Pozdní spravedlnost - nevelká spravedlnost. Tak Mladá fronta Dnes komentuje odsouzení bývalé prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové. Osm let vězení pro stařenku by se fakticky rovnalo doživotí, kdyby ovšem do vězení nastoupila. Ona ale samozřejmě za mříže nepůjde, protože u nás nepanuje totalitní režim, zavírající staré a nemocné, míní komentátor.
Ludmila Brožová-Polednová se k soudu nedostavila, foto: ČTK
Přesto považuje za dobré, že ten rozsudek padl, aspoň se nebude moci říkat, že odsouzen za tehdejší zločiny nebyl nikdo. Pokus o jakousi spravedlnost však podle něj přišel tak pozdě, že už nemá velký očistný účinek. Mladá fronta Dnes ale míní, že to není české specifikum, což dokazují případy mnoha Hitlerových přisluhovačů, kterým se dobře vedlo v obou německých státech, stejně jako tomu bylo v Itálii, Španělsku, Chile a Rusku. "Pokud přejde diktatura k demokracii bez krveprolití, mnohé dravé ryby proklouznou oky sítě. O to víc je třeba znova a znova vytahovat na světlo jejich činy," uzavírá Mladá fronta Dnes.
"Celou dobu však nezazněl jediný hlas od KSČM,".poznamenávají ke stejnému tématu Hospodářské noviny a pokračují otázkou: Copak Brožová-Polednová nebyla věrná, celoživotní komunistka? Neříká o 50. letech totéž, co šéfka pražské KSČM Marta Semelová - že "souzeni byli jen ti, co se provinili"?
V masovém hrobě z dob komunismu v Praze-Motole byly nalezeny ostatky předválečného vůdce maďarské menšiny na Slovensku Jánose Esterházyho, informuje deník Právo. "Umožní to, aby rodina mohla po více než půl století důstojně uctít jeho památku," cituje deník prohlášení slovenského ministerstva zahraničí. Kontroverzní hrabě Esterházy byl v meziválečném období šéfem jedné z maďarských stran na Slovensku a poslancem Národního shromáždění v Praze. Aktivně podporoval úsilí o rozbití Československa, protože v tom viděl způsob, jak přivtělit Maďary osídlené oblasti jižního Slovenska k Maďarsku. Když se tento plán podařilo realizovat, zůstal ve Slovenském státě jako jediný poslanec za maďarskou menšinu, kde proslul jako - rovněž jediný - člen sněmovny, který hlasoval proti zákonu o vystěhování Židů. Ač se sám prohlašoval za antisemitu, o návrhu řekl, že jako Maďar a křesťan jej považuje za bezbožný a nelidský. Po válce byl dvakrát zatčen Sověty, přesto byl vrácen do Československa, kde v roce 1957 zemřel ve věznici na Mírově.
Jiří Paroubek
Na řadě je Jiří Paroubek, píší ve svém úvodníku Lidové noviny v narážce na odchod Jiřího Čunka z vlády. Zuzana Paroubková coby premiérova manželka totiž neplatila daně z darů a dodnes tají sponzory své nadace. Ač expremiér poukazuje na to, že se s ní rozvedl, paní Paroubková by se do charity nikdy nepustila, nebýt jeho tehdejšího premiérského angažmá, poznamenávají noviny a vyzývají šéfa sociální demokracie, aby odhalil sponzory své exmanželky a přesvědčil, že daňový únik byl jen ojedinělým excesem jinak průhledné charity.
Jiří Čunek na mimořádné tiskové konferenci, foto: ČTK
Začne vláda vládnout? - ptají se po Čunkově slibu rezignace Hospodářské noviny. "Dvě klíčová ministerstva - školství a pro místní rozvoj - jsou bez hlavy a nefungují. Některá další hlavu mají, ale otázka je, k jakému užitku. Ministr Martin Říman vyhnal vzdělané odborníky z agentury CzechInvest," poznamenává autor. Podle něj je Čunkův příběh zoufalou ukázkou toho, jak se v této zemi generují elity. "Je to příklad, jak nízké schopnosti stačí na vysoký post. Zástupcem premiéra a člověkem, který řídí distribuci desítek miliard korun z evropských fondů, se stane člověk, který neumí cizí jazyk. Muž, který vede rasistické řeči, zná Evropu z dovolené v Itálii a nedokáže posoudit, zda je politická korektnost škodlivá či prospěšná, protože vůbec neví, co to je," glosuje komentátor a v závěru míří na nejvyšší státní zástupkyni Renáta Vesecká a "její typicky české hrdinství: Počkat si, až někdo padne, a teprve pak si do mrtvoly kopnout".
"Jiří Čunek se stal obětí politických poměrů v Česku. Na roli, do které byl vmanévrován, neměl, a neměl ani na to, aby to včas poznal," píše pro změnu komentátor deníku Právo a uzavírá: "Na jeho politickém hrobu šampaňské neotvírejme."
"Kdyby byl Jiří Čunek premiérem, trvala by jeho agonie stejně dlouho jako smrtelné křeče Stanislava Grosse. Možná by jako lidový komik překonal pohádku o strýci Vikovi. Příběh o zaměněných občanských průkazech naznačil, že v místopředsedovi vlády odchází velký humoristický talent," myslí si komentátor Mladé fronty Dnes. Podle něj však Čunek na rozdíl od Grosse má nad sebou Topolánka, a ten i přes to, co se o něm říká, není politický nekňuba, aby nevěděl, že kvůli Čunkovi by mohl padnout i on sám. "Je možné, že Stanislav Gross je geniální obchodník a Jiří Čunek ve škudlivosti předčí Harpagona. Jenže pokud alespoň trochu důvěryhodný soud neřekne 'jsou čistí', nikdo jim to neuvěří. A k žádnému soudu se neschyluje," píše dále Mladá fronta Dnes a uzavírá: "I když je dobře, že Čunek odešel, nemá většina Čechů co slavit."
Prezident Václav Klaus, foto: ČTK
Český prezident Václav Klaus byl vyznamenán Puškinovou medailí. Tu ruský prezident Vladimir Putin udělil zahraničním rusistům, kteří přispěli "k šíření ruského jazyka a vzájemnému obohacování kultur národů", přinášejí Lidové noviny informaci agentury ČTK s odvoláním na tiskovou službu Kremlu. "Ruština je Klausovým oblíbeným jazykem. Dokázal to i během své dubnové návštěvy Moskvy, kdy plynule rusky konverzoval s politiky i při neoficiálních setkáních," poznamenávají k tomu noviny. Na jiném místě pak přinášejí glosu s otázkou: "Ocenil Putin Klause za literaturu, nebo za spřízněnost?" Na to, co se děje v současnosti, nazírají Klaus a Putin z velmi podobného úhlu, míní autor a pokračuje: Americký radar v Brdech? "Nesmí zůstat pachuť manipulace." Nezávislost Kosova? "Máme též svou vlastní historii a myslím, že celé této problematice rozumíme možná o kousek lépe než některé jiné země." Podle Lidových novin"Václav Klaus rád míří v Evropě proti proudu. Už proto se mu líbí tolik věcí stejně jako Putinovi".
Labská bouda
V Labské boudě, nevyužitém devítipatrovém hotelu v nejcennější části Krkonoš, už zřejmě nikdy žádný host nepřespí. Správa národního parku vážně uvažuje o tom, že by budovu odkoupila a následně zbourala, informuje Mladá fronta Dnes. Cituje slova ředitele Krkonošského národního parku, že do nejpřísněji chráněné zóny národního parku se takový objekt prostě nehodí ani vzhledem, ani velikostí. Správci parku proto již začali jednat s ministerstvem životního prostředí, jestli na koupi a následné zbourání uvolní peníze. Majitel nabízí budovu k prodeji za 43 milionů korun, které správa parku nemá. Přes možné jednání o konečné ceně to není malá částka ani pro ministerstvo, jehož mluvčí souhlasí s názorem, že "takové příšerné monstrum, jako je Labská bouda, do první zóny národního parku nepatří". Proto úřad myšlenku demolice předem nevylučuje.
