Přehled tisku
Podle Mladé fronty Dnes česká politická scéna v úterý jen zalapala po dechu. Američané totiž nečekaně oznámili, že Írán podle nich nebuduje žádné jaderné arzenály. Právě s tímto argumentem však vládní činitelé přesvědčovali českou veřejnost o nutnosti výstavby amerického radaru v Brdech.
Podle Mladé fronty Dnesčeská politická scéna v úterý jen zalapala po dechu. Američané totiž nečekaně oznámili, že Írán podle nich nebuduje žádné jaderné arzenály. Právě s tímto argumentem však vládní činitelé přesvědčovali českou veřejnost o nutnosti výstavby amerického radaru v Brdech. Šéf opozice Jiří Paroubek ihned vládu Mirka Topolánka vyzval, aby si vše nechala od Spojených států vysvětlit. Podle něj by česká strana měla jednání o radaru s USA dočasně přerušit. Vládní činitelé, mezi nimi i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, byli zprávou zaskočeni. Jednání o radaru však budou zřejmě pokračovat. V úterý to potvrdila americká ambasáda. I podle Schwarzenbergova náměstka Tomáše Pojara není protiraketový systém určen jen proti jaderným, ale i proti konvenčním zbraním. Tato hrozba se může objevit v jakékoli jiné zemi Blízkého či Středního východu.
Lidové noviny komentují výrok prezidenta Václava Klause, který po návratu z afrického Lagosu prohlásil, že je živý exemplář toho, že se teplotní rozdíl 37 stupňů dá přežít. Klaus tak argumentoval proti obavám z globálního oteplování planety. Neopomněl přitom zdůraznit, že podle výstrah klimatologů se průměrná teplota na Zemi zvýšila za století jen o 0,74 stupně Celsia. Není tedy žádný důvod k panice. Je to vtip nebo ne? - ptá se komentátor Lidových novin. Konstatuje ale, že míchat okamžitý teplotní rozdíl se zprůměrovanými teplotami v rámci století jako vtip neprojde. A Václav Klaus by s tím neprošel ani u zkušební komise u maturity. Jak by se ekonom Klaus tvářil, kdyby mu někdo tvrdil, že přežil 37-procentní inflaci? Tak co straší s nárůstem o 0,74 procenta! - uvádí se v komentáři Lidových novin.
Luxusní byty zdraží, i když by nemusely, uvádějí Hospodářské noviny. Vleklé diskuse, které vedli politici s Bruselem kvůli zdanění nových bytů, jsou u konce. Drtivá většina nově postavených bytů a domů bude od příštího roku zdaněna devítiprocentní sazbou DPH místo současných pěti procent. Největší a nejluxusnější byty se ale musejí zdanit vyšší sazbou 19 procent. To se týká bytů s plochou přes 120 metrů a domků s plochou přes 350 metrů čtverečních. Až tento týden se ukázalo, že zdražení těchto bytů české vládě nevnucovala Evropská unie. Pro vyšší zdanění luxusních bytů se rozhodl sám ministr financí Miroslav Kalousek. Odůvodnil to tím, že dal přednost ochraně 90 procent obyvatelstva, které si kupuje běžné byty, a obětoval bohatou minoritu. Podle developerů cena u nejbohatší klientely stejně nehraje velkou roli.
Privatizaci jsem nezpackal, cituje deník Právo "otce kuponové privatizace" a bývalého ministra Tomáše Ježka. Ježek to uvedl na úterním křtu své knihy Zrození ze zkumavky, která podává svědectví o české privatizaci v letech 1990 - 1997. Odmítl přitom spekulace, že problémy při privatizaci má na svědomí on, dále Jan Švejnar a Václav Klaus. "Švejnar už vůbec ne," prohlásil Ježek na adresu Čechoameričana, který by právě tento týden měl oznámit, zda se postaví Václavu Klausovi jako jeho protikandidát při prezidentské volbě v únoru 2008. "Jsem rád, že mohu sdílet toto svědectví,"řekl k Ježkově knize Jan Švejnar. Ježek minulý týden řekl, že pokud by záleželo na něm, volil by na Hrad právě Švejnara, uzavírá Právo.
Lidové noviny připomínají výstavu, která až do soboty probíhá v sídle Evropského parlamentu v Bruselu a připomíná desítky tisíc českých vojáků, kteří v letech 1. světové války bojovali za rakousko-uherskou monarchii na tzv. sočské frontě. U řeky Soča na dnešní italsko-slovinské hranici se v letech 1915 - 1917 svedla desítka těžkých bitev mezi Itálií a tehdejším rakouským mocnářstvím. Češi, kteří zde v rakouských uniformách bojovali, ani ti, kteří zde padli, se ale po vzniku samostatného Československa nedočkali žádných poct. Podle českých nacionalistů totiž bojovali "na špatné straně", ne za svobodné Československo. První republika uctívala jen legionáře. Autor výstavy, historik Josef Fučík, však připomíná, že mnozí čeští vojáci z rakouské armády nedezertovali, neboť měli k Rakousku-Uhersku vztah a plnili své občanské povinnosti. "Nebyl nejmenší důvod k tomu, aby se později vymazali z historické paměti českého národa," citují Lidové noviny Fučíka. Všechny západoevropské státy, jejichž vojáci bojovali na frontách 1. světové války, vzpomínají na své padlé s úctou a pietou. V Česku je válka asociována především s legionáři a Švejkem. "Výsledkem je smutné zanedbávání toho nejdůležitějšího, co po padlých zbylo - jejich památníků ležících mimo území České republiky," uzavírá deník.
Za omyl Divadla na Vinohradech považuje recenzent v Mladé frontě Dnes hru Čechoameričanky Mileny Jelínkové Adina. Hrou ze života slavné prvorepublikové filmové herečky Adiny Mandlové se divadlo připomnělo sté výročí svého vzniku. Režiroval ji umělecký šéf scény Martin Stropnický, v hlavní roli vystupuje Veronika Žilková. Hra vychází z autobiografické knihy Mandlové Dneska už se tomu směju a mapuje její osud od vzpurného dětství až po návrat z emigrace do Česka v roce 1991. Při troše zručnosti by hra mohla vydat na průměrný revuální pořad, píše Josef Mlejnek ve své recenzi. Autorka i režisér však měli vyšší ambice, aby jejich inscenace byla vnímána spíše jako soud. Většinou se v něm ale ukazuje, že ostatní byli ještě horší než hlavní protagonistka. S Vrchlického Godivou před sto lety to bylo pro Vinohrady nejspíš šťastnější vykročení, uzavírá recenzent v Mladé frontě Dnes.
