Zprávy

Velvyslanec Graber: Riceová možná podepíše smlouvu o radaru 5.května

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová zřejmě podepíše česko-americkou smlouvu o radaru v Praze 5. května. Pokud by se do jejího příjezdu stihla dokončit i druhá smlouva, tak zvaná SOFA, která mimo jiné určuje pravidla pro pobyt amerických vojsk, mohla by podepsat i tu. Řekl to v pondělí v Míšově na Plzeňsku na neoficiálním setkání s občany a starosty z Brd americký velvyslanec Richard Graber. Zopakoval zároveň, že podpis smluv bude jen jedním z kroků k postavení základny. Upozornil, že radar musí nakonec schválit parlament. Americký velvyslanec přijel do Míšova už podruhé na neformální setkání. Pouze v doprovodu řidiče a pracovníka tiskového oddělení ambasády, bez saka se v místním restauraci setkal s několika místními lidmi a asi pěticí brdských starostů, pil s nimi pivo z plastového kelímku, jedl z tácku klobásu s hořčicí a zhruba dvě hodiny s nimi mluvil o vybudování radaru v Brdech. Opakovaně vyvracel některé obavy lidí ze zdravotních rizik radaru, nebo z případného ohrožení životního prostředí.

Vláda schválila jednání o nákupu dopravních letadel pro armádu

Vláda schválila návrh memoranda o porozumění s konsorciem EADS, které je prvním krokem k jednání o výměně a následném odkoupení dopravních letadel španělské firmy CASA pro českou armádu výměnou za pět podzvukových bitevníků L-159. Po pondělním zasedání kabinetu to oznámil premiér Mirek Topolánek (ODS). "Uložili jsme ministryni obrany, aby zahájila faktické jednání," dodal. V souvislosti se směnou L-159 za několik dopravních letadel se dříve hovořilo o tom, že by české bitevníky mohly zamířit do Bolívie. Deník Právo nedávno citoval z dopisu náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka, podle kterého je letoun EADS CASA C-295 pro české potřeby nevhodný zejména v požadované přepravní kapacitě a doletu. EADS CASA C-295 je jedním z nejnovějších výrobků španělské firmy v oblasti vojenských taktických transportních letounů. Zatím si ho koupily mimo jiné Španělsko, Polsko, Brazílie nebo Alžírsko. Stroj může nést sedm desítek vojáků. Kromě toho může přepravovat také materiál. Z jeho paluby mohou rovněž startovat parašutistické výsadkové oddíly. Výměna transportních letounů je důležitá například kvůli přepravě menších kontingentů, výsadkovým operacím či dopravě humanitární pomoci.

Ministři zatím odložili návrh ministerstva obrany, podle kterého má Česko odstoupit od aliančního projektu na nákup tří strategických letounů C-17. Přibližně 15 států NATO chtělo tyto stroje společně nakoupit a provozovat. Podle armády by však projekt pokryl české potřeby strategické letecké přepravy jen zčásti a navíc by to stálo neúměrné množství peněz.

Kabinet pro větší kontrolu znehodnocených zbraní a střeliva

Nakládání se střelnými zbraněmi se v Česku v blízké době změní. Vláda se v pondělí shodla na návrhu nového zákona o zbraních a střelivu. Norma zavede nový režim kontroly znehodnocených zbraní, což má podle předlohy ministerstva vnitra přispět k omezení možnosti zpětné aktivace již znehodnocených zbraní. Cílem návrhu je podle vlády omezit možnost využití či zneužití legálně držených zbraní k teroristickým útokům. Nově budou dovozci muset podle návrhu nahlašovat přepravu většího množství zbraní a střeliva, což způsobí mírný nárůst nákladů dovozců. Vzhledem k tomu, že hlášení bude možné podávat elektronicky a těchto hlášení nebude mnoho, lze náklady u jednoho přepravce předpokládat v řádu desítek až stovek korun za rok, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě.

Klaus jednal v Nizozemsku o českém předsednictví v EU

Český prezident Václav Klaus ukončil jednodenní pracovní návštěvu Nizozemska. Během ní se setkal s nizozemskou královnou Beatrix i s tamním premiérem Janem Peterem Balkenendem, s nimiž hovořil především o tématech spojených s českým předsednictvím EU v roce 2009. ČTK to řekl ředitel tiskového odboru prezidentovy kanceláře Petr Hájek. Klaus se v Haagu zúčastnil i představení holandského překladu své knihy Modrá, nikoli zelená planeta. Klaus se podle Hájka setkal s nizozemskou panovnicí po poledni a hovořil s ní o tématech spojených s Evropskou unií, a to především o českém předsednictví EU v první polovině příštího roku a o energetických otázkách. Stejná témata byla i námětem hovorů mezi Klausem a Balkenendem. Cesta do Nizozemska byla Klausova vůbec první pracovní návštěva této země v nejvyšší státní funkci. Klaus už dřívě Nizozemsko navštívil jako český premiér v devadesátých letech minulého století a poté i jako předseda Poslanecké sněmovny v roce 2000.

Jiří Čunek: Pokud vláda podnikne nepřijatelné kroky, opustíme koalici

Pokud bude vláda podnikat reformní kroky, které budou pro KDU-ČSL nepřijatelné, pak lidovci podle svého předsedy Jiřího Čunka vystoupí z vládní koalice. Čunek však považuje za nepravděpodobné, že by se koalice rozpadla ještě před českým předsednictvím EU v příštím roce. "Ale stát se může leccos," řekl v pondělí Čunek v Rádiu Impuls. Premiér Mirek Topolánek na víkendovém sjezdu KDU-ČSL lidovcům řekl, že mají buď plnit koaliční program, protože do značné míry odráží jejich volební sliby, nebo mají raději z koalice odejít. "Ano, bude-li vláda dělat kroky, které jsou nepřijatelné pro KDU-ČSL v určitých formách reformy, pak my čestně oznámíme tuto situaci svým koaličním partnerům a jsme připraveni v určité chvíli, kterou teď samozřejmě nechci specifikovat, ale v určité chvíli, kdyby to bylo pro některou ze stran, tedy pro nás, by byla nějaká věc nepřijatelná, tak jistě z té koalice vystoupíme," řekl Čunek. Důvodem pro vystoupení z koalice by podle něj mohlo být zdravotnictví. "Pokud budeme přesvědčeni, že některý z kroků vede do záhuby českého zdravotnictví," uvedl. Lidovci jsou například proti privatizaci krajských nemocnic i veřejných zdravotních pojišťoven. Navrhují, aby maximální částka, kterou lidé platí u lékaře a za léky, činila dvě procenta z jejich ročního příjmu, místo dosavadního pětitisícového limitu.

Vláda kvůli povodním schválila zatopení části Nových Heřminov

Vláda souhlasila se zatopením části obce Nové Heřminovy, záměr má přispět k protipovodňové ochraně Krnova. Zbudováním přehrady přijdou o domov téměř tři desítky heřminovských rodin. Kabinet se domluvil na takzvané menší variantě protipovodňové nádrže, v Nových Heřminovech tak bude zaplaveno 56 objektů, z toho 24 obytných. Přehrada má včetně dalších úprav koryta řeky stát 7,7 miliardy korun. Výstavba nádrže nezačne dříve než v roce 2015. Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) tvrdí, že majitelé zatopených nemovitostí dostanou nadstandardní náhrady. Domnívá se, že přehrada v budoucnu přiláká turisty, takže obyvatelé Nových Heřminovů získají nové pracovní a podnikatelské příležitosti. "Jedná se o opatření, které ochrání město Krnov na stoletou vodu. Původní návrh velké nádrže by znamenal likvidaci celých Nových Heřminovů. V našem návrhu, který byl zpracován ve spolupráci s ochránci přírody, větší část zástavby včetně centra nebude zaplavena," řekl Gandalovič. Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) doplnil, že odborníci prozkoumali i možnost ochrany bez nádrže. Schválená varianta je kompromisem.

Vláda: Podnikatelům by mělo ubýt 206 administrativních povinností

Podnikatelé by měli mít do tří let o 206 povinností vůči státním institucím méně. Ve finančním vyjádření to bude představovat celkovou úlevu 16,7 miliardy korun. Vyplývá to z plánu snižování administrativní zátěže v podnikání, který schválila vláda. Nyní existuje celkem 2168 informačních povinností podnikatele vůči státu obsažených ve 245 právních předpisech. Administrativní zátěž tuzemských podniků byla vyčíslena na 86,4 miliardy korun. Zmíněný plán, který vládě navrhli ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a ministr vnitra Ivan Langer, tak představuje zhruba pětinovou finanční úsporu. Redukce se bude v první fázi týkat legislativy ministerstev práce a sociálních věcí, životního prostředí, financí, zdravotnictví, zemědělství a průmyslu a obchodu, která působí největší byrokratickou zátěž. Ve druhé fázi budou do projektu zapojeny zbývající resorty, takže celkové snížení administrativy v podnikání může být i vyšší než pětina.

Ministři sází na technologie, ruší podporu zpracovatelského průmyslu

Vláda schválila návrh na rozšíření podpory firem, které používají vyspělé technologie. Stát ji podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana bude poskytovat ve formě příspěvku na mzdové prostředky. Směřovat by měla hlavně do investičních projektů zaměřených na strategické služby a technologická centra. Vláda také zrušila poslední investiční pobídku pro zpracovatelský průmysl, kterou byly daňové prázdniny po dobu pěti let. Podle Římana vláda nevidí důvod, proč by tato selektivní výhoda měla dále existovat. Firmy mají podle něj jiné plošné výhody, jako snižování korporátní daně nebo omezené odvody na sociální a zdravotní pojištění. Mluvčí ministerstva Tomáš Bartovský ČTK řekl, že podle návrhu by pilíř podpory investic měl v budoucnu tvořit Rámcový program na podporu technologických center a center sdílených služeb, který se zaměřuje na náročné investiční projekty. "Podporu investic do zpracovatelského průmyslu navrhujeme utlumit. Podobně postupuje řada států, které se snaží podporovat zejména sofistikované projekty," podotkl Bartovský.

Deficit veřejných financí letos zřejmě klesne na 1,5 pct HDP

Deficit veřejných financí by mohl v letošním roce klesnout na 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Listopadový konvergenční program, což je plán země na cestě k euru, počítal letos s deficitem 2,9 procenta. Česko se tak stejně jako loni vejde pod tříprocentní hranici, která je mimo jiné nutná i k přijetí eura. V loňském roce klesl deficit veřejných financí na 1,6 procenta HDP, i když odhady z listopadu 2007 počítaly s 3,4 procenta. V roce 2011 by podle výdajových rámců, které vláda schválila, mohl deficit klesnout až na 1,2 procenta. Strategickým cílem ministerstva financí je mít vyrovnané veřejné rozpočty do roku 2014. "K přehodnocení výhledu letošního deficitu směrem dolů proti konvergenčnímu programu je řada dobrých důvodů. K nim patří zejména zkušenost z minulých let, podle níž byly vždy předpokládané výdaje vlády nadhodnoceny," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ministr Kalousek nevylučuje zvýšení mezd učitelům, raději v příštím roce

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) nevylučuje, že učitelé dostanou přidáno, byl by ale raději, kdyby počkali na zvýšení platů do příštího roku. Hrozbou stávky tlačí na vládu školské odbory. "Technicky je možné všechno, ale mzdová vyjednávání by se měla týkat spíš roku 2009, na který je rozpočet v přípravě," řekl Kalousek po jednání vlády. "O rozpočtu na rok 2009 chceme samozřejmě jednat, ale trváme i na navýšení prostředků pro letošní rok," řekla ČTK v reakci na Kalouskovo vyjádření místopředsedkyně odborářů Markéta Vondráčková. Odboráři žádají zvýšení rozpočtu regionálního školství zhruba o tři miliardy. Koncem minulého týdne oznámili, že ministr školství Ondřej Liška (SZ) má na vyjednání dalších financí pro školství v kabinetu deset dní, pak chystají učitelé protesty, které by mohly vyvrcholit i vícedenní stávkou. Celkově má letos ministerstvo na platy pracovníků regionálního školství a další související odvody zhruba 71 miliard korun, což je přibližně 60 procent celého rozpočtu školství. Kvůli vysoké inflaci se propadly reálné mzdy školských pracovníků, tvrdí odboráři. Podle odborů navíc v regionech konečný rozpis prostředků na jednotlivé školy neodpovídá slibovanému 2,8procentnímu nárůstu, ale je nižší, pohybuje se kolem 1,5 procenta. Inflace přitom v prvních dvou měsících letošního roku činila 7,5 procenta, v březnu klesla na 7,1 procenta.

Poslanec Hašek: Hlasování o nedůvěře vládě ČSSD možná vyvolá do tří týdnů

Další hlasování o nedůvěře vládě by se v Poslanecké sněmovně mohlo odehrát zhruba do tři týdnů. Sociální demokraté se o termínu poradí na úterním jednání svého poslaneckého klubu. Pondělní vyjádření jeho předsedy Michala Haška pro ČTK ale naznačilo, že již třetí opoziční pokus o sesazení Topolánkova kabinetu se blíží. "Do konce té (nadcházející sněmovní) schůze, pokud bude třítýdenní, by se dalo očekávat to hlasování o nedůvěře vládě," řekl. Podle Haška něj je ale jasné, že to nebude například již tento týden v úterý či ve středu. V úterý začíná pravidelná schůze dolní komory, při níž poslance čekají desítky návrhů novel a zákonů. Kvůli hlasování o nedůvěře by ČSSD nechala svolat mimořádné jednání, k čemuž jí stačí sehnat 50 podpisů. Pro ČSSD to není problém, protože jen sociálních demokratů je 71. K samotnému sesazení vlády je pak ale nutné získat ve dvousetčlenné sněmovně nejméně 101 hlas, což už pro opozici asi problém bude. Komunisté sice ČSSD v její snaze podpoří, společně mají ale oba tyto dva kluby jen 97 mandátů. Potřebují tedy získat někoho z koalice.

CVVM: Většina občanů není spokojena s fungováním demokracie v ČR

Většina občanů Česka byla podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) počátkem února nespokojena s fungováním demokracie v zemi. Menšina si myslela, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Více než pětina lidí se klonila k závěru, že za určitých okolností může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický, zjistil průzkum CVVM, které jeho výsledky poskytlo ČTK. S fungováním demokracie bylo počátkem února spíše nebo rozhodně nespokojeno 51 procent lidí. To bylo o šest procent více než před rokem, ale o čtyři procenta méně než na konci roku 2004. O tom, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády, bylo letos v únoru přesvědčeno 49 procent lidí, tedy stejně jako loni, ale o pět procent méně než na konci roku 2004. Podíl lidí, podle nichž by byl za určitých okolností autoritativní způsob vlády lepší než demokratický, od konce roku 2004 kolísá: v prosinci 2004 si to myslelo 19 procent lidí, loni v únoru 24 procent a letos v únoru 22 procent občanů.

Ve dvou desítkách evropských zemí pracovalo loni 76.400 Čechů

Čechů, kteří odcházejí za prací do ciziny, postupně přibývá. Ve dvou desítkách evropských zemí jich loni podle dostupných údajů pracovalo 76.400. Za poslední dva roky se tak počet víc než zdvojnásobil. Vyplývá to z údajů ministerstva práce, které ČTK získala. Ministerstvo upozorňuje na to, že čísla mohou být ale ve skutečnosti jiná. V některých zemích totiž pracovníci nemusejí ukončení zaměstnání oznámit. Nejvíc českých občanů loni působilo v Británii. Bylo jich 30.000. V předchozích dvou letech se jejich počet pohyboval kolem 17.500. V roce 2007 přibylo českých pracovníků i v Německu. Úřady jich evidovaly téměř 13.600, o rok dřív 12.400 a v roce 2005 zhruba dvě tisícovky. Třetím státem s největším počtem českých pracovníků bylo loni Irsko. Místo v něm našlo 12.000 osob, tedy téměř třikrát víc než v roce předcházejícím. V Rakousku loni pracovalo asi 5300 Čechů a Češek. Přes čtyři tisíce jich byly ve Švýcarsku i Itálii. Zhruba 2800 českých občanů našlo uplatnění ve Španělsku, kolem 1200 pak v Nizozemsku i na Slovensku.

Prazdroj rozšířil varnu Pilsner Urquell

Plzeňský Prazdroj dokončil čtyřletý projekt rozšíření varny Pilsner Urquell za více než půl miliardy korun. Uspokojí tím rostoucí světovou poptávku po nejznámějším českém pivu. Skupina SABMiller už investovala od vstupu do Prazdroje v roce 1999 do rozvoje a podpory značek pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích více než 14 miliard korun. ČTK to řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. "Roční kapacita výroby plzeňského pivovaru (značek Pilsner Urquell a Gambrinus) vzroste letos v červnu z 5,1 milionu hektolitrů na 6,2 milionu hl. Nyní dokončujeme instalaci ležáckých tanků," dodal. Kapacita plzeňských varen Gambrinus i Pilsner Urquell bude zhruba shodná. Při rozběhu první části investice do varny v září 2004 řekl šéf SABMiller pro Evropu Alan Clark, že do roku 2009 se Prazdroj chce dostat na hranici čtyř milionů hektolitrů Pilsneru Urquell ročně. Generální ředitel Prazdroje Mike Short loni v červnu ČTK řekl, že SABMiller chce v následujících deseti letech investovat do technologie a podpory prodeje českých piv 15 miliard korun. Prazdroj loni vyvezl do 56 zemí historicky rekordních 846.000 hl piva, meziročně o osm procent více. Stěžejními trhy zůstávají Německo, Španělsko, Skandinávie a USA.

Terezínský hřbitov začala hlídat bezpečnostní agentura

Národní hřbitov v Terezíně, ze kterého v minulých týdnech neznámí zloději ukradli 824 destiček se jmény obětí zdejší policejní věznice gestapa a ghetta i litoměřického koncentračního tábora, začala v pondělí hlídat bezpečnostní agentura; jde o její sponzorský dar. Společnost Dora Security jej bude hlídat do 18. května. Náměstek ředitele památníku Jiří Janoušek ČTK řekl, že se také připravuje co nejrychlejší nahrazení destiček za nové vyrobené z pryskyřice. Ministerstvo kultury chce do dvou týdnů připravit projekt ochrany areálu zahrnující kamerový systém. Podle mluvčí litoměřické policie Aleny Romové policisté o víkendu zvýšili počet hlídek, které na hřbitov a místa lákající zloděje dohlížely. Pachatele policie dosud nevypátrala, kriminalisté již minulý týden našli několik destiček v jedné ze severočeských sběren. Ministerstvo kultury chce dalším krádežím zamezit; kolik projekt na ostrahu areálu zahrnující kamerový systém bude stát, mluvčí ministerstva Jan Cieslar neuvedl. Instalaci kamer totiž musí ze zákona předcházet výběrové řízení na dodavatelskou firmu. "Kdybychom řekli, za jakou částku to chceme, ta už ovlivňujeme cenu," vysvětlil Cieslar.

Knihou roku se staly Záhádky od Petra Nikla

Knihou roku 2007 se stala publikace pro děti s názvem Záhádky od Petra Nikla. Soubor poetických textů na pomezí jazykového a výtvarného experimentu zavádí malé i větší čtenáře do světa hravé fantazie. Z nedělního vyhlašování cen Magnesia Litera v Městské knihovně v Praze si autor odnesl také sošku Litery za knihu pro děti a mládež. Udílení cen za nejlepší knihy vydané loni v Česku moderoval písničkář Jan Burian a v přímém přenosu vysílala Česká televize. Objevem roku 2007 se stal Petr Kučera za překlad románu tureckého nositele Nobelovy ceny Orhana Pamuka nazvaného Jmenuji se Červená. Kučera si odnesl Literu i v překladatelské kategorii. Literu za přínos české literatuře převzali bohemista a překladatel Eckhard Thiele a profesor Institutu literární vědy při Technické univerzitě v Berlíně Hans Dieter Zimmermann za iniciování a vedení edice Tschechische Bibliothek, která německým čtenářům představila díla českých autorů. Literu za prózu získal Lubomír Martínek za knihu povídek Olej do ohně, Literu za poezii si odnesl Tašo Andjelkovski za knižní sbírku Spálov. V kategorii publicistiky cenu dostala kniha od Petra Placáka s názvem Fízl, pohybující se na pomezí krásné a odborné literatury. Cenu za naučnou literaturu získala kniha Soběslav I. od Vratislava Vaníčka, která nahlíží do jedné z nejzajímavějších epoch raně středověkých dějin Čech. Literu za nakladatelský počin obdrželo nakladatelství Lidové noviny za souborné vydání korespondence Boženy Němcové. Cena čtenářů byla udělena knize Petra Síse Zeď s podtitulem Jak jsem vyrůstal za železnou oponou.

V Plzni startuje filmové Finále

V Plzni začíná 21. ročník filmového festivalu Finále. Během týdne diváci uvidí přes 180 filmových projekcí. Na festival zavítají i desítky osobností, například Dagmar Havlová, režiséři Juraj Jakubisko, Věra Chytilová a další. Diváci jako vůbec první uvidí nový český film Kuličky, režijní debut Olgy Dabrowské. Připraveny jsou i tradiční sestřihy s ukázkami všech celovečerních hraných filmů, natočených od dubna 2007 do dubna 2008, a sestřih soutěžních dokumentů. O Zlatého ledňáčka se utká 12 nových českých celovečerních snímků. O sošku zabojují i dokumenty. Z přihlášených 56 byly vybrány 34. Festival Finále skončí v sobotu 26. dubna. Jeho součástí jsou i výstavy, besedy, talk show, projekce zdarma na náměstí, koncerty a další doprovodné akce.

Prachatické muzeum představí staleté mapy Šumavy

Staré mapy Šumavy představí unikátní výstava v Prachatickém muzeu. Nejstarší z nich pochází ze 16. století. K vidění bude rovněž mapa známé Zlaté stezky ze 17. století nebo výřez proslulé Müllerovy mapy Čech z roku 1720. Nejmladší exponáty pocházejí z poloviny minulého století. Informoval o tom ředitel muzea Pavel Fencl. Podle něj návštěvníci získají přehled o tom, jak byla Šumava zobrazována během několika set let a jak se měnily názvy obcí, osad nebo samot. Výstava potrvá do 23. května. Navazuje na loňskou prezentaci lesnických map z celých Čech, kterou přichystala Správa Národního parku Šumava.

Teplické skály mají největší jeskyně v Evropě

Teplické skály na Broumovsku se mohou podle zjištění speleologů pyšnit největším podzemním pískovcovým labyrintem v Evropě. Délka objeveného podzemního systému dosahuje nejméně 27,5 kilometru. Veřejnosti však jeskyně přístupné nebudou, řekla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Hana Heinzelová. Složitý podzemní systém vzniklý v kvádrových pískovcích objevili speleologové před dvěma lety. Letos dokončili mapování systému, který dostal jméno po bohu moří Poseidonovi. Zhruba dvě třetiny podzemí tvoří puklinové labyrinty a propasti, zbytek zabírají suťové jeskyně. Speleologové v systému také objevili unikátní kořenové krápníky a díky specifickému mikroklimatu i chladnomilné druhy bezobratlých živočichů. Některé druhy pavouků, brouků a roztočů lze považovat za relikty doby ledové.

Ze sportu:

Fotbalisté pražské Slavie si zkomplikovali cestu za mistrovským titulem. V dohrávaném utkání 26. kola první ligy prohráli v Teplicích 1:3 a na vedoucí Spartu ztrácejí čtyři kola před koncem tři body. Severočeši se díky vítězství posunuli na třetí místo, kde nyní mají před čtvrtou Ostravou dvoubodový náskok.

Česká tenistka Iveta Benešová se díky postupu do finále turnaje v portugalském Estorilu vrátila do první stovky světového žebříčku, kterou opustila na konci loňské sezony. Oproti minulému týdnu si polepšila o 37 míst a momentálně jí patří 95. pozice. Ve finále podlehla Rusce Marii Kirilenkové 4:6 a 2:6. Nejlepší česká tenistka Nicole Vaidišová klesla z patnácté na šestnáctou příčku. Fedcupová jednička Lucie Šafářová je před víkendovou baráží v Izraeli čtyřicátá, zatímco nejlepší domácí hráčce Šahar Peerové patří osmnáctá příčka.

Krátce o úterním počasí v České republice:

Převážně zataženo, občas déšť, ojediněle bouřky. Teploty 7 až 11 stupňů Celsia.