Přehled tisku
Deníky se zamýšlí nad úniky informací z policie a státních zastupitelství. Podle Mladé fronty Dnes je nápad na potírání informačních úniků za pomoci špionů z Bezpečnostní informační služby "moc dobrý krok naprosto špatným směrem". Dobré podle listu je, že se někdo začíná zabývat skandálním stavem, který provází vyšetřování závažných kriminálních případů.
Komentátor Hospodářských novin k únikům informací píše, že přepisy rozhovorů mezi kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem a bývalým poradcem premiéra Miloše Zemana Miroslavem Šloufem, které přinesla Mladá fronta Dnes, přinášejí "otřesné svědectví". Jejich zveřejnění bude podle něho mít dopady i na aktuální politiku. List se podivuje, proč Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v čele s Janem Kubicem neupozornil na styky podezřelých podnikatelů s premiérovým poradcem už v letech 1998 a 1999. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která prohlašuje, že úniky informací musí přestat, by podle listu měla nechat vypátrat, jak unikly přepisy rozhovorů Šloufa s Mrázkem, a postarat se, aby tento únik byl poslední.
Kontrarozvědka už má zpět ve svých trezorech čtyři CD disky s přísně tajnými informacemi, které před třemi lety unikly z Bezpečnostní informační služby. Uvádí to Lidové noviny s odvoláním na důvěryhodný zdroj blízký vládě. Pátrání po tajných datech tak nyní podle listu v podstatě končí, protože pro hledání po případných kopiích nemá BIS příliš možností. "Prostě se teď bude několik měsíců nebo let čekat, zda se informace ze spisů někde neobjeví. Ale BIS to nepovažuje za pravděpodobné. Způsob, jakým data zajistila, totiž vylučoval, že by si jejich dočasný majitel stihl kopie pořídit," dodal zdroj. Média spekulují o tom, že důvěrná data mohla skončit u kontroverzního, loni zavražděného podnikatele Františka Mrázka, nebo u uprchlého podnikatele Tomáše Pitra. Tajná služba připustila, že data před třemi lety vynesl bývalý pracovník BIS, v době úniku byly informace již tři roky staré. Později se je pokoušel zpeněžit, prodej se údajně nakonec neuskutečnil.
Stát zvažuje prodej vězení na Pankráci, zjistila Mladá fronta Dnes. Rozsáhlé pozemky pod areálem totiž patří k nejcennějším ve městě. Jejich cena se pohybuje v řádech miliard. Stát by navíc do modernizace věznice, kde je zavřeno 900 lidí, musel investovat víc než miliardu korun. Analýza, ze které bude jasné, jestli vězení opravit nebo prodat, bude hotová do konce roku. Na konci 19. století navíc věznice stála na okraji Prahy. Dnes je v jejím širším centru a kolem jsou navíc obytné domy. Nová věznice by měla zřejmě stát někde v příhraničí. V regionu s větší nezaměstnaností. Ambiciózní projekt ale vzbuzuje i obavy. Není totiž jasné, co by se stalo s památníkem, který je věnován politickým vězňům. Právě na Pankráci totiž komunisté popravili řadu svých odpůrců. Byla mezi nimi i Milada Horáková. Těsně před rokem 1989 tam věznili i pozdějšího prezidenta Václava Havla.
České soudy zatěžují tisíce žalob na lidi, kteří nezvládají splácet půjčky. Zatímco před pěti lety soudci rozhodli ročně asi 3500 sporů, v nichž banky a firmy nabízející půjčky žalovaly dlužníky, loni to už bylo přes 12.000 případů. Hospodářské noviny uvádí, že na některých soudech tvoří žaloby proti dlužníkům až polovinu všech civilních sporů, které musejí řešit. Podle deníku je to důsledek trendu posledních let, během nichž Češi objevili nabídky úvěrů, hypoték a "rychlých peněz", které od firem dostanou během pár hodin až do domu. Dnes takhle dluží už téměř 700 miliard korun. Ministerstvo spravedlnosti připravilo zákon, podle nějž by bylo možné podávat i vyřizovat podobné žaloby elektronicky. O tom, že stále více lidí se dostává do problémů se splácením, svědčí i údaje exekutorů. Loni soudy nařídily rekordních 309.000 exekucí, o 14 procent víc než předchozí rok, píšou Hospodářské noviny.
