Zprávy

Ministryně školství Dana Kuchtová předala premiérovi demisi

Ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) předala po zasedání kabinetu premiérovi Mirkovi Topolánkovi demisi. Z vlády odchází kvůli sporům o řízení evropských fondů. Rezignovat se rozhodla před týdnem, její krok musí schválit prezident Václav Klaus. Straničtí kolegové Kuchtové vidí za jejím odchodem nátlak koaličních partnerů, a to včetně Topolánka. Část zelených proto žádá, aby zelení z vlády vystoupili nebo alespoň diskutovali o úpravě fungování koaliční vlády. Většina krajů i šest zelených poslanců je pro setrvání v koalici. Kuchtová vedla resort devět měsíců, za svůj úspěch považuje odložení státních maturit a rozvoj školské reformy. Její práci kritizovala především lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová, která před více než měsícem upozornila na nesrovnalosti v programech čerpání peněz z evropských fondů. Nelíbilo se jí, že by o části programů měla spolurozhodovat agentura ministerstva průmyslu a obchodu CzechInvest. Ke kritice se připojily mimo jiné vysoké školy, kterým vadí časový skluz. Podle Kuchtové vznikl už v době, kdy úřad řídily její předchůdkyně.

Kontroly na hranicích by mohly padnout 21. či 22. prosince

Kontroly na hranicích by mohly padnout už 21. či 22. prosince, tedy necelé dva týdny před původně plánovaným termínem. Tato data v souvislosti se vstupem nových členských zemí včetně Česka či Slovenska do schengenského prostoru volného pohybu padla začátkem týdne na schůzce ministrů vnitra v Portugalsku, uvedlo portugalské předsednictví před evropskými poslanci. V září se v jednotlivých zemích uskutečnily kontroly fungování systému. První informaci o výsledcích by podle českého ministerstva vnitra měla Praha obdržet 8. října. Pokud vše bude v pořádku, čemuž podle Portugalců zatím vše nasvědčuje, pak by nic nemuselo vstupu nováčků EU do schengenského prostoru už před Vánocemi bránit.

Kromě ČR a Slovenska by se prostor měl rozšířit i o Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Maltu. Kypr požádal podle EU o roční odklad svého vstupu do Schengenu, protože potřebuje delší přípravu. Schengenský prostor se jmenuje podle vesnice v Lucembursku, kde byla v roce 1985 smlouva o volném pohybu osob uvnitř EU podepsána. Do systému je zatím zapojeno 13 zemí EU (bývalá "patnáctka" bez Británie a Irska) a Norsko a Island.

Vláda ustavila komisi pro rozvoj Brd v čele s náměstkem Fuksou

Vláda ustavila komisi pro rozvoj Brdska, která má koordinovat projekty v obcích z okolí plánované stavby amerického radaru a přísun investic v řádech stovek milionů korun. Předsedou komise bude náměstek ministra financí a bývalý starosta Příbrami Ivan Fuksa, řekl premiér Mirek Topolánek. Brdské obce budou reprezentovat starosta Spáleného Poříčí na Plzeňsku Pavel Čížek a Rožmitálu pod Třemšínem z Příbramska Josef Vondrášek. Zatímco Čížek je zastáncem vyjednávání s vládou, Vondrášek zastupuje ligu starostů, která radar razantně odmítá.

Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) nedávno připustil, že Fuksa by mohl doplňovat vládního zmocněnce pro radar Tomáše Klvaňu, zvláště při přesvědčování lidí v regionu. Většina místních je ostře proti americké základně. Vláda se zavázala, že peníze budou do brdských obcí směřovat bez ohledu na to, zda Američané nakonec radar nedaleko Míšova postaví.

Vláda souhlasí s tím, aby gripeny v roce 2009 chránily Pobaltí

Tři české stíhačky Jas-39 Gripen by se měly během roku 2009 zapojit do ochrany vzdušného prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska v roce 2009. Záměr ministerstva obrany, který schválila vláda, podléhá ještě souhlasu obou komor parlamentu. Gripeny má do Pobaltí doprovodit zhruba stočlenný letecký a pozemní personál. Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) řekla, že náklady na misi dosáhnou zhruba půl miliardy korun, které zaplatí armáda ze svého rozpočtu. Švédsko by mělo českému kontingentu poskytnout logistickou podporu. K závazku NATO chránit některé členské státy aliance se přihlásila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v roce 2004. Parkanová poznamenala, že i když se nyní její resort i celá vláda snaží šetřit, rozhodla se přesto tento morální slib splnit.

Vláda schválila novelu o rozpočtovém určení obcí, ale se změnami

Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní obcí, kterou předložilo ministerstvo financí. Oproti původnímu návrhu, který měl obcím zvýšit příjmy o 2,5 miliardy korun, vláda rozhodla zvýšit daňové příjmy obcí o 4,6 miliardy korun. Původní předloha lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska měla přinést více peněz především nejmenším obcím do 300 obyvatel a zvýšit podíl obcí na daních na 21,04 procenta. Podle návrhu ovšem mělo 146 obcí z celkových 6244 na změně prodělat přibližně 832,5 milionu korun. Výkonná rada ODS návrh kritizovala a označila za jednostranný, který málo zohledňoval místo vzniku daní.

Nyní podle ministra dojde k navýšení příjmů všech obcí, s výjimkou města Olomouc a dalších 20 obcí. "Pokládám to za velmi dobrý kompromis, ve všech kategoriích dochází k posílení. Odstraněna je hlavní výhrada ODS a tento návrh byl po diskusi schválen jednomyslně," uvedl Kalousek. K největšímu nárůstu příjmů obcí podle ministra dochází u nejmenších obcí do 100 obyvatel. Příjmy Olomouce se podle Kalouska sníží o 12,5 procenta kvůli rušení skokových přechodů mezi velikostními kategoriemi obcí, což je hlavní změna v novele.

Vláda schválila změny ve financování škol, peníze převede krajům

Vláda schválila změny ve financování škol. Cílem novely předložené ministerstvem financí je přesunout prostředky pro krajské školství, které dosud ministerstvo školství poskytovalo regionům, do rozpočtů krajů. Odstupující ministryně školství Dana Kuchtová s tím nesouhlasí. Řekla, že bude dělat vše pro to, aby ve sněmovně návrh nebyl přijat. "Nikoho také nenapadne v této zemi vytvořit 14 armád," řekla Kuchtová už dříve s tím, že se obává vzniku oddělených školských systémů, na které by mělo ministerstvo jen omezený dohled. Přenesení odpovědnosti za financování školství ze státu na kraje kritizují také školské odbory. Podle nich se tak bude moci každý kraj ubírat svou cestou bez zastřešujícího záměru. Předseda odborů František Dobšík má navíc obavy, že už nikdo nezaručí, že všechny prostředky půjdou v jednotlivých regionech skutečně na školství.

Evropská komise kritizuje pomalé reformy školství v EU, ČR však i chválí

V Evropské unii loni přestalo předčasně studovat šest milionů lidí ve věku 18 až 24 let. EU se tak zatím příliš nedaří naplňovat cíl snížit do roku 2010 toto množství pod deset procent studentů, tedy zhruba na čtyři miliony. Česko se Slovenskem však v tomto ohledu patří mezi tři nejlépe hodnocené státy. Vyplývá to ze zprávy o pokroku v oblasti vzdělávání, kterou zveřejnila Evropská komise. V Česku loni podle údajů EK studium předčasně opustilo 5,5 procenta studentů ve věku 18 až 24 let, v Polsku to bylo 5,6 a na Slovensku 6,4 procenta. Průměr všech 27 členských zemí unie byl přitom 15,3 procenta.

Pět významných českých žen bylo oceněno za práci v zahraničí

Poctivá práce, opravdové procítění a kus lidství - to jsou rady, které by dala začínajícím tanečníkům, a nejen jim, známá česká choreografka a tanečnice žijící v Austrálii Zora Šemberová. Je jednou z pěti osobností, které letos dostaly ocenění Významná česká žena ve světě 2007. Další výrazná Česka, architektka a designérka Eva Jiřičná, která žije v Británii, říká, že cenu chápe jako výraz uznání práce žen po celém světě. Má velké mínění o pracovitosti a schopnostech českých architektů. "Když Čech chce pracovat, tak pracuje daleko více než Angličan. A to říkám opravdu ze srdce. Když najdete někoho o půlnoci u počítače, tak je to jeden z mých českých kolegů. Vždy to tak bylo," uvádí. Pracovitost je důležitá i podle Šemberové. Když začínala s taneční výukou v Austrálii, prý si její žáci stěžovali na velký tlak. "Nebyli zvyklí tak pracovat a nelíbilo se jim to. Ale se stížnostmi neuspěli," říká s úsměvem Šemberová, která je i ve svém věku 94 let temperamentní. V minulosti učila i kambodžského krále Norodoma Sihamoniho, který v minulosti prožil část svého života v Praze a studoval tu tanec.

Oceněna bude za svoji krajanskou činnost také nejstarší vnučka významného podnikatele Jana Antonína Bati Dolores Bata Arambasic. Třebaže se narodila v Brazílii, za svoji vlast považuje Českou republiku. "Cítím ČR jako vlast. Pro mě je strašně důležité, že se můžu vrátit ke svým kořenům," řekla žena, která je profesí advokátka a nyní pracuje na rodinné farmě. Věnuje se také vydávání knížek svého dědečka, který, jak připomněla, v Brazílii nechal postavit několik měst. Čtvrtou vybranou ženou, která dostane cenu, je významná charitativní pracovnice a bývalá předsedkyně České maltézské pomoci Margareta Waldsteinová - Wartenbergová. Všem oceněným dal květiny a pamětní list pražský primátor Pavel Bém v historických prostorách Staroměstské radnice. Ženy přijala rovněž manželka prezidenta Livia Klausová.

Cenu Významná česká žena ve světě 2007 uděluje Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů ve spolupráci se senátní komisí pro krajany žijící v zahraničí. Letos to je potřetí a jedna z cen je udělena in memoriam vynikající lékařce a zakladatelce československé nemocnice v Bagdádu Vlastě Kálalové - di Lotiiové. Mezi těmi, kdo bude oceněn příští rok, by neměla chybět fenomenální tenistka Martina Navrátilová. Oceněna měla být už letos, protože je ale zaneprázdněna, předání se o rok posouvá.

CzechTrade: České firmy se zatím hůř dostávají do jižní Ameriky

České strojírny se zatím hůř dostávají na jihoamerické trhy. Může za to hlavně velká vzdálenost a tím pádem vysoké náklady na dopravu a také kulturní rozdíly, řekl na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ředitel agentury CzechTrade Ivan Jukl. Naopak úspěch slaví strojírenské podniky v sousedních evropských státech, velké možnosti mají také na východoevropských trzích a v Asii. Třeba ve Vietnamu teď tuzemské podniky uzavřely kontrakty za téměř 70 miliard korun. Energetické strojírny dodávají své zboží často do Ruska, a to po mnohaleté přestávce. I do jižní Ameriky Češi dřív hojně vyváželi strojírenskou produkci, návrat se jim ale zatím tak moc nedaří.

KSČM představila svou reformu penzí - zachovat věk, vyšší odvody

Komunisté představili svůj návrh, jak by měl v budoucnu vypadat důchodový systém v Česku. Do penze by lidé podle nich odcházeli v 63 letech. Věk by se dál zvedl jen tehdy, pokud by klesla nezaměstnanost, prodlužoval se život a nerodilo se víc dětí. Důchod by měl lidem vyplácet stát, a to aspoň ve výši 40 procent průměrné hrubé mzdy. Udržitelnost soustavy má zajistit postupné zvyšování odvodů z nynějších 28 na 34,5 procenta. Návrh představil místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku a expert KSČM na důchody Miroslav Opálka. Se stominutovou prezentací se chystá ode dneška vystoupit v několika městech.

Se státním systémem jako hlavním zdrojem penzí počítá ve svém návrhu důchodových změn i ministr práce Petr Nečas (ODS). Vláda reformu penzí rozdělila do tří etap. Stihnout je chce do roku 2010. První část obsahuje další postupné zvyšování důchodového věku na 65 let a prodloužení povinné doby pojištění z 25 na 35 let. Věk roste už nyní každý rok o pár měsíců, a to na 63 let. Komunisté jsou ale proti pokračování růstu věku. Se zvyšováním by začali případně až po roce 2035, ale jen za určitých podmínek.

Hybášková má Tlustému zaplatit 50.000, ale nemusí se mu omluvit

Europoslankyně a někdejší předsedkyně SNK ED Jana Hybášková má zaplatit poslanci a bývalému ministrovi financí Vlastimilu Tlustému 50.000 korun za to, že jeho jméno spojila s úplatkářstvím, a poškodila tak jeho osobnostní práva. Omluvit se mu však nemusí, protože znění, které Tlustý požadoval, bylo formálně chybné. Rozhodl o tom Městský soud v Praze.

Hybášková před komunálními a senátními volbami prohlásila, že dostala nabídku, aby se její strana vzdala tří z požadovaných 15 milionů korun státního příspěvku za pražské zastupitele ve prospěch lidí blízkých ODS. Prostředník údajně žádal stranu o provizi pro Tlustého, ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a jednoho poslance ODS. Hybášková se u soudu bránila tím, že se o bývalém ministrovi v souvislosti s úplatkem výslovně zmínila pouze jednou v rozhovoru pro rádio Impuls. Z její věty prý vypadlo slovo "údajně", protože telefonovala a vystupovala z auta. Později už její výrok pouze tlumočila další média. Soud ale označil za původce obvinění europoslankyni, nikoli novináře.

Jiří Paroubek: Můj roční příjem je bez honorářů 930.000, s tím vystačím

Předseda ČSSD tvrdí, že mu měsíčně chodí na bankovní účet jako poslanci zhruba 77.400 korun. Řekl to novinářům v reakci na spekulace o jeho napjatých financích po rozvodu. Ročně prý vydělává jako poslanec kromě honorářů a "dalších věcí" zhruba 930.000 korun. Po zaplacení úvěrových splátek a leasingu na automobil zbývá 742.800 korun, uvedl. "Pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?" dodal. Šéf nejsilnější opoziční strany už minulý týden o své finanční situaci informoval. Dnes se k ní ale vrátil proto, že deník Blesk na titulní straně vyhlásil sbírku na Paroubka, aby prý nemusel podvádět při vyúčtovávání svých příjmů. Šéf ČSSD tvrdí, že Blesk zneužil jeho jméno na vyhlášení "jakési sbírky". Pokud jen jediný čtenář přispěje, půjde podle něj navíc o podvod. Případ prý předá právníkům.

Paroubek se podle médií dostal do finančních potíží po rozvodu. Ze svého příjmu musí hradit splátku úvěru na byt, hypotéku a leasing na auto. Na námitku novinářů, že do příjmů zahrnuje i poslanecké náhrady, Paroubek odpověděl, že je čerpá na to, k čemu jsou určeny. Jako příklad uvedl oblečení. Bránil se také tím, že není povinností poslance tyto peníze vyúčtovat. Pokud je v této souvislosti obviňován, že podvádí, pak prý podvádí i zbývajících 199 poslanců.

Dopravci chtějí slevy na mýtném za častou jízdu, ministerstvo dopravy je proti

Čeští dopravci chtějí za častou jízdu po tuzemských rychlostních silnicích slevy na mýtném. Systém, který by to zavedl, chce navrhnout sdružení autodopravců Česmad Bohemia, řekl na veletrhu Transport a Logistika zástupce generálního tajemníka sdružení Vojtěch Hromíř. Podle Česmadu by slevy mohly platit od ledna 2009, ministerstvo dopravy však úvahy o snížení plateb odmítá. Podle mluvčího ministerstva Karla Hanzelky by slevy byly proti samotnému smyslu mýta, které kamiony platí za ujeté kilometry. Dopravci by ušetřené náklady mohli investovat třeba do nových aut, uvedl Hromíř a poukázal na to, že podobný systém slev už v některých evropských zemích funguje; ve Francii a Itálii se slevy pohybují kolem 20 procent.

Ministerstvo dopravy od ledna zpoplatní méně než 200 kilometrů silnic první třídy

Ministerstvo dopravy zpoplatní od ledna 2008 mýtem 193,8 kilometru silnic první třídy. To je zhruba o 80 kilometrů méně, než ještě před týdnem předpokládal návrh vyhlášky. Na poslední chvíli úřad z vyhlášky vyškrtl silnici od České Lípy k německým hranicím a silnici z Turnova do Harrachova. Většina nově zpoplatněných úseků silnic první třídy vede v místech, kde se do budoucna počítá s otevřením dálnice. Mýtné se bude vybírat také na silnicích, které propojují českou dálniční síť se zahraničím nebo vedou od dálnic k velkým městům. Prozatím se mýtné v ČR vybírá jen na dálnicích a rychlostních silnicích.

Agrární komora: V Česku hrozí krize chovatelů prasat, ceny masa porostou

České republice hrozí podle Agrární komory krize chovatelů prasat a přidruženého zpracovatelského průmyslu. Dlouhodobý trend snižování stavů prasat a počtu jejich chovatelů v zemi letos ještě prohloubil strmý růst cen obilovin. Česko je již teď ve výrobě vepřového masa nesoběstačné a pokud bude propad nadále pokračovat, ztratíme vliv na domácím trhu a ceny masa v obchodech prudce porostou, řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Ministerstvo zemědělství situaci tak černě nevidí. Podle údajů statistického úřadu v zemi každoročně končí s podnikáním zhruba každý desátý chovatel prasat. Počet chovaných zvířat se za posledních sedm let zmenšil o 870.000 na 2,816.000 kusů. Agrární komora ministerstvu zemědělství vytýká především nezájem o problematice chovů prasat vůbec jednat.

Chov prasat je v ČR tradicí, tvoří kolem čtvrtiny živočišné a kolem deseti procent veškeré zemědělské produkce. Češi každoročně sní kolem 41 kilogramů vepřového masa na hlavu. Před vstupem do EU byla ČR v produkci vepřového masa soběstačná, vloni produkce pokryla jen 80 procent poptávky, letos se očekává soběstačnost 75 procent.

Stát vyplatí na náhradách za ptačí chřipku přes 50 milionů korun

Stát vyplatí na náhradách za ptačí chřipku, která se vyskytla na přelomu června a července na Orlickoústecku, přes 50 milionů korun. Samotná likvidace desítek tisíc kusů drůbeže přišla zhruba na deset milionů korun, uvedl první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo vybito 171.397 kusů drůbeže ve velkochovech a 1917 kusů domácí drůbeže.

Lupiči přepadli na Českobudějovicku bezpečnostní agenturu

Dva ozbrojení lupiči přepadli vozidlo bezpečnostní agentury u silnice mezi Neplachovem a Ševětínem na Českobudějovicku. Posádku připoutali ke stromu a z vozu ukradli peníze a ceniny. Nikdo nebyl zraněn, řekla jihočeská policejní mluvčí Jana Kameníková. Řidič vozidla, které přepravovalo tržbu z českobudějovických obchodních domů do Prahy, krátce po půlnoci zastavil u motorestu Švamberk, protože se ve voze objevil kouř. K autu pak přiskočili dva ozbrojení muži, kteří řidiče a spolujezdce vytáhli ven a oba je připoutali ke stromu. "Poté náklad přeložili do přistaveného automobilu, nezjištěné výrobní značky a odjeli směrem na České Budějovice," dodala Kameníková. Jednomu muži se pak podařilo osvobodit a zavolal na centrálu bezpečnostní agentury, která přepadení oznámila na linku tísňového volání.

Úředník má jít za krádeže na radnici na osm let do vězení

Městský soud v Praze poslal na osm let do vězení úředníka radnice Prahy 1 Davida Borkovce za to, že si nechával přes osm let posílat poplatky za užívání veřejného prostranství na svůj účet místo na konto městské části. Radnici tak podle soudu připravil o 34 milionů korun. Borkovec i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na odvolání. Podle soudkyně Borkovcovi přitížilo především to, že se ukradené peníze nenašly. Podle rozhodnutí soudu bude muset radnici zaplatit náhradu škody ve výši přes 33 milionů korun. Úředník u soudu tvrdil, že alespoň část peněz by rád splatil. Celou částku se mu prý z budoucího platu asi uhradit nepovede. Borkovec u soudu trval na tom, že většinu peněz utratil za dovolené, nákladné víkendové výlety po Evropě a náročný životní styl.

Zloději mobilů se z kradených telefonů od října nedovolají

Zloději mobilních telefonů mají v České republice od začátku října těžší život. Policie ve spolupráci se třemi mobilními operátory totiž na žádost okradených telefony blokuje, takže se již z přístrojů nikdo nemůže dovolat. O nové službě, která je poskytována zdarma, informovali ministr vnitra Ivan Langer a zástupci operátorů. "Jsme třetí zemí Evropy, která tuto službu zavedla," řekl novinářům Langer.

Bytová kultura 70. let je předmětem vědeckého zájmu

V panelový dům se proměnila galerie pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP). Autoři výstavy Husákovo 3+1, která představuje bytovou kulturu 70. let, vytvořili téměř dokonalou repliku nejrozšířenějšího městského bytu té doby včetně přesných doplňků, či dokonce dochovaných konzervovaných potravin. Při prohlídce výstavy se ozývají výkřiky "To jsme měli!", "Tyhle šaty nosila teta!" či "To mají naši ještě pořád na chatě!". Unifikovaný životní styl měl své známé představitele, kteří jsou v mnoha exemplářích zastoupeni v ukázkovém bytě. Od stavebnice Merkur a Honzíkovy cesty v dětském pokoji, přes osvěžující ubrousky Kleopatra a přenosnou televizi Pluto v ložnici, sifonovou láhev s bombičkami v kuchyni po "toaletní papír skládaný" na WC. Výstavu doplňuje v obývacím pokoji pohozený dobový tisk i v televizi běžící smyčka se zpravodajskými relacemi té doby.

"I když se v zahraničí věnuje designu 70. let stále větší pozornost, v Čechách byl doposud na okraji odborného zájmu. Výstava Husákovo 3+1 se chce pokusit podrobněji zmapovat tehdejší nabídku výrobků i podmínky jejich vzniku," řekli autoři, jimiž jsou především studenti oboru Dějiny a teorie designu a nových médií VŠUP. Pro výstavu autoři zvolili metodu "posledního dne", která má vyvolávat pocit stálé přítomnosti konkrétních obyvatel; instalace vzbuzuje dojem nenadálého odchodu na protijaderné cvičení. Exponáty do výstavy získávali autoři všemi možnými způsoby - po bazarech, výzvou na internetu i vyvěšením letáků s prosbou o příspěvky přímo na pražských sídlištích.

V Hradci Králové začaly oslavy 700 let tamní katedrály

V Hradci Králové začaly roční oslavy 700 let založení tamní katedrály svatého Ducha. Zahájilo je otevření opravené takzvané královské předsíně a odhalení bust českých královen Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské. Cihlová gotická katedrála patří k nejvýznamnějším památkám Hradce Králové. Hradec Králové byl věnným městem královen a právě za Elišky Rejčky v roce 1308 stavba chrámu začala a v době pobytu Elišky Pomořanské v Hradci Králové byl chrám na vrcholu slávy. Záštitu nad oslavami převzal prezident Václav Klaus s manželkou Livií, která se akce také zúčastnila.

Muzeum města Brna připravilo výstavu koberců z Orientu

Na brněnském hradě Špilberk si mohou lidé od čtvrtka prohlédnout nejkrásnější orientální koberce z českých a moravských sbírek. Výstavu historických kusů shromážděných od sběratelů i ze státních zámků připravilo Muzeum města Brna. Brněnská expozice je nejrozsáhlejší svého druhu, která se kdy v Česku uskutečnila, řekla kurátorka Zdenka Klimtová. Nejstarším a zároveň nejvýznamnějším exponátem je podle autorky koberec s čintamani, tedy motivem tří kruhů, vytvořený v tureckém městě Ušaku asi ve druhé polovině 16. století. Dílo už na různých výstavách obdivovaly generace Evropanů. Ohlas vzbudilo na expozicích ve Vídni v roce 1891 a v Mnichově 1910. Do Brna ho zapůjčili správci zámku Hluboká nad Vltavou.

Část výstavy Muzea města Brna stojí na sbírce českého rodáka a mecenáše umění Reinera Kreissla (1924 až 2005). Sběratel shromáždil asi 1200 orientálních koberců. Modlitební koberec ze 16. až 17. století, který mohou lidé v Brně také vidět, daroval Národnímu muzeu - Náprstkovu muzeu. Součástí výstavy jsou koberce původem z Turecka, Ázerbájdžánu, Íránu, Arménie a Gruzie. Díla tkalců z východu byla v Evropě v minulých staletích velmi ceněna.

Česko půjčí do Rakouska tatrovku vyrobenou pro Masaryka

Česká republika půjčí unikátní automobil Tatra 80 vyrobený v roce 1935 pro československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na výstavu do Rakouska. Se zápůjčkou vozu ze sbírek Národního technického muzea souhlasila vláda. Automobil patří do kolekce pěti tatrovek, které jsou od počátku loňského roku prohlášené za národní kulturní památku. Přestavují unikátní reprezentanty produkce kopřivnické továrny, nejstaršího domácího výrobce automobilů. Masaryk auto používal od roku 1935 až do své smrti. I poté měl vůz zajímavou historii, když například převážel v roce 1938 korunovační klenoty do Státní banky československé v Žilině a jeden z doprovodných vozů do něj zezadu narazil.

Hornické muzeum otevřelo v Památníku Vojna expozici o uranu

Hornické muzeum Příbram otevřelo v Památníku Vojna v Lešeticích novou expozici nazvanou Uran v českých dějinách. Seznamuje s vývojem uranového hornictví v posledních dvou stoletích, s jeho vlivy na vědu, techniku i společnost. Projekt je ojedinělý nejen v České republice, ale i ve světě, řekl ředitel muzea Josef Velfl. Scénář napsal jeden z předních báňských historiků Jiří Majer, který je mimo jiné zakladatelem Hornického muzea v Příbrami a dalších muzeí v Česku i zahraničí. Expozice je zároveň dárkem k Majerovým letošním 85. narozeninám, řekl Velfl. Návštěvníci se dozví o tom, jak se ruda těžila, přemisťovala k jámě, zpracovávala i využívala; sloužila mimo jiné k barvení skla nebo v lázeňství. Expozice připomíná také to, že kromě horníků, kteří v uranových dolech pracovali dobrovolně, fáraly do podzemí v minulém století proti své vůli stovky politických vězňů.

Příbramské uranové ložisko patřilo k nejvýznamnějším v Evropě i ve světě. Uran se tu těžil od roku 1948 do roku 2001. Vyhloubeno zde bylo 23 kilometrů jam a 2188 kilometrů chodeb. V roce 1976 bylo na zdejším dole č. 16 dosaženo maximální hloubky 1838,4 metru, což byla tehdy nejhlubší jáma ve střední Evropě. České republice patří v těžbě uranu šesté místo za největšími producentskými státy USA, Kanadou, Německem, Jihoafrickou republikou a Ruskem.

V Karlových Varech začal Tourfilm

V Karlových Varech začal 40. ročník festivalu filmů o turistice a cestovním ruchu Tourfilm. Jubileum pořadatelé oslavují nejen retrospektivou nejúspěšnějších snímků promítaných v uplynulých desetiletích, ale i mnohem větším otevřením festivalu pro veřejnost. Očekává se, že by letos mohlo navštívit projekce kolem dvou až tří tisíc diváků a několik dalších tisícovek přijde na doprovodné akce. Hned po úvodním ceremoniálu pořadatelé připravili svůj největší trumf, vystoupení Michaela Palina, člena někdejší legendární britské komediální skupiny Monty Python a nyní moderátora a autora televizních cestopisů, jež tvoří pro BBC. Charismatický muž přilákal stovky diváků. Zajímavá bude i prezentace pražského primátora Pavla Béma a vyprávění o jeho výstupu na Mount Everest. Nadále platí, že naprostá většina projekcí je pro veřejnost zdarma. Na tom nechtějí pořadatelé festivalu nic měnit ani v budoucnu. Symbolické vstupné se platí pouze na některých doprovodných akcích.

Čtyřicátého ročníku festivalu Tourfilm se zúčastní téměř 140 zemí. Oproti loňsku je to nárůst a diváci se mohou těšit na přibližně 700 snímků a 500 cédéček. Filmy zařazené do soutěže budou promítány v kategoriích Národní produkce, Komerční turistika a Cestovatelské snímky. Samostatně budou soutěžit webové stránky a prezentační CD ROMy.

Podkrušnohorské technické muzeum představilo ukázkovou štolu

Nově vybudovanou ukázkovou štolu zpřístupnili pracovníci obecně prospěšné společnosti Podkrušnohorské technické muzeum. Štola vznikla v průmyslové aglomeraci mezi Mostem a Litvínovem v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III, který byl otevřen za Rakouska-Uherska. Otevření štoly je symbolickým ukončením hlubinné těžby v Čechách po 600 letech, což si určitě zaslouží pozornost a důstojné připomenutí havířské tradice, řekl novinářům ředitel muzea Zbyněk Jakš. Návštěvníci štoly uvidí ukázky komorového i stěnového hlubinného dobývání uhlí, techniku jako například dopravníky, vozíky, razicí kombajn, ale i simulaci odpalu uhelné stěny. "Mezi unikáty patří starý dřevěný hunt či dvoukubíkový vůz na uhlí, který je už jediný na celém světě. Mimo štolu je uložený parní těžní stroj z roku 1891, dokonce ve velmi dobrém stavu," uvedl Jakš.

Slavia prohrála v Lize mistrů na hřišti Sevilly 2:4

Fotbalisté Slavie prohráli ve svém druhém utkání v Lize mistrů na hřišti španělského týmu FC Sevilla 2:4. Po domácím vítězství nad Steauou Bukurešť zůstaly Pražanům ve skupině H tři body.

Počasí

Bude oblačno, teploty 16 až 20 stupňů Celsia.