Přehled tisku
Postoji pražských občanských demokratů a zvláště pak Pavla Béma k návrhu nové podoby Národní knihovny se ve svém komentáři věnují Lidové noviny.
Možné důvody, kvůli kterým se Česká republika nedostala do Rady bezpečnosti OSN, komentuje Mladá fronta Dnes. Podle komentáře je těžké získat hlasy afrických zemí, když "tam současně rušíte ambasády a na ministerstvu zahraničí zrušíte odbor Afriky." Důvodem, proč kandidaturu ČR nepodpořily ostrovní státy zase může být nedávný projev prezidenta Klause v OSN týkající se globálního oteplování. "Ostrované se cítí prognózami o stoupající hladině oceánů ohroženi, a tak jsou vystrašeni, když získají pocit, že někdo nesdílí jejich obavy." Autor také připomíná, že hlasů dostalo Česko nečekaně málo, a tudíž pro ně nehlasovaly státy, na jejichž hlasy by ČR měla "téměř nárok." Pokud by tomu tak bylo: "znamenalo by to, že členské země EU prostě něčím iritujeme? Nejsme třeba v pozici kverulanta," zamýšlí se komentátor.
Za korupci podmínka? Tak se ptá komentář Hospodářských novin. "Jestli chceme takto bojovat s úplatkářstvím, můžeme to rovnou zabalit. Podmínka za tak flagrantní zločin je směšná," naráží komentátor na nedávný úplatkářský případ bývalého starosty Nového Boru Radka Nastiče, který byl za přijetí úplatku odsouzen k podmíněnému trestu a peněžité pokutě. Srovnává tuto kauzu se Slovenskem, kde před časem v obdobném případu padl mnohem vyšší trest. "Proti korupci se nebojuje jen tvrdou represí. Jenže bez represe to také nejde," končí komentátor.
Podle v úterý zveřejněné mezinárodní studie, která se zabývala hospodářskou kriminalitou, se každá třetí firma v Česku setkala s žádostí o úplatek, píší o tom Hospodářské noviny. Podle spoluautora průzkumu je to třikrát častěji než v západní Evropě. Podobně jako Česká republika jsou na tom ostatní země střední a východní Evropy. Studie se zaměřila i na další druhy hospodářské trestné činnosti, jako jsou podvody či tunelování a Česko z ní ve srovnání ze světem i okolními státy Evropy vyšlo jako země, v níž je míra hospodářské kriminality stále ještě vysoká.
Mladá fronta Dnes informuje o případu manželky válečného hrdiny Josefa Brykse. Josef Bryks v průběhu druhé světové války bojoval v řadách RAF. Po únoru 1948 byl zatčen a odsouzen ke třiceti letům vězení. V nelidských podmínkách uranových dolů zemřel na infarkt. Jeho manželka však podle nejnovějšího rozhodnutí Vojenského úřadu sociálního zabezpečení nemá nárok na vdovský důchod. Úřad se dovolává zákona z roku 1957, podle něhož by nárok na vdovský důchod Bryksova manželka měla, pokud by zemřel na úraz v ozbrojených silách. "Absurdit, kdy totalitní paragrafy křivdily lidem v padesátých letech a tytéž zákony jim ubližují i dnes, když by měli být za strádání odškodňováni, znám víc,"říká advokát Jiří Černý.
Za ministra zelenějšího, takový je název komentáře Lidových novin, který se věnuje možným kandidátům na křeslo ministra školství. Občanští demokraté nesouhlasili s navrženým kandidátem Dušanem Lužným, a tak se začíná mluvit o Jiřím Zlatuškovi. " U Zlatušky takříkajíc víme, na čem jsme. Má za sebou jak akademickou, tak politickou kariéru," píše komentátor. S Dušanem Lužným je to podle něj složitější. "Veřejnost se postupně dovídala nejprve, že byl v KSČ, pak, že si změnil v životopisu název své diplomové práce, a nakonec, že byl členem marxistické Levé alternativy - Hnutí za demokratický a samosprávný socialismus." Zeleným není co závidět. " Musejí zároveň dostát svému předsevzetí, že jsou jiní, a zároveň "nakojit" stranické struktury," míní komentář.
Mladá fronta Dnes přináší zprávu o tom, že autorka románů o Angelice přiletí ve čtvrtek na návštěvu Prahy. Na přání autorky bude součástí nabitého programu také autogramiáda. Spisovatelka by tak ráda zjistila, jaký mají její příběhy v České republice ohlas a kdo jsou jejich čtenáři.
