Zprávy

ČR se vzdala kandidatury do Rady bezpečnosti OSN

Česká republika se vzdala kandidatury do Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Po neúspěšných dvou kolech voleb to na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku oznámil náměstek českého ministra zahraničí Tomáš Pojar. Neúspěch při volbách je pro českou diplomacii jistým překvapením, protože Česká republika byla považována za mírného favorita. I když se neočekávalo vítězství v prvním hlasování, diplomaté věřili, že v dalších kolech by mohla ČR získat potřebnou dvoutřetinovou většinu. Už v prvním kole ale ČR dostala 91 hlasů, o čtyři méně než Chorvatsko. Ve druhém kole pak podpora české kandidatury klesla o deset hlasů, zatímco ve prospěch Chorvatska hlasovalo 106 zemí. Potřebná většina byla 125 hlasů. Podobně jako Česká republika stáhla svoji kandidaturu i Dominikánská republika ve prospěch Kostariky.

ČR podepsala s EK první operační programy

Česko v úterý podepsalo s Evropskou komisí první tři operační programy z nového programovacího období 2007 až 2013. Jedná se o programy Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělání pro konkurenceschopnost a Praha adaptabilita. ČR tak může čerpat z evropských peněz na lidské zdroje zhruba 105 miliard korun. Z toho přibližně dvě miliardy korun by mohla získat do konce letošního roku. Při podpisu smluv to uvedl evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla. Podle něj je zhruba 75 milionů eur k dispozici ještě pro tento rok. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase umožní evropské peníze řešit řadu problémů, například v celoživotním vzdělávání a politice zaměstnanosti. Česko patří při přípravě operačních programů v EU k nejhorším. Právě váznoucí příprava stála křeslo ministryni školství Danu Kuchtovou. Nečas zpoždění vysvětloval vysokým počtem programů či dlouhými jednáními o sestavení vlády po loňských volbách. Podle zdrojů z Evropské komise by měl být další balík programů schválen na přelomu listopadu a prosince. Česko může čerpat peníze z programovacího období 2007 až 2013 až do roku 2015. Celkem má 24 operačních programů a objem peněz připravených pro možné čerpání činí zhruba 750 miliard korun.

Příliv zahraničních investic do ČR loni klesl o polovinu

Příliv přímých zahraničních investic do České republiky v loňském roce klesl o téměř polovinu na 5,96 miliardy dolarů (asi 116 miliard korun). Česká republika tak vypadla z první dvacítky zemí s největším přílivem těchto investic. V roce 2005 přitom získala ČR 11,7 miliardy dolarů. Vyplývá to ze Světové zprávy o investicích 2007, kterou v úterý vydala Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD). Loňský pokles objemu přímých zahraničních investic do ČR má podle ministerstva průmyslu a obchodu souvislost s privatizací Českého Telecomu v roce 2005. V roce 2005 byla také ČR první mezi deseti novými členy EU, které do unie vstoupily v květnu 2004. Loni ji ve srovnání s těmito zeměmi předstihly Polsko a Maďarsko. Také Rumunsko loni zaznamenalo s 11,4 miliardy dolarů vyšší příliv investic než ČR. Příliv přímých zahraničních investic do deseti nových členských států EU dosáhl loni rekordní hodnoty 38,8 miliardy dolarů. Celkem do 25 zemí EU směřovalo loni necelých 531 miliard dolarů, tedy asi o 9,1 procenta více než předloni.

Sněmovna ve středu zahájí jednání o rozpočtu na rok 2008

Prvním čtením návrhu státního rozpočtu na příští rok se poslanci začnou zabývat ve středu dopoledne. Vyplývá to ze schváleného programu schůze. Ministr financí Miroslav Kalousek doufá, že rozpočet s deficitem zhruba 71 miliard korun projde. Opoziční poslanci už ale dříve prohlásili, že rozpočet nepodpoří. Koalice bude zřejmě opět potřebovat hlasy dvou bývalých sociálních demokratů Miloše Melčáka a Michala Pohanky, podobně jako tomu bylo v srpnu při schvalování reformy veřejných financí. Melčák ČTK řekl, že ještě neví, zda rozpočet podpoří, pokládal by však za špatné, pokud by kvůli nepřijetí rozpočtu nastalo rozpočtové provizorium. Pokud poslanci propustí rozpočet do druhého čtení, nebudou pak už moci jeho základní parametry měnit. Kabinet navrhl, aby stát příští rok hospodařil s výdaji 1,107 bilionu korun a příjmy 1,037 bilionu. Konečné hlasování by se mělo odehrát začátkem prosince. Pokud by sněmovna do konce roku rozpočet neschválila, nastalo by podle zákona rozpočtové provizorium a stát by musel hospodařit podle rozpočtu předchozího, tedy letošního.

Před sněmovnou demonstrovali školští odboráři

V úterý před Poslaneckou sněmovnou protestovaly asi dvě stovky odborářů proti návrhu rozpočtu školství na příští rok. Odboráři chtěli přesvědčit poslance, aby regionálnímu školství přidali peníze na nárůst platů zaměstnanců, pomůcky a další vzdělávání pracovníků. Podle odborů je návrh školského rozpočtu na příští rok ve výši 118,3 miliardy korun nepříznivý hlavně pro regionální školství, tedy mateřské, základní a střední školy. Odboráři tvrdí, že zvýšení platů zaměstnanců škol o 1,5 procenta povede k reálnému poklesu jejich odměn minimálně o tři procenta, protože nepokryje ani inflaci. Další peníze podle nich budou chybět na modernizaci škol. Rozpočet by se podle nich měl navýšit minimálně o tři miliardy korun. Předseda odborářů František Dobšík přečetl dopis varující před ohrožením školské reformy určený poslancům. Odbory v něm varují také před schválením novely zákona o rozpočtovém určení, jejímž cílem je mimo jiné převedení výdajů pro krajské školství z ministerstva do rozpočtů jednotlivých krajů. Školské odbory kritizují postoj současné vlády ke školství už od jara. Své obavy z ohrožení reformy školství vyjádřily v dubnu peticí, kterou nakonec podepsalo více než 64.000 lidí. V srpnu vyhlásily stávkovou pohotovost, v září při jednání o rozpočtu protestovali jejich zástupci před úřadem vlády.

Moravskoslezská KDU-ČSL chce za prezidenta Václava Klause

Křesťanští demokraté v Moravskoslezském kraji chtějí za prezidenta Václava Klause. Usnesl se na tom na pondělním zasedání krajský výbor strany. Vedení strany, poslancům a senátorům výbor doporučí, aby v prezidentských volbách podpořili právě kandidáta ODS a jejího čestného předsedu. "Máme zato, že Václav Klaus přes všechny možné výhrady a nedostatky, které k němu můžeme cítit, bude dobrým reprezentantem občanů této země," uvedl předseda lidovců v regionu a náměstek hejtmana Pavol Lukša. Václav Klaus zatím zůstává favoritem nadcházející prezidentské volby. Jako Klausovi možní vyzyvatelé jsou nyní zmiňováni předseda Akademie věd Václav Pačes, exministr Jiří Dienstbier, ekonom Jan Švejnar, do poloviny září to byl ještě i Petr Pithart. Podle posledního výzkumu společnosti Median z přelomu září a října by Klause v případě přímé volby volilo 57 procent voličů.

STEM: ČSSD ve voličských preferencích vede před ODS

Se sociálními demokraty nyní sympatizuje 30,5 procenta lidí, ODS upřednostňuje 25,9 procenta lidí. Zatímco stranické preference ČSSD oproti minulému měsíci o necelé dva procentní body vzrostly, u ODS o jeden procentní bod poklesly. V letošním roce ODS celkově vykazuje pozvolný pokles preferencí, ČSSD pozvolný nárůst. Vyplývá to z říjnového průzkumu společnosti STEM.

Premiér: Stavba Národní knihovny není prioritou vlády

Stavba nové budovy Národní knihovny nepatří mezi priority současné vlády, a není tedy vůbec zřejmé, zda na ni stát chce dát peníze. Uvedl to premiér Mirek Topolánek. Prioritami vlády podle něj jsou Národní muzeum a Klementinum. Vedení Národní knihovny dosud argumentovalo existencí dvou vládních usnesení z roku 2006. Jedno zajišťuje dvě miliardy korun "na přípravu a realizaci výstavby nového objektu Národní knihovny a rekonstrukci Národního muzea" v letech 2006 až 2011, druhé se týká takzvaného národního kulturního pokladu. Do něj vedle Národní knihovny a Národního muzea patří ještě další instituce. Usnesení ukládá promítnout při přípravě státního rozpočtu na rok 2007 a střednědobého výhledu do roku 2014 výdaje na obnovu a rozvoj těchto institucí. O stavbě nové knihovny podle návrhu Jana Kaplického na Letné se začalo spekulovat minulý týden. Proti návrhu je většina městských zastupitelů ODS včetně primátora Pavla Béma (ODS). Zastupitelstvo je schopné výstavbě zabránit. Začaly se zmiňovat i náhradní lokality či požadavky na to, aby autor svůj návrh upravil. Náhradní variantou číslo jedna je mezi dalšími místy Strahov.

V Praze začalo hlavní líčení s bývalou prokurátorkou Brožovou-Polednovou

U Městského soudu v Praze v úterý začalo hlavní líčení s bývalou prokurátorkou Ludmilou Brožovou-Polednovou. Ta je stíhána za účast na zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou, jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech. Polednová se k soudu nedostavila, ale požádala senát, aby se soudní jednání konalo v její nepřítomnosti. Polednová je obviněna ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí až patnáctiletý trest vězení. Podle mluvčího Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) byla tehdy mezi prokurátory zařazena proto, aby jako žena obžalovala ženu. Lidovým novinám řekla, že se necítí být vinna. Polednová je jediným aktérem procesu s Horákovou, jehož případ se dostal k soudu. Před několika lety policie stíhala vedoucího vyšetřovatelů v procesu Milana Moučku. V roce 2003 ale státní zastupitelství věc zastavilo.

Rakouské strany vyzývají k vytvoření komise k Benešovým dekretům

Představitelé rakouských politických stran adresovali toto úterý parlamentům České republiky a Slovenska výzvu k dialogu o poválečných dekretech československého prezidenta Edvarda Beneše. V dokumentu vyjadřují kromě požadavku na zahájení politického dialogu na vysoké úrovni také společné stanovisko, že "vyhnání a vyvlastnění sudetských a karpatských Němců na základě paušálních a etnicky motivovaných odsouzení je bezprávím". Odsuzují i vyřazení vysídlenců a příslušníků německých menšin v ČR a na Slovensku z restitučních zákonů jako diskriminační a zdůrazňují, že dekrety a zákon o amnestii z 8. května 1946 "hrubě porušují morální a právní standardy EU". Aktuálním podnětem pro společné vystoupení se podle rakouských politiků stalo nedávné přijetí zákona, v němž slovenský parlament označil Benešovy dekrety za nedotknutelné. To vyvolalo ostré protesty v Maďarsku. Rakouští poslanci také oznámili, že jako první krok své nové iniciativy se spojí s maďarskými zákonodárci, aby se dohodli na dalším společném postupu vůči Slovensku. S Českem chtějí rakouští poslanci jednat zvlášť.

Nemocnice bude jednat o odškodném pro rodiny zaměněných dětí

Třebíčská nemocnice nejpozději ve středu začne jednat s právníkem rodin zaměněných dětí o odškodnění. Kraj jako zřizovatel nemocnice navíc rodinám, jež se ocitly v tíživé životní situaci, nabídne finanční dar. Radní se toto úterý zabývali první verzí závěrečné zprávy vnitřní kontroly ve zdravotnickém zařízení, závěry k situaci přijmou do 14 dnů. Jednání rady budou poprvé v historii přítomni i zástupci opozice v krajském zastupitelstvu, aby mohli klást otázky představitelům nemocnice. Zastupitelé ČSSD si již stěžovali, že mají nedostatek informací, a požadovali personální změny.

ČSSD chce kvůli záměně dětí v Třebíči odvolat náměstka kraje

Sociálnědemokratičtí zastupitelé kraje Vysočina požadují kvůli kauze zaměněných novorozenců v třebíčské nemocnici odvolání krajského náměstka pro zdravotnickou péči Pavla Hájka (ODS) a vedoucí odboru zdravotnictví Věry Švarcové. Novinářům to řekl šéf krajské ČSSD Libor Joukl. Požadavky na personální a organizační změny předal hejtmanovi Miloši Vystrčilovi. Selhání v resortu zdravotnictví bylo po dobu Hájkova vedení podle ČSSD více. Rodiče vyměněných dětí chtějí, aby kraj odvolal z funkce ředitele nemocnice Petra Mayera. Podle kuloárových informací se ale odvolání nechystá.

Kraje chtějí, ať pohotovost zřizují praktici, Julínek to odmítl

Pohotovost by měli podle krajů zajišťovat praktičtí lékaři pro dospělé a dorost plus stomatologové. V Brně se na tom shodla zdravotní komise Asociace krajů. Kraje tak reagovaly na rozhodnutí Ústavního soudu, který minulý týden řekl, že lékařskou službu první pomoci mají zřizovat právě krajské samosprávy. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek návrhy krajů při diskusi se zdravotníky v Brně odmítnul. Organizování služby by podle něj mělo zůstat na krajích. Fungování pohotovostí by se přesto podle Julínka mělo změnit - první pomoci by měly být více provázány se záchrannou službou, která pomáhá lidem v ohrožení života. V nově připravovaném zákonu se prý počítá s tím, že vždy jeden praktik z obvodu by měl být v ordinaci do 19:00. V noci by však lidem měla sloužit pohotovost, řekl Julínek. Totéž platí pro rekreační oblasti, kde nenadálé ošetření potřebují často lidé z celé země, ne pacienti místního praktika. Platit pohotovost by měly jednak pojišťovny, ale také stát, domnívá se Julínek.

Brdy by potřebovaly nejméně tři miliardy

Prostředky v celkové hodnotě zhruba 1,2 miliardy korun, které by měly být investovány do rozvoje brdského regionu, nejsou podle starosty Rožmitálu pod Třemšínem Josefa Vondráška dostačující. Již nyní je podle něj jasné, že na projekty jsou zapotřebí nejméně tři miliardy. Starostové zhruba dvacítky dotčených obcí nyní dokončují sepisování požadavků, které se týkají zejména rozvoje infrastruktury a dopravní dostupnosti. Problémem ale je, že řada obcí nemá hotové územní plány, což realizaci projektů pozdrží. Peníze proto budou muset nejdříve plynout na zpracování projektové přípravy. Ministerstvo financí na rozvoj brdského regionu vyčlenilo 200 až 250 milionů korun, zbytek prostředků by měly tvořit právě peníze z evropských fondů a dotace jednotlivých ministerstev.

V Nové Pace hořela továrna na obvazy

V Nové Pace na Jičínsku vypukl v úterý ráno oheň v továrně společnosti Lohmann & Rauscher, která vyrábí zdravotnický obvazový materiál. Hasiči z hořící haly evakuovali osm lidí, dalších více než sto zaměstnanců opustilo kvůli požáru okolní haly. Požár podle prvních odhadů způsobil škodu za desítky milionů korun, nikdo však nebyl zraněn. Požáry továrních hal nejsou v Královéhradeckém kraji příliš časté, v roce 2004 však hasiči zasahovali u požáru podniku ZPA v Nové Pace na Jičínsku, při kterém vznikla škoda za přibližně 50 milionů korun. V roce 2004 hořelo také v cukrovaru v Českém Meziříčí na Rychnovsku, kde hasiči výši škody stanovili na 70 milionů korun.

Gama nůž na Homolce už ošetřil téměř 8000 pacientů

Téměř 8000 pacientů bylo v Nemocnici Na Homolce za 15 let operováno Leksellovým gama nožem. Nůž je v provozu od 28. října 1992. Byl zakoupen z výnosu celonárodní sbírky a je ve společném majetku Nadace Charty 77 a nemocnice. Přístroj umožňuje léčit zhoubné i nezhoubné nádory mozku bez trepanace lebky. Osvědčil se i při léčení Parkinsonovy choroby, bolestí trojklanného nervu, nádorů oka či zeleného zákalu. Léčba je založena na ozařování nemocného místa v hlavě přesně zacíleným svazkem paprsků. Lebka se neotevírá, operace je tak pro pacienty maximálně šetrná. Druhý den po zákroku jde pacient domů a může se vrátit do běžného života. Gama nůž umožňuje operovat i ty pacienty, u nichž otevřená operace není možná. U třetiny nemocných se kombinuje s dalšími léčebnými metodami. Na rozdíl od klasických operací mozku na následky zákroku pomocí gama nožem podle lékařů Na Homolce dosud nikdo nezemřel. Na světě je nyní v provozu 249 gama nožů, z toho 28 v Evropě. Česko je první z východoevropských postkomunistických zemí, které tuto léčbu umožnily. V současnosti jsou gama nože i v Moskvě, Bukurešti a Záhřebu. V blízkosti Prahy je gama nůž například ve Vídni.

Film Gympl se objevil v pirátské kopii na internetu

Nová komedie Tomáše Vorla Gympl se objevila v pirátské kopii ke stažení na internetu. Odkazy na stažení jsou na několika tuzemských internetových serverech. Film měl premiéru 26. září. Podobně se na internetu jen několik dní po premiéře objevily filmy dalších českých tvůrců, například Svěrákovy Vratné lahve, nebo minulý měsíc Medvídek Jana Hřebejka. Gympl a Medvídek se už potřetí umístily v čele žebříčku návštěvnosti českých kin. Podle Unie filmových distributorů zhlédlo o víkendu Gympl 43.656 diváků, kteří v pokladnách nechali 4,7 milionu korun. Hřebejkovu projektu stačilo ke druhému místu 19.510 lidí.

Cenu za nejlepší dokument udělí v Jihlavě Woody Vašulka

Hlavní cenu za nejlepší dokumentární film udělí na 11. Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2007 americký videoumělec s moravskými kořeny Woody Vašulka. Umělec je jedním ze zakladatelů audiovizuálního umění a videoartu. Festival dokumentů se v Jihlavě uskuteční 23. až 28. října. V porotách soutěžních sekcí zasednou významné české i zahraniční osobnosti dokumentárního, hraného i experimentálního filmu, teorie i kritiky.

Na festivalu v Londýně diváci uvidí i Vratné lahve a Marcelu

Film Jana Svěráka Vratné lahve a dokument Marcela režisérky Heleny Třeštíkové se budou promítat na letošním londýnském filmovém festivalu, který začíná ve středu a potrvá do 1. listopadu. Již 51. ročník zahájí snímek Eastern Promises (Východní přísliby) Davida Cronenberga. Na programu je letos 184 filmů ze 43 zemí. Festival uzavře snímek The Darjeeling Limited Wese Andersona. Během gala projekcí bude na festivalu uvedeno 14 filmů, například thriller Hrdinové a zbabělci, poslední dokument Michaela Moorea o americkém zdravotnictví Sicko, životopisný film o Bobu Dylanovi I'm Not There (Nejsem tam), western The Assassination of Jesse James by the Coward Robert Ford (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem) či rumunský vítěz z festivalu v Cannes 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny.

Mladou Boleslav vyřadil z Poháru ČMFS druholigový Třinec

Fotbalisté Mladé Boleslavi prohráli v úterý v Poháru ČMFS s Třincem překvapivě 2:1. Účastníka hlavní části Poháru UEFA tak v osmifinále soutěže vyřadil poslední tým druhé ligy. Favorizovaní hosté vedli gólem Kopice, ale soupeř ve druhém poločase během jediné minuty stav otočil trefami Brazilce Rodriguese a Malíře.

Na Jizerskou padesátku přijede i Nor Dählie

Legendární norský lyžař Björn Dählie přijede na 41. ročník Jizerské padesátky. Dählie má dvanáct olympijských medailí, z toho osm zlatých, je také devítinásobným mistrem světa a šestinásobným celkovým vítězem Světového poháru. Běh na 50 kilometrů klasickou technikou či některý z doprovodných závodů poprvé v životě poběží i český lyžař Martin Koukal, bývalý mistr světa na 50 kilometrů volně. Dosud se přihlásilo více než 1700 běžců. Účastníci Patria Direct Jizerské 50 si mohou zvolit vedle hlavního závodu na 50 km, který se poběží v neděli 13. ledna, také v pátek 11. ledna běh na 30 km volně či nedělní závod na 25 km klasicky. Pro děti je připraven sobotní běh s názvem Mini Jizerská 50. Závod je dotován částkou 21.000 eur (téměř 600.000 korun), vítěz mezi muži dostane 6000 eur, nejrychlejší žena bude bohatší o 3000 eur.

Další kůň z Velké pardubické byl utracen

Druhou obětí letošního ročníku Velké pardubické je osmiletý kůň Polárník, reprezentant stáje Pulec Hřebčín Mimoň. V průběhu nedělního hlavního dostihu se vážně zranil a v úterý bylo rozhodnuto o jeho utracení.Podle odborníků z brněnské veterinární kliniky byly šance na Polárníkovo úplné vyléčení naprosto mizivé. Majitel Zdeněk Pulec se proto rozhodl v léčbě přetržených vazů nepokračovat a dal souhlas k utracení koně. Polárníka trénoval a v dostihu vedl zkušený jezdec Pavel Složil, který jeho ztráty nesmírně lituje. Po pádu na Taxisově příkopu nepřežil Velkou pardubickou ani devítiletý hnědák Cieszymir, jeden ze spolufavoritů dostihu.

Počasí:

Ve středu bude po rozpuštění mlh slunečno. Nejvyšší teploty 14 až 18 stupňů Celsia.