Odboráři se přou, jak silně protestovat proti reformám

Ve druhé polovině srpna začne poslanecká sněmovna projednávat balík zákonů, které by měly mimo jiné reformovat sociální a daňový systém a touto cestou ozdravit stav veřejných financí. Odborům se vládní návrh nelíbí. Hodlají proti němu protestovat a někteří dokonce i stávkovat.

Milan Štěch, foto: ČTK

Českomoravská konfederace odborových svazů, která je největší odborovou ústřednou v zemi, nesouhlasí s navrhovanými reformními zákony, které podle ní neozdraví veřejné finance, ale naopak ještě prohloubí schodek.

"Ten rozpočet, jak bude vycházet z toho, že se příjmy podseknou, tak v žádném případě nemůže být vyrovnaný. Všechno vychází z toho, že se jde do snižování daní. A to snižování a škrty na výdajové straně nemůže vyrovnat to, co ten deficit způsobí,"říká například Jaroslav Zavadil, místopředseda odborářské konfederace. Její představitelé tedy chtějí nejprve vyjednávat s poslanci a v době srpnového jednání sněmovny přidat "výstražné akce". Odbory za sebou cítí i mandát desítek tisíc protestujících, kteří se v červnu sešli na pražském Václavském náměstí.

Asociaci samostatných odborů se zdá postoj konfederace ale příliš umírněný. Je pro radikálnější postup a navrhuje na srpen rovnou generální stávku. V její přípravě hodlá dál pokračovat i přesto, že ve svém postoji zůstává osamocená. Proti konfederaci s šestisettisícovou členskou základnou je sice o něco menší, i ona se však opírá o dvě stě tisíc individuálních členů takových svazů, jakými jsou například zemědělské a železničářské odbory. Přitom právě železničáři mají v ruce silný trumf v podobě hrozby zastavení dopravy a navíc i zkušenost s ostrou stávkou. Lídr Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek zdůrazňuje, že mítinky na náměstích se míjí účinkem a že neochota jejich silnějšího partnera podpořit velkou stávku je chybou.

Jiří Rusnok

Šéf konfederace Milan Štěch ale míní, že veřejnost není na takový protest připravena. Generální stávka byla za posledních šedesát let použita zhruba dvakrát a lidé ji spojují se zásadními společenskopolitickými změnami. "Zatím není na našem nejbližším programu. My se ovšem tohoto krajního prostředku, jakékoliv teda plošné akce, včetně generální stávky, nezříkáme," připouští přesto Milan Štěch, který je zároveň senátorem za sociální demokraty. Zatím ale dává přednost jednání: "Myslíme si, že teď máme k dispozici zatím ještě jiné prostředky, které použijeme, abychom na špatný obsah navrhované reformy upozornili jak poslance, tak samozřejmě i veřejnost."

Ekonom a bývalý ministr financí nominovaný sociálními demokraty Jiří Rusnok považuje Štěchem prezentovaný postoj za rozumný: "Já myslím, že i odbory si v zásadě uvědomují, že beze změn, které dále přizpůsobí českou ekonomiku tomu globalizačnímu tlaku, se prostě neobejdeme. Nicméně je tam jistě mnoho těžkých dilemat mezi tím, co dříve, co později."

Ještě umírněněji se na věc dívá Křesťanská odborová koalice: distancovala se od všech nátlakových akcí, které na protest proti chystané reformě veřejných financí plánují obě velké centrály a za jedinou cestu považuje jednání politiků a odborářů o podobě reformy a o jejím urychleném provedení. Podle prezidenta koalice Aloise Antona návrhy reformy sice nejsou ve všech bodech dobré, natož pro průměrného občana a zaměstnance, ale k reformě podle něj dojít musí. Umírněný postoj Křesťanské odborové koalice ale nemůže počítat se silným zázemím, sdružuje asi jen devět tisíc členů.