Komentář Mladé fronty Dnes se vrací k výrokům premiéra Topolánka, týkajících se možného návratu Jiřího Čunka do vlády, který si komentátoři i předseda zelených Martin Bursík přeložili tak, že premiér kupuje hlasy lidovců pro Klause.
Jiří Čunek, foto: ČTK
"Pokud Topolánek říká, že že na něj lidovci vyvíjejí nátlak, aby přijal Čunka do vlády a on mu podlehne, nelze mu v běžné řeči věřit ani slovo," píše komentátor. Topolánek je podle něj "hráč, trochu lhář a hodně mu záleží na premiérství. Rozhodně však není chachar na hlavu padlý a rozumí blátivým pravidlům politického mariáše."
Otázkou ale podle komentátora zůstává, kdy koaličním partnerům dojde trpělivost. Zatím ale je cena za rozpad koalice velká, ODS by se nejspíše ocitla v opozici a menším stranám hrozí zánik. Je pravděpodobné, že Bursík "nakonec spolkne Čunka ve vládě a lidovci spolknou Čunka na venkově," končí komentář.
"Tlačí či netlačí?" To je podle komentátora deníku Právo hamletovskou otázkou těchto dní. Řeč je opět o výroku Mirka Topolánka o tlaku lidovců, aby jejich předsedu vzal znovu do vlády. Obchod mezi ODS a KDU-ČSL, tedy znovuzvolení současného prezidenta výměnou za návrat Jiřího Čunka do vlády, má podle komentátora logiku. "Lidovci v duchu svých tradic nemohou nevyužít to, že jejich hlasy jsou pro Klausovo vítězství nezbytné. Prezident sice včera takové kupčení odmítl," píše komentátor, ale zároveň připomíná, "neodmítal on před časem se stejnou přesvědčivostí také vládu s přeběhlíky?"
Téma kupčení s hlasy potřebnými při prezidentské volbě je také předmětem komentáře Lidových novin. Jeho autor soudí, že na obchodování s hlasy nic nemravného není, pokud jsou obchody čisté ve smyslu, že kandidát slibuje nějakou politiku či iniciativu. „Jenže když občan sleduje pokrytectví, s jakým se strany vládní koalice před občany exhibují, napadá ho jediné. Jaká zvěrstva má tento nepodařený kabaret zakrýt?“
Topolánek chce osekat státní podporu stavebního spoření, píší Hospodářské noviny. V rozhovoru pro tento deník premiér řekl, že je na zrušení podpory připraven, že to už dávno nemá charakter stavebního spoření. Premiér ale neupřesnil, jak si zrušení podpory představuje. Zjednodušení daní je jedním z volebních slibů ODS a právě jednou z daňových výjimek je i zvýhodnění stavebního spoření. Stavební spoření dnes stát zvýhodňuje třikrát. Kdo si ukládá takto peníze, může získat od státu až 3 000 korun ročně, úroky z vkladů jsou osvobozeny od daní z příjmů a úroky z úvěrů ze stavebního spoření si lidé mohou odečíst z daní. Zrušení přímých státních dotací by ale mohlo pro další roky státní výdaje zvýšit, píše list. Mnoho lidí by se totiž mohlo snažit na poslední chvíli dotace využít a stát by jim pak musel ještě nějaký čas podpory vyplácet. Daňových výjimek se ale budou skupiny, kterých se úpravy dotknou, zříkat jen neochotně. "Poslance budou PROTI premiérovi zpracovávat lobbisté 363 zájmových skupin (ano, výjimek je nejméně tolik!). Bez biče to nepůjde," míní deník.
Změn, které nastaly s příchodem nové ředitelky Barbory Tachecí ve vysílání Radiožurnálu, si všímají Lidové noviny. Skončily některé pořady. Po dvanácti letech například komentář Ivana Hoffmana nebo víkendový pořad Ptá se Ester Kočičková či polední Motožurnál. V anketě se Lidové noviny ptaly osobností, jaké jsou jejich první dojmy ze změn, které Český rozhlas 1 Radiožurnál udělal. Publicista Ondřej Neff například soudí, že podle jeho dojmu se Barbora Tachecí pokouší dělat dynamičtější rádio. Není si ale jist, že to má být smysl veřejnoprávního média. Bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek míní, že změna formy vysílání samo o sobě nevadí. Dodává, že u veřejnoprávního média je vždy důležitý obsah, který by měl zůstat maximálně objektivní, věcný a nestranný.
Oblíbené "házení se marod" v Česku zřejmě na ústupu, píší Hospodářské noviny. Od Nového roku mají firmy podstatně méně nemocných zaměstnanců než v prosinci, ty od nemocenské odrazuje to, že nedostanou od státu za první tři dny nemoci ani korunu a při kratších nemocech si raději berou dovolenou. Jejich slova potvrzují také někteří lékaři. Nemocenská patřila v Česku mezi nejčastěji zneužívané sociální dávky.
Komentátor Lidových novin se věnuje analýze sdružení ProEquality a Otevřené společnosti, tvrdící, že vládní reforma dopadne hůř na ženy než na muže. Komentář se zamýšlí nad různými závěry analýzy. Za výzkum by podle autora komentáře stál "dopad na matky samoživitelky, které se dnes - v počtu statisticky nikoli bezvýznamném - jako takové pouze deklarují, a to z čiré vypočítavosti." Jako samoživitelka může žena od státu získat daleko více než když partnera přizná. "To ovšem "výzkumníky" nezajímá."
