárodnímu charakteru publika odpovídal i repertoár, do něhož Gott zařadil písně také v angličtině, slovenštině, němčině, ruštině a italštině.

Ze sportu:

Hokejisté České republiky prohráli ve svém závěrečném vystoupení v osmifinálové skupině E na mistrovství světa v Québeku se Švédskem 3:5. Svěřenci trenéra Aloise Hadamczika tak kvůli první prohře v normální hrací době na turnaji přišli o šanci postoupit do čtvrtfinále z prvního místa. O jejich umístění a soupeři v boji o postup do semifinále rozhodne pondělní souboj Ruska a Švýcarska.

Vedení fotbalové Slavie věří, že sobotní zápas závěrečného kola první ligy proti Jablonci sehraje na nově otevřeném stadionu v Edenu. Českomoravský fotbalový svaz ve středu rozhodne, zda dá pražskému klubu souhlas k přesunu ze Strahova do Vršovic. Optimistická Slavia však již v úterý odpoledne začne prodávat vstupenky do Edenu, kde může v sobotu slavit první mistrovský titul po dvanácti letech.

Český reprezentant Daniel Zítka byl svými kolegy označen za čtvrtého nejlepšího brankáře belgické ligy. Gólman Anderlechtu získal v tradiční anketě od hráčů 153 hlasů, nejúspěšnější Kenny Steppe z Beerschotu jich obdržel 345. Dvaatřicetiletý Zítka patří dlouhodobě k nejlépe hodnoceným brankářům belgické Jupiler League, za kalendářní rok 2007 byl dokonce v jiné anketě vyhlášen čtvrtým nejlepším fotbalistou soutěže.

Český kůň Royal Mougins vyhrál v Miláně dostih Gran Corsa Siepi di Milano na proutěných překážkách. Svěřence Františka Holčáka ze stáje Dr. Charvát přivedl k triumfu na čtyřkilometrové trati Brit Paul Andrew Johnson. Royal Mougins zvítězil v boji o dotaci 80.000 eur před dalším českým zástupcem Sherentem, jehož svěřil trenér Josef Váňa žokeji Josefu Bartošovi. Royal Mougins vyhrál už posedmé za sebou a na dostihových dotacích v kariéře vydělal více než šest milionů korun.

Krátce o úterním počasí v České republice:

Skoro jasno až polojasno, teploty 20 až 24 stupňů Celsia.