Z Prahy letos čeština poputuje do 36 zemí světa

Tradiční letní kurzy češtiny na několika místech celé republiky jsou v plném proudu. Uplynulý víkend své brány otevřela cizincům i nejstarší těchto z letních škol, kterou organizuje Ústav bohemistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Letní škola slovanských studií v Praze se nedatuje podle ročníků, ale podle běhů. Její tradice totiž začala už v letech 1948 a 49, posléze ale byla obnovena až o desetiletí později, proto je to letos její 51. běh, kterého se účastní 195 studentů. "Přijeli z 36 zemí ze čtyř kontinentů a už to číslo vlastně říká, že z teritoriálního hlediska můžeme říct, že jsme celosvětovou institucí," pochvaluje si s úsměvem ředitel školy, profesor Jan Kuklík.

"Docela zajímavé je, že zájem o studium českého jazyka, ale možná také - musím říct - víc asi české kultury obecněji, se v posledních letech projevil i v Latinské Americe. Protože ze všech ostatních světových stran se projevuje ten zájem více-méně stabilně"

V latinskoamerických zemích se češtině dosud moc nedařilo, podotýká Jan Kuklík. U sousedů ale ano: "Nejvíc těch studentů přijíždí ze sousedních zemí, a hlavně německy mluvících, to je přece docela logické. Souvisí to s tím, že tam existují i velmi úzké partnerské vztahy Univerzity Karlovy a třeba prestižních německých univerzit"

Přibývá ale také zájemců z Asie, zejména pokud jde o Koreu, Japonsko a Čínu.

"Není to tak, že by v těch posledních letech už nejezdili studenti z Číny. To oni jezdili, ale většinou na základě těch domluvených recipročních stipendií. Ale letos, a to musím říct, v takové míře poprvé, máme i samoplátce. Skoro bych řekl, z mého pohledu jako by se ukazovalo, že ta Čína je přece jenom země, kde se cosi podstatného mění. Zároveň, vcelku tradičně, mohu říct, že třeba ten zájem japonských studentů dobře ukazuje, že motivace ke studiu třeba českého jazyka vůbec nemusí být v prvním plánu lingvistická. V tomhle případě bych řekl, že ta motivace je naprosto výrazně kulturní a ještě pokud jde o tu oblast kultury, tak je výrazně motivovaná zájmem o českou hudbu. Ať už tady mám na mysli budoucí studenty na Hudební akademii múzických umění, dokonce asi i na konzervatořích.

A pokud jde třeba o tu Koreu, tam musím říct, že studium češtiny je významně založeno už v posledních 15 letech a tam ten zájem má docela významnou souvislost s ekonomikou. Do střední Evropy - a potom asi není tak úplně divné, že byla vybrána Česká republika - pronikají ty velké koncerny se svými ekonomickými investičními záměry a plány. A zase ve své zemi potom, skoro bych řekl, sponzorsky podporují to, aby se tam studoval jazyk, kultura země, kam ta expanze míří."

Cizinci se letos o prázdninách učí česky také v Brně, Olomouci, Poděbradech, Plzni a Českých Budějovicích. Na čem si tedy mezi nimi nejvíc zakládá tak pražská? Podle jejího ředitele Jana Kuklíka počet zdejších studentů v kombinaci se zázemím Karlovy univerzity umožňuje připravovat hodně specializovanou výuku, kde čtyři základní znalostní stupně s ohledem na potřeby studentů vevnitř ještě podrobněji až na 25 kurzů. Za specifikum pražské letní školy slovanských studií Jan Kuklík považuje i speciální fonetickou přípravu mírně pokročilých studentů.