Přehled tisku
Z poplatků u lékaře se zanedlouho stane výnosný byznys. Alespoň pro firmy, které se specializují na vymáhání dluhů. Píší to Lidové noviny. Reforma veřejných financí nařizuje od ledna pacientům, aby zaplatili při každé návštěvě lékaře třicet korun. Tento poplatek musí podle zákona lékař po pacientech navíc vymáhat - jinak sám zaplatí pokutu až padesát tisíc korun.
Právo píše, že prezidentský Antiklaus je stále v nedohlednu. "Předseda Strany zelených Martin Bursík sice vypustil mediální bublinu, že už našel svého kandidáta, jeho jméno však odmítl sdělit, avšak bude-li jím skutečně profesor ekonomie Jan Švejcar, bude to zřejmě jen další marné plácnutí do vody. Švejcarovi se totiž kandidovat nechce."Právo připomíná, že se také mluví o bývalém federálním ministru zahraničí Jiřím Dienstbierovi a padla rovněž spekulace, že by to mohl být předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Předseda ČSSD Jiří Paroubek podle deníku odmítá o tomto tématu hovořit, i když přiznal, že o kandidátovi na Hrad jedná s šéfem zelených Bursíkem. Sociální demokracie od začátku tvrdí, že sama nechce s žádným jménem přijít, ale uvítala by, kdyby lidovci, zelení či nezávislí senátoři vyřkli jméno nestranického kandidáta, s nímž by mohla souhlasit, uvádí Právo.
Prezidentský kandidát, kterého našel šéf zelených Martin Bursík, přichází podle úvodníku Lidových novin pozdě - a to je handicap téměř nepřekonatelný. Likvidace suverénního postavení současného prezidenta Václava Klause bez intenzivní a ze všech politických stran soustředěné "palby" není ani představitelná, namítá deník. Bursík prý našel silnou osobnost, která by mohla získat potřebné hlasy zákonodárců z ostatních stran. Pro svého kandidáta chce vyjednat podporu u lidovců, ČSSD i nestraníků. Jméno osobnosti, která by se měla postavit Klausovi, ale Bursík nechce prozradit. Podle Lidových novin se Bursíkův kandidát bude muset smířit s tím, že poslouží jako trenažér možné levostředové koalice.
Zatímco ještě před měsícem bylo jasné, že úvěry v Česku budou rychle zdražovat, dnes naproti tomu vládne větší střízlivost. Není jisté, zda Česká národní banka do konce roku vůbec zvýší úrokové sazby. V Hospodářských novinách to napsal hlavní ekonom České spořitelny Viktor Kotlán. Pro růst sazeb a tím i zdražování úvěrů však podle něj i nadále existují dobré důvody. Ekonomika roste, nižší sazba daně z přidané hodnoty vzroste o čtyři procentní body, k tomu se přidá třeba ještě zdražování cigaret a inflace může vzrůst až na pět procent, což je podstatně výš než tříprocentní cíl centrální banky. ´Takže sazby nahoru? Ano. Ale ne tak zhurta,´ poznamenává autor. Bankovní rada ČNB bude mít podle Kotlána ve čtvrtek na měnovém zasedání při jednání o sazbách těžké rozhodování. ´Osobně to vidím ve čtvrtek (při rozhodování bankovní rady o sazbách) 50:50, ale do konce roku jedno zvýšení sazeb očekávám. Příští rok pak půjdou sazby podle mého o další půlprocento vzhůru,´ předpovídá Kotlán. ´Hypotéky tedy podraží. Ale méně, než se čekalo ještě před měsícem. Světová hypo-krize tak paradoxně Čechům nahrává,´ uzavírá Kotlán svůj článek v Hospodářských novinách.
Takřka každý pátý učitel na Jesenicku nemá ke své práci dostatečné vzdělání. Vyplývá to z předběžných statistik olomouckého krajského úřadu. Nejmenší problém s nekvalifikovanými kantory má Olomoucko. Informuje o tom středomoravská Mladá fronta Dnes. Důkazem, že do odlehlých obcí na severu Olomouckého kraje se učitelům nechce, je Javorník na Jesenicku. ´Jsme na konci světa, takže je hodně obtížné dostat sem učitele. Nikomu se nechce dojíždět nebo stěhovat,´ uvedl ředitel javornické základní školy Zdeněk Hořava. Na škole proto bude od září vyučovat šest neaprobovaných pracovníků. Zájemců o práci učitele je přitom na Olomoucku víc než míst. ´Za první pololetí letošního roku bylo hlášeno 75 volných učitelských míst a registrovali jsme 203 zájemců o pedagogickou práci. Nyní máme hlášeno maximálně 20 volných míst,´ uvedl analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikšaník.
Dvě významné české nemocnice, pražský IKEM a Thomayerova nemocnice, možná brzy splynou v jedinou. Pro pacienty by to byla dobrá zpráva. Výsledkem mohou být totiž kratší čekací doby na operace a obecně více peněz na léčení, píšou Hospodářské noviny. Větší nemocnice snáze uspoří a volné peníze mohou investovat. Léky a zdravotnický materiál mohou také nakupovat ve velkém, a tím i levněji. Proměnou a potřebnou modernizací by tak mohly projít především zanedbané budovy a oprýskané fasády Thomayerovy nemocnice, píše list. To, že se o spojení vážně mluví, potvrzují podle listu někteří politici, kteří o budoucnosti obou nemocnic budou rozhodovat. Ministerstvo zdravotnictví ale zatím žádný oficiální pokyn ke sloučení nemocnic nedalo, dodává deník.
