Stavební boom vede k cenným archeologickým nálezům

V Podyjí na jižní Moravě se objevila další unikátní stopa po našich předcích. Konkrétně v obci Mašovice nedaleko Znojma. Archeologové tu při záchranném průzkumu v místě rodinného domu vykopali a z úlomků sestavili torzo neobvykle velké ženské plastiky. Jak zjišťoval Vilém Faltýnek, plastika sloužila našim předkům z mladší doby kamenné pravděpodobně k rituálním účelům.

Plastika nalezená v Mašovicích u Znojma, foto: ČTK

Významné archeologické nálezy v poslední době následují hustě jeden za druhým. V létě jsme informovali o nálezech mimořádně rozsáhlé neolitické vesnice v Příšovicích v severních Čechách, před několika dny vzrušily veřejnost nálezy kostrových pohřbů se zbytky DNA v Kněževsi u Prahy. Krátce nato přichází zpráva z jižní Moravy o velké ženské plastice. Za vším stojí mimořádný stavební boom, který nutí archeology provádět rozsáhlé záchranné průzkumy na mnoha místech republiky.

"Velmi intentzivně se budují strategické komunikace: železniční koridory, dálnice a obchvaty, s tím spojené průmyslové zóny, na to se nabaluje i individuální výstavba, jako třeba v Mašovicích. Probíhá všeobecný stavební rozvoj a je získáváno neuvěřitelné množství velmi cenných archeologických pramenů,"

vysvětluje vedoucí výzkumu v Mašovicích u Znojma Zdeněk Čižmář. On to byl, kdo v jedné z jam v neolitickém sídlišti nalezl úlomky keramické plastiky. Podařilo se je složit dohromady a archeologové drželi v ruce torzo, spodní polovinu duté ženské figury z období mladší doby kamenné (neolitu) asi 4700 let př.n.l. Čím je unikátní nejen v českém, ale i v evropském kontextu? Jednak rozměry. Torzo je velké 30 cm, původní velikost odhadují archeologové na 55-60 cm. A jednak tím, že celá postava je dutá. Na Moravě bylo dosud nalezeno asi 1000 podobných figur, ale všechny byly z kompaktní keramické hmoty.

Vedoucí výzkumu v Mašovicích Zdeněk Čižmář, foto: ČTK

"Celé její provedení je velmi reálné, naturalistické, chodidlo je velmi dobře propracováno s jednotlivými prsty, dokonce jsou vidět plošky nehtů, a na samotné plastice se dokonce zachovaly zbytky barevné malby, podle které celá kultura dostala svůj název,"

tedy kultura moravské malované keramiky. Ženská plastika byla původně pokryta žlutou malbou, v malé míře ji doplňovala červená. K čemu mohla taková plastika sloužit?

"Předpokládá se, že sloužila většinou při provádění nějakých pravěkých rituálů spojených se zemědělstvím. Zosobnění ženy, které v té době na Moravě dominovalo, můžeme spojit s kultem plodnosti, s rozmnožitelkou rodu,"

říká archeolog Zdeněk Čižmář. Vše nasvědčuje tomu, že Mašovice byly v neolitu důležitým centrem. Archeologové tu již při svém bádání nalezli pozůstatky dvojitého rondelu, kruhové rituální stavby, jejíž význam a funkce bývá přirovnávána k anglickému Stonehenge. A tento mašovický rondel pochází ze stejné doby jako před několika dny objevená plastika ženy.