Přehled tisku
Američané údajně zvažují, že by plánovanou americkou radarovou základnu v Česku mohla kromě vojáků hlídat i soukromá ochranka. Píše o tom deník Právo.
Američané údajně zvažují, že by plánovanou americkou radarovou základnu v Česku mohla kromě vojáků hlídat i soukromá ochranka. Píše o tom deník Právo. Američané by si hlídali vnitřní bezpečnost, chtějí si na to údajně najmout soukromou bezpečnostní agenturu, které budou za ostrahu platit. Není ale známo, jaký statut by tito lidé měli z hlediska bezpečnostního či trestně právního. Smlouva, která určuje pravidla pro pobyt amerických vojsk na českém území, zatím totiž není definitivně uzavřená. Náměstek ministryně obrany Martin Barták již dříve uvedl, že podle smlouvy o radaru budou Češi odpovídat za vnější bezpečnost stanice. Hlídat by ji měla Vojenská policie. "Do smlouvy se rovněž podařilo prosadit podmínky, za kterých budou mít do prostoru okamžitý přístup Češi," potvrdil Právu jeden ze zdrojů. Podle deníku by mělo jít o krizové situace, kdy by mohlo v prostoru základny dojít k požáru nebo kdyby se na základně skrýval podezřelý zločinec.
Deníky se zabývají schůzkou kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa (ČSSD) v pražském hotelu Savoy. Setkání se uskutečnilo krátce před volbou prezidenta a zveřejnění nahrávky volbu údajně ovlivnilo. Žalobce za únik nahrávky zachycující schůzku obvinil policistu. Výsledek je podle Mladé fronty Dnes ten, že si nemůžeme být jisti, jestli nás někdo například v restauraci sleduje. Také se nabízí neblahý obrázek o naší politické elitě: "Řeči o zkorumpovanosti, obchodu s informacemi, o zneužívání funkcí a vlivu na bezpečnostní složky mají bohužel reálný základ," domnívá se komentátor. "Policistovi Dvořákovi teď hrozí pět let vězení, ačkoliv je jisté, že tím hlavním strůjcem politického skandálu roku není on. Na čí pokyn jednal? Komu nahrávku předával? I tady zatím chybí odpověď. Že se jí dočkáme, je snad o něco pravděpodobnější než v otázce, proč se 22. a 23. ledna pánové Weigl a Šlouf s hotelu Savoy scházeli," uzavírá list.
Šéfové věznic se začnou zajímat o to, jak čeští neonacisté podporují své "souvěrce", odsouzené za rasistické útoky. Hospodářské noviny již upozornily, že existuje nejspíš dobře fungující síť, přes níž se neonacisté snaží dostat do vězení peníze a povzbuzující dopisy. Adresáty jsou například skinheadi, kteří sedí za mřížemi kvůli vraždě i rvačkám s anarchisty. A přestože policejní experti o organizaci Prisoners Of War, tedy Váleční zajatci, vědí už roky, vězeňská služba si na ni pozor nedává. Nic totiž dosud netušila. Teď bude po deníku chtít, odkud sbíral informace. K těm je možné se dostat na internetu, stačí pozorně sledovat příslušné stránky, na kterých se občas objeví zmínka o organizaci, ale hlavně jsou tady k nalezení celé seznamy vězňů i s adresami.
Komentátor Lidových novin píše, že příběh Kaplického návrhu knihovny na Letné je plný chyb na všech stranách a ptá se, jak světové je Kaplického vítězství. "Součástí informační mlhy byly i zvěsti - nepotvrzené, nevyvrácené -, že ředitel knihovny Ježek vyzval osobním dopisem k účasti v soutěži řadu světových architektů, z nichž nikdo nepřijal. Nyní Ježek seznam jmen konečně zveřejnil, a dohady se potvrdily," píše list. Na otázku, proč architekti nereagovali, odpovídá komentátor, že buď měli dojem, že je soutěž šitá Kaplickému na míru, nebo pražská soutěž nebyla pro elitu dost atraktivní. Ani jedno vysvětlení nám na světovosti nepřidá, uzavírá komentátor.
Foglarova závěť platí, synovec neuspěl, oznamuje titulek Práva. Petr Foglar ani po osmi letech nevysoudil dědictví po svém strýci, autorovi slavných Rychlých šípů. Podle soudu je totiž závěť, kterou Foglar odkázal svůj majetek Nadaci Jaroslava Foglara, platná. Jde již o čtvrté rozhodnutí prvoinstančního soudu. Předchozí verdikty byly odvolacím soudem zrušeny a předpokládá se, že spor bude pokračovat. Petr Foglar se snaží zpochybnit platnost závěti. Vytýká formální vady a také to, že spisovatel v době podpisu špatně viděl a nemohl prý text číst. Hodnota dědictví je odhadována na více než 10 milionů korun, nejcennější jsou autorská práva. Foglarův synovec, ani nadace, která je v likvidaci, nemají konkrétní plán, co by s prostředky z dědictví podnikli.
Většině českých žen stále chybí sebevědomí. Pětina se dokonce cítí provinile, když se snaží ve společnosti uspět a prosadit se. Sebevědomí žen navíc výrazně klesá s věkem. Takové jsou výsledky průzkumu Slovensko-českého ženského fondu, o kterém informuje deník Právo. Sebevědomé bývají mladší a vzdělanější ženy a také ty, které pracují duševně a žijí ve velkých městech. Analytička Monika Hrubá uvedla, že sebevědomí českých žen je ve srovnání s muži nižší, nejméně sebevědomé jsou starší ženy. Podle průzkumu mají ženy stále pocit, že jsou v životě někým a něčím omezovány. Posílit jejich sebevědomí může partner, mimořádný je vliv rodičů a postavení matky v rodině. Na sebevědomí působí podle Práva výrazně i obraz ženy prezentovaný v médiích, která často odrážejí jen kult mládí.
