Zprávy

Mši na svatováclavské pouti provázel vytrvalý déšť

Méně lidí než před rokem přijelo v pátek do Staré Boleslavi u Prahy na národní svatováclavskou pouť. Mše na Mariánském náměstí sloužené během vytrvalého deště kardinálem Miloslavem Vlkem s dalšími českými a moravskými biskupy a desítkami kněží se zúčastnilo přes 1000 lidí. "Už dávno neplatí heslo, že poručíme větru a dešti, ale k pouti se hodí i nějaká oběť patřící ke slavení," řekl kardinál Vlk poutníkům a návštěvníkům mše, mezi kterými byl i premiér Mirek Topolánek. "Jsem rád, že tento svátek není jen církevní, ale kombinovaný se světským, a že takto bereme českou státnost vážně," řekl premiér ČTK. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner v promluvě hovořil o aktuálních problémech českého státu, zmínil nízkou porodnost, krizi manželských hodnot i nedostatek pracovních sil. "Při ekonomické transformaci a školské reformě se zapomnělo na obnovu člověka," uvedl. V liturgii zazněly přímluvy za stát, za svět, za rodiny a za trpící a potřebné lidi.

Stará Boleslav, město spojované se zavražděním knížete Václava v 10. století, je v římskokatolickém pojetí jedním z nejstarších a nejvýznamnějších poutních míst v českých zemích. Svatý Václav je považován za duchovního otce české státnosti. Stejné datum je rovněž dnem, kdy Přemyslovci 60 let po Václavově smrti vyvraždili konkurenční rod Slavníkovců, aby pod svou vládou sjednotili celou českou zemi. Stará Boleslav v sobě jako katolické poutní místo spojuje svatováclavskou a mariánskou tradici. Připomíná se tam smrt knížete Václava, mučedníka, světce a zemského patrona, a uctívá se Palladium (záštita) - obrázek Panny Marie, který má podle legendy původ u svatého Václava. Tisíciletou tradici staroboleslavských poutí přerušili komunisté, kult křesťanského knížete měl být vymazán z paměti národa. Poutě se tam obnovily v posledních letech.

Státním svátkem je dnešek od roku 2000. Rozhodování politiků o 28. září nebylo snadné. Některým vadilo, že by se jím měl stát den zavraždění knížete Václava, jiným zase to, že je to rovněž církevní svátek. Připomínali i fakt, že Václavovu památku zneužila protektorátní vláda kolaborující s nacistickou okupační mocí. Komunisté naopak poukazovali na Václavovu slabost, protože platil "výpalné" německým císařům.

Svatováclavské slavnosti v centru Prahy měly středověký ráz

Medovinu i pivo, sladký trdelník i slané celozrnné placky a především hudbu nabídly Svatováclavské slavnosti v centru Prahy. Konaly se na Václavském náměstí přímo pod sochou patrona české země, kde však rozhodně nebylo přeplněno. Podobně jako téměř v celé zemi totiž i tyto slavnosti poznamenal místy velmi silný déšť. Na několika lavičkách u koncertního pódia, na němž převážně soubor Gemini hrál středověké a renesanční skladby, se trochu zimomřivě tísnili převážně senioři. Většina z několika desítek návštěvníků spíše obcházela jednotlivé stánky, kde prodávající v dobovém odění nabízeli své zboží. Bezkonkurenčně největší zájem byl o trdelník, na své si ale přišli prodejci placek a bochánků posypaných nejrůznějším kořením či uzeným sýrem.

Na nedostatek pozornosti si nemohl stěžovat ani mladý provazník, který předváděl své umění spolu s kolegyní přadlenou. "Než se z toho chumlu uplete provaz, trvá to tak dvě hodiny," vysvětlovala žena u kolovrátku své počínání chomáče lnu. Provazník jedné z návštěvnic, která mu pomohla splést jeden z provazů, z něj na oplátku vyrobil laso a žena se vzápětí připoutala ke svým přítelkyním. Kováři nabízeli zvonky, svícny, malé podkovy a také kovové růže, kromě tříleté medoviny byl k mání i perník. Žádné velké fronty lidé netvořili před pípou se světlým nebo polotmavým pivem, minimální pozornost budil se svým poloprázdným krámkem trochu posmutnělý hrnčíř. Lidé si na pódiu mohli vyzvednout spíše cizojačné brožury o Václavském náměstí, největší zájem prý byl podle moderátora o francouzskou mutaci.

Slavnosti byly zahájeny už ve čtvrtek, kdy bylo hlavním bodem programu svatováclavské duchovní zastavení. Na jeho závěr přítomným požehnal kardinál Miloslav Vlk. Slavnosti se na Václavském náměstí konaly už loni, tehdy ale v jeho dolní části.

Havel v rakouském listu žádá pomoc pro barmské mnichy

Bývalý československý a český prezident Václav Havel v příspěvku pro rakouský list Der Standard ostře kritizuje mezinárodní společenství za to, že "nechalo Barmu na holičkách", a žádá okamžitou všestrannou podporu pro barmské mnichy. "Nynější krize v Barmě se připravovala dlouhé roky, a přesto je velká většina zemí zjevně vývojem událostí překvapena a nemá tušení, co dělat," píše Havel a ptá se: "Kolikrát se to už v minulosti v různých částech světa stalo?"

"Již desítky let se mezinárodní společenství pře o to, jak reformovat OSN, aby mohla bránit lidskou důstojnost v konfliktech, jako je ten nynější v Barmě nebo v súdánském Dárfúru. Nejsou to oběti útlaku, které ztrácejí svou důstojnost, ale spíše mezinárodní společenství, jehož chybějící akceschopnost vede k tomu, že musí bezmocně přihlížet, jak jsou oběti ponechávány svému osudu," píše Havel. Podle něj pak diktátoři přesně vědí, jak mají interpretovat nedostatečnou vůli světového společenství a jeho neschopnost přijmout koordinovaná opatření: jako potvrzení statu quo a možnosti pokračovat beztrestně v dosavadním počínání, míní exprezident. "Bez rozsáhlé a koordinované mezinárodní podpory v politické, hospodářské a mediální oblasti mohou být odvážní mniši a s nimi celý vývoj v Barmě velmi rychle vrženi o dvě desítky let zpět," varuje Havel v Der Standard.

Julínek chce od lékařů za lepší peníze lepší služby pro pacienty

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) podmiňuje vyšší peníze pro lékaře tím, že odvedou více práce a nabídnou pacientům lepší služby. Do dvou měsíců vyhlásí ceny zdravotní péče na příští rok. Lékaři a nemocnice se na nich se zdravotními pojišťovnami nedohodli. Dohodovací řízení skončilo minulý pátek krachem, praktici si vyjednali s pojišťovnami výrazný růst příjmů, což vadilo ambulantním specialistům, zubařům i nemocnicím. Podle ministra budou muset lékaři za více peněz nabídnout pacientům více. Například prodloužit ordinační hodiny, zatím jsou mnohé praxe otevřeny pár hodin denně. Lékaři to vysvětlují tím, že konají návštěvní službu. Běžná by se měla stát například i možnost telefonických konzultací s lékařem. Praktici by se měli domluvit na tom, že v obvodu vždy jeden bude sloužit i za ostatní až do večera.

Ministr ČTK řekl, že při rozhodování o cenách péče naváže na to, čeho bylo v dohodovacím řízení dosaženo. Zatím ale neví, zda dodrží i sjednané částky. Ministrovi vadí, že při jednání o penězích ani jednou nezaznělo ze strany pojišťoven a lékařů, co zvýšené příjmy budou znamenat pro pacienty. "Zaznělo, že nemají na obnovení přístrojů a kolik měsíčně berou, což je legitimní, ale nezaznělo, co za to bude navíc pro pacienty," řekl. Ministr podle svých slov podporuje, aby lékaři měli více peněz. Dosud mají praktici měsíční platbu od pojišťovny 36 korun za pacienta, na příští rok si vyjednali 42 korun. Julínek uvedl, že zatím nemá podklady z dohodovacího řízení, a tak nemůže říci, zda praktici tuto částku skutečně dostanou.

Noc vědců přilákala zájemce o vědu

Objevit poklad za pomoci přístroje na hledání min a systému GPS si v pátek mohli zkusit lidé, kteří přišli k pražské Žižkovské věži na Noc vědců. Projekt EU na propagaci vědy se konal ve 150 městech 29 evropských zemí; v ČR ho zaštítila společnost Česká hlava. V hlavním městě začala Noc vědců už v časném odpoledni. Rodiny s malými dětmi, školáci, mládež i důchodci se psy obléhali stánky, kde si mohli prověřit své schopnosti například při vkládání ježka do klece či při simultánní šachové partii s velmistrem. Mezi milovníky vědy přišel spisovatel Arnošt Lustig, který se tu společně s vědcem Pavlem Kovářem účastnil autogramiády. ČTK řekl, že k vědě má vztah jako k ženám. "Obdivuju je, nikdy je nedohoním a vím, že to je dobré, že existují," shrnul. Vědu si pojí hlavně s medicínou. Je přesvědčen, že povaha literární a vědecké práce je si podobná. "Spotřebuji při psaní tolik kalorií, jako horník ve štole," vysvětlil Lustig.

S vědou si spojuje i své literární lásky, jako chlapec četl s oblibou knihy Julese Verna. V obecné škole, místo aby poslouchal paní učitelku, kreslil loď, která měla být poháněna karbidem. "Bylo to jako perpetum mobile. Nakreslil jsem ji v podobě ryby, která má nahoře kormidlo," popsal svůj vynález. Byl prý skálopevně přesvědčen, že taková loď je uskutečnitelná a že až bude větší, tak ji ze dřeva, oceli nebo plastu vyrobí, naplní ji karbidem a bude plout oceány.

Také návštěvníci Noci vědců si mohli prověřit nejrůznější vynálezy. Velký ohlas vzbudil podnos pod kávu z CD disku, zavěšeného na třech vláknech. I když se jím kývalo a točilo sebevíc, káva se nevylila. Může za to odstředivá síla, vysvětlili přítomní vědci. Za pomoci odstředivé síly rovněž předvedli, jak vznikají duny - místo vzduchu formovala vlny v písku voda. K vidění byly obrazy namalované vědcem i kresby, na nichž děti zachytily, jak si představují vědce 21. století. Zájemci si mohli nechat změřit tlak a cukr v krvi. Až do půlnoci mohli debatovat ve vědecké kavárně Marie Curie v pátém patře věže o tom, jak bude vypadat svět za 30 let. V pražském baru Krásný ztráty debatovaly ženy v Noci vědkyň o zkušenostech s výzkumnou a pedagogickou prací za minulého režimu.

Choreograf Kylián dostal stříbrnou medaili Prahy

Světoznámý český choreograf Jiří Kylián dostal od pražského primátora stříbrnou medaili města Prahy. Představitel města, odkud umělec před téměř 40 lety odešel do emigrace, tak ocenil Kyliánovu práci i jeho zásluhy o dobrou reklamu Prahy ve světě. K medaili Praha Kyliánovi přidala i 100.000 korun. Oceněný choreograf řekl, že si vyznamenání od svého rodného města velmi váží. "Když strávíte tolik času v zahraničí, je velmi snadné, aby na vás doma zapomněli. O to příjemnější je vědět, že se tak nestalo," řekl při přebírání medaile.

Proslulý choreograf oslavil v březnu 60. narozeniny. Kylián koncem 60. let odešel do zahraničí. Od roku 1975 je jeho kariéra spjata s Nizozemským tanečním divadlem. V Čechách přestalo být jeho jméno tabu až po roce 1989, i když už o rok dříve uvedl Pražský komorní balet Pavla Šmoka jeho Večerní písně. V roce 1990 zřídil v Praze pobočku haagské nadace - Kyliánovu nadaci. V Divadelním ústavu založil svou videotéku, věnoval autorská práva pro uvedení několika děl Národnímu divadlu a řadu let hradil stáže českých tanečníků a choreografů. Některé ze svých choreografií svěřil Pražskému komornímu baletu a pražské Taneční konzervatoři.

Obnovu Valdštejnského paláce přibližuje senátní výstava

Pohled na jednotlivé části sídla Senátu před a po jejich rekonstrukci nabízí expozice, která začala ve výstavní síni horní parlamentní komory. Návštěvníci si kromě několika stovek fotografií mohou prohlédnout i sbírku předmětů z 9. až 18. století, které byly v prostorách Valdštejnského či Kolovratského paláce při jejich obnově nalezeny. Mezi nejzajímavější předměty z Valdštejnského paláce náleží přeslice k výrobě příze z 10. století, podobně stará sekera nebo dřevěné píšťaly ze 16. století. Nechybějí ani mince různého stáří, fragmenty bezuchých hrnců, keramické i skleněné poháry, renesanční výrobky z kostí nebo jehly na pletení sítí. Výstava bude otevřena do 30. listopadu. V polovině téhož měsíce se začne prolínat s nebývalou expozicí o Albrechtu z Valdštejna a jeho době ve Valdštejnské jízdárně.

V Meziříčí za několik let vyroste nové zařízení pro seniory

Ve Valašském Meziříčí vyroste v příštích letech nové zařízení sociální a zdravotní péče. Radnice jej chce vybudovat v parku mezi hospicem Citadela a bývalou léčebnou dlouhodobě nemocných. Reaguje tak na očekávaný demografický vývoj i na potřeby místních obyvatel. ČTK o tom informoval mluvčí valašskomeziříčské radnice Josef Beneš. Nové zařízení by mohlo sloužit jako domov pro lidi se zdravotním postižením a seniorům a současně jako středisko poskytující takzvané odlehčovací služby. Projektovou přípravu je město ochotné zaplatit ze svého rozpočtu, prostředky na stavbu ale bude hledat jinde, například v evropských fondech. Do konce letošního roku by měla být hotová studie a vydané územní rozhodnutí.

Lidé v Dolních Věstonicích otevřeli chrám, který chtějí opravit

O záchranu a celkovou obnovu starobylého kostela svatého Michala v Dolních Věstonicích bojuje už několik let skupina nadšenců a věřících. Cenná památka s gotickým jádrem je po většinu roku uzavřena kvůli porušené statice a zchátralému interiéru. Aby na její stav upozornili veřejnost, připravili nadšenci dny otevřených dveří, které začaly v pátek a vyvrcholí v sobotu mší u příležitosti svátku patrona kostela a obnovených svatomichalských hodů. "Přes zimu je kostel zcela uzavřen, není tam ani topení. V létě se konají mše, které však navštěvuje v průměru asi pět lidí, někteří místní lidé vevnitř nikdy nebyli. Chceme upozornit, že nejde jen o církevní záležitost, ale také o kulturní a historickou památku," řekla ČTK jedna z bojovnic za záchranu kostela Blanka Langrová.

Nadšencům se nedávno podařilo získat peníze na obnovu křížové cesty, která je již v rukou restaurátorů. Nyní je na řadě statika. Podle Langrové hrozí, že se rozpojí původní jádro kostela s věží a později přistavěná chrámová loď. Peníze chtějí lidé z Dolních Věstonic získat od dobrovolných dárců i církve a zvažují žádost o dotaci krajského úřadu. Žalostný je také stav interiéru, který má barokní ráz a jeho součástí jsou cenné malby i sochy. "Některé sochy nám však bohužel padají ze zdí," popsala Langrová. Zajímavostí věstonického kostela jsou i dřevěné lavice, které jsou podle záznamů farnosti původní. Mohou pocházet z přelomu 14. a 15. století. Nadšencům se pro sobotní mši podařilo částečně zprovoznit staré a silně poškozené varhany.

Kostel svatého Michala v Dolních Věstonicích historické prameny poprvé připomínají v roce 1389, později byl několikrát přestavěn a upravován. Autorem bohaté vnitřní výzdoby je dietrichsteinský dvorní sochař Ignác Lengelacher. Díky veřejným sbírkám v letech 1994 a 1998 se již podařilo opravit fasádu a okapy, církev zaplatila novou střechu. V Dolních Věstonicích nyní není stálá farnost, do obce dojíždí kněz z nedaleké Perné.

Hustopeče chtějí lákat turisty na obnovené mandloňové háje

V lákadlo pro turisty chce radnice v Hustopečích na Břeclavsku proměnit dlouho zanedbávanou přírodní zvláštnost - mandloňové háje na jižních svazích za městem. Stovky stromů kdysi sloužily čokoládovnám, které tam sklízely mandle. Posledních deset let se ale o sad nikdo nestaral. Radnice proto letos zajistila podzimní řez alespoň části z 800 stromů, které stojí na pozemcích města. Plánuje také budování laveček a dalšího zázemí pro rekreaci, řekla ČTK Dagmar Humpolíková z radnice. Teplomilných mandloní je málo i na slunné jižní Moravě, proto jsou hustopečští patrioti na háj pyšní. Jarní záplava růžových květů bývá viditelná i od dálnice z Brna do Břeclavi. Snem skupiny lidí, která usiluje o záchranu mandloní, je rozlehlý udržovaný háj, jaký mohou lidé znát spíše ze Středomoří. Obyvatelé města by tam mohli chodit na procházky, turistické stezky by přivedly i přespolní, doufají v Hustopečích.

Hluboká nad Vltavou oslavila 100. výročí povýšení na město

Stovky lidí si v pátek v Hluboké nad Vltavou připomněly 100. výročí od jejího povýšení na město. Přijelo i více než 100 rodáků z celé republiky a zástupci partnerských měst, z nichž německý Neustadt an der Aisch oslavil deset let spolupráce s Hlubokou. K jubileu by si Hluboká přála například lázně a vysokou školu, řekl dnes ČTK starosta Tomáš Jirsa.

Radnice pozvala na oslavy i nejstarší ženu České republiky Marii Kráslovou, která se narodila 13. listopadu 1898. Celý život strávila v nedalekém Úsilném a nyní bydlí v hlubockém domově důchodců. Kvůli deštivému počasí se nakonec ven nevydala, třebaže jí radní nabízeli projížďku v historickém kočáře. Dobu, kdy se Hluboká stala městem, si ale pamatuje. "Dokonce vzpomínala, jak v dětství viděla císaře Františka Josefa jet na koni do lázní v nedaleké Libniči," řekla dnes ČTK její dcera Anna Nohavová, která v Hluboké bydlí a maminku denně navštěvuje.

V Pardubickém kraji je plno hub, objevují se i vzácné druhy

V Pardubickém kraji v posledních dvou týdnech v podstatě začala houbařská sezona. Hub roste hodně a někdy lze nalézt skutečné unikáty. Objevují se i vzácné druhy, které dlouho nebyly k vidění, řekl ČTK mykolog a vedoucí houbařské poradny Choceňského muzeum Libor Tmej. "Celkově začala letošní houbařská sezona až v těchto posledních 14 dnech, jinak to za moc nestálo. Chyběly jarní houby, ze začátku prázdnin byla menší týdenní vlna hřibovitých hub a holubinek, ale tu přerušila velká vedra. Pak bylo delší období sucha a houby začaly růst teď v druhé polovině září. A rostou pěkně," uvedl Tmej.

Na výstavě hub v Chocni houbaři nedávno shromáždili 450 druhů. Podle Tmeje to byl rekordní počet. "Především hřibovitá expozice byla překrásná, lidé až padali do mdlob, když to viděli," řekl mykolog. Lidé v posledních dvou týdnech nalezli mimořádné úlovky, například hřiby, pýchavky obrovské, bedly, čirůvky, holubinky, ryzce, klouzky, kuřátkovité houby či choroše. Je neobvyklé, že ještě rostou letní houby a do toho již podzimní a dokonce i zimní druhy. Ze zimních se objevila hlíva ústřičná, penízovka sametonohá, z pozdně podzimních čirůvky fialová, dvoubarevná a zelánka nebo hřiby dubové a smrkové. Lidé v lese nacházejí i dlouho neviděné druhy hub. "Spousta vzácnějších druhů roste periodicky, třeba deset let je nenajdete a pak se jeden rok objeví. Z nejvzácnějších by na výstavě k vidění hřib zlatoporý, bedlovnice zlatá, pornatka pomerančová a mnoho dalších. S těmi se většinou nesetkáte ani v atlasech," uvedl Tmej. Na výstavě ve Vysokém Mýtě se zase objevily vzácné pavučince modrý, purpurový a Dionýsův, které ovšem potěší jen oko, nikoliv žaludek, neboť jsou jedovaté.

V Brně začaly dny pro zdraví

Osvětě v oblasti zdravého životního stylu je věnována desetidenní akce Brněnské dny pro zdraví, jejíž 13. ročník začal v pátek. Vedle teorie v podobě přednášek, seminářů a výstav nabízí také praxi - lidé mohou pro svou kondici něco přímo udělat. Nejvíce účastníků očekávají pořadatelé z kanceláře Brno - zdravé město při víkendových akcích, například na sobotním pochodu Mariánským údolím nebo nedělní dětské Šikuládě. Celkem čítá letošní program Brněnských dnů pro zdraví 65 akcí. Seriál na podporu zdravého životního stylu se koná každý rok záměrně v září, kdy se rozbíhají různé kurzy a hodiny cvičení. Lidé si je mohou vyzkoušet, a když jim budou vyhovovat, přihlásit se na celý rok, uvedla Ivana Draholová z kanceláře. Výlety do přírody se konají i v dalších dnech, jejich přesný rozpis najdou lidé v informačních letácích nebo na internetových stránkách města Brna. Naleznou tam i program přednášek a výstav, do jejichž přípravy se zapojila řada občanských sdružení a zdravotnických i školských zařízení. Například obézním mužům je určen tříměsíční odtučňovací kurz Pánská jízda, který začíná v Masarykově onkologickém ústavu.

Od přepravy léta většinu děčínských recesistů odradil déšť

Jen šestice nejodvážnějších recesistů z děčínské Společnosti pro přepravu ročních období vodní cestou se dnes rozhodla odvézt letošní léto po Labi z Děčína do Německa. Prezident společnosti Jaroslav Drahoš ČTK řekl, že většina jejich členů podlehla nepravdivým zprávám médií o špatném počasí. Těsně po startu začalo na plavce hustě pršet. Proti chladu se recesisté, kteří vypluli na katamaránu ze dvou kanoí a dvojici kajaků, pojistili dostatečnými zásobami tradičního nápoje mořeplavců - rumu. Část jej navíc před cestou vylili do řeky. Podle Drahoše jde o úplatek vodníkům, kteří se v posledních letech na Labi neobyčejně přemnožili. Nejenže zde jsou starousedlíci, ale povodně v roce 2002 a 2006 sem spláchly i řadu vodníků jihočeských. "Vodníci jsou také lidé a rádi se napijí," vysvětlil tradici Drahoš.

Čtrnáctý ročník přepravy léta do Německa kromě nepřízně počasí postihla i řada katastrof. Nejhorší byla nejistota, jak recesisté dostanou zpět po Labi svoji vlajkovou pramici, která vždy vede lodě vezoucí léto do Německa. Lodě, které se o hlavní loď měly postarat, jsou podle Drahoše bohužel rozbité. Proto použili pouze katamarán. Částečnou náplastí na letošní chabé účasti, která byla stejná jako při nultém ročníku přivážení jara, je cyklistická část akce, která odstartovala z Děčína později. Recesisté, kteří jindy plují po vodě, údajně dali kvůli počasí přednost této formě. Další akce pro veřejnost Společnosti pro přepravu ročních období vodní cestou chystá na vánoční svátky. O Vánocích tradičně bude v zámeckém rybníku topit kapra, po svátcích se recesisté chystají na Sněžník, aby sklepali kilogramy z řízků.

Tenista Berdych si v Bangkoku zahraje semifinále

Český tenista Tomáš Berdych na turnaji v Bangkoku postoupil do semifinále, když ve čtvrtfinále porazil Iva Karloviče z Chorvatska. O postup do finále si desátý hráč světa zahraje s Němcem Benjaminem Beckerem.

Krasobruslař Verner nečekaně prohrál i s Březinou

Vicemistr Evropy Tomáš Verner nepotvrdil při svém prvním startu v sezoně roli favorita a na Nebelhorn Trophy v Oberstdorfu, kde trénuje, skončil až třetí. Nečekaným vítězem se stal sedmnáctiletý český závodník Michal Březina, chybujícího Vernera porazil i Američan Shaun Rogers. Loňský vítěz Verner měl přitom po krátkém programu našlápnuto k hladké obhajobě, ani více než jedenáctibodový náskok mu však nestačil. Po chybách dnes zajel až devátou volnou jízdu a klesl na třetí místo. Naopak Březinovi vyšla dnešní volná ze všech nejlépe a z průběžné druhé příčky tak dosáhl na cenný triumf.

Počasí

Je zataženo s deštěm, ojediněle bouřky. Denní teploty 11 až 15 stupňů Celsia, na východě až 18, na horách 12 stupňů.