Přehled tisku

0:00
/
0:00

Žalobu, která v moderní historii České republiky nemá obdobu, bude zřejmě podle Lidových novin projednávat soud v Českých Budějovicích. Energetická společnost ČEZ zažalovala před 14 dny u českobudějovického soudu rakouskou spolkovou zemi Horní Rakousy kvůli její snaze zastavit provoz jaderné elektrárny Temelín.

Žalobu, která v moderní historii České republiky nemá obdobu, bude zřejmě podle Lidových novin projednávat soud v Českých Budějovicích. Energetická společnost ČEZ zažalovala před 14 dny u českobudějovického soudu rakouskou spolkovou zemi Horní Rakousy kvůli její snaze zastavit provoz jaderné elektrárny Temelín. Čeští energetici jsou podle Lidových novin přesvědčeni, že vedení Horních Rakous neustálými a údajně neopodstatněnými žalobami na ČEZ přímo v Rakousku poškozuje dobré jméno společnosti. Firma proto žádá, aby český soud naopak nařídil Horním Rakousům, aby s podobnými žalobami přestaly, uvádějí Lidové noviny. Kromě žaloby na zemi Horní Rakousy společnost zvažuje stížnost k Evropské komisi kvůli tomu, že rakouské soudy se neřídí rozhodnutím Evropského soudního dvora.


České úřady vyšetřují podle Mladé fronty Dnes skoro dva měsíce starý případ, kdy kapitán letounu Boeing 737 české společnosti Travel Service Petr Jirmus za letu zřejmě spal a v kabině byl navíc v rozporu s předpisy sám. Mlčící letoun se 130 lidmi na palubě letící z Tenerife do Prahy se tak neřízeně hnal nad Evropou a musely k němu vystartovat švýcarské stíhačky vyzbrojené raketami, aby zjistily, co se s boeingem stalo, popisuje situaci deník s tím, že firma Travel Service jakýkoli incident na Švýcarskem popírá. "Letadlo bez spojení mířilo 20. dubna na Ženevu, nezbylo nám než povolat na pomoc stíhačky,"řekl mluvčí úřadu civilního letectví Anton Kohler. Podle listu Jirmus nekomunikoval s dispečery už nad Francií a mlčel i po přeletu do Švýcarska, což u dispečerů letového provozu způsobilo poprask. Druhý pilot se v kabině podle informací listu přibližně 20 minut neukázal.


Všechny deníky komentují odchod Tonyho Blaira z funkce britského premiéra. Podle Lidových novin to byl velký muž. "Udělal mnoho chyb, ale i hodně dobrého. Británii dovedl do nového tisíciletí, byť za cenu pošlapání některých tradic," píše autor komentáře. Komentátor Práva si všímá chvály, kterou na adresu Blaira pronesl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Paroubek mimo jiné vyzdvihl to, že Blair dokončil reformu labouristické strany a její modernizaci z "obstarožní starosocialistické strany", která byla silně provázána s odborovým hnutím. Komentátor se v této souvislosti ptá, co tedy Paroubek pohledával na sobotní odborářské demonstraci v Praze, a na jeho adresu dodává: "Bude se asi muset rozhodnout, zda tam byl logicky coby občan a významný levicový politik - anebo jako předseda obstarožní starosocialistické strany."


Městský soud v Praze nařídil současným majitelům pražské společnosti na výrobu slavných patentek Koh-i-noor, aby vrátili restituentům polovinu pozemků pod firmou a vzácné obrazy. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podle ní by tento rozsudek mohl znamenat zemětřesení při provádění restitucí. List píše, že předmětem sporu je kromě budov nedaleko centra Prahy i slavné dílo Františka Kupky Slečna s patentkou a dalších 18 obrazů. List připomíná, že soudní spory o vrácení majetku se táhnou 13 let. Začaly v době, kdy byla firma privatizována. Soudy pětkrát restituci odmítly, teprve poslední rozhodnutí bylo opačné a navíc konečné. Podle právníků generálního ředitele Koh-i-nooru Pavla Bohumínského ale rozsudek popírá Ústavu, která chrání soukromé vlastnictví, a poválečné dekrety tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše. Na jejich základě byla továrna v roce 1945 znárodněna, a nemůže být tedy navrácena restituentům, tvrdí podle Mladé fronty Dnes právníci. Navíc poukazují na to, že rodina byla již odškodněna v 80. letech.


Hospodářské noviny komentují nadcházející jednání zástupců pěti parlamentních stran o první fázi důchodové reformy. Podle deníku se ale zásadní penzijní reformy asi dočkáme jako poslední v Evropě. "Tahle vláda ji neudělá. Jasné kontury mají jen úpravy státního systému. Víc se čekat nedá. Sama koalice je na důchody slabá, a opozice se do dohody nehrne," soudí autorka. Podle ní je ale záslužné, že se ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas alespoň snaží ze zaostalých penzí vysekat největší pokřivení. "Ta nepřežívají, protože by o ně někdo sváděl ostrý souboj, ale z čisté setrvačnosti. Příklad za všechny: kdo požádá o důchod a zároveň pracuje, platí dál sociální pojištění. Penzi si tím však už nezvýší. Stále odevzdává státu spolu se zaměstnavatelem 34 % platu, ale už z toho nikdy nebude nic mít," píší Hospodářské noviny. Za jinou diskriminaci považuje komentátorka listu fakt, že firma může dát důchodci jen smlouvu na dobu určitou. Opakující se smlouvy na krátký čas přitom zákon zakazuje. Logiku to podle ní nemá. "Motivem je snad přežívající předsudek, že staří berou práci mladým. A všichni jsou z ticha: politici, odbory. Ty věci znějí jak smyslu zbavené. Mudrcové dokola opakují, jak moc potřebujeme aktivní seniory. Stát se chová přesně opačně. Kde by měl nabídnout med, sahá po biči," uzavírají Hospodářské noviny.


Jiří Čunek
Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek podle Mladé fronty Dnes ztratil v roce 1998 občanský průkaz, ale teď říká, že s ním v listopadu téhož roku přišel do Universal banky, předložil ho úředníkům a uložil si tam jeden milion korun jako své celoživotní úspory. Mladá fronta Dnes píše, že Čunek nebyl schopen policii tuto nejasnost vysvětlit. Podle listu tak buď Čunek občanský průkaz našel, ale neoznámil to úřadům a peníze do banky skutečně uložil, nebo je jeho verze o vložených úsporách do banky vymyšlená historka a dokument z Universal banky, který nedávno zveřejnil jako důkaz o svých úsporách, je falešný. Nejmenovaný zdroj také listu sdělil, že policie je přesvědčena, že Čunek si jeden milion korun nemohl ani naspořit. Vyšetřovatelé mu v této souvislosti spočítali příjmy a výdaje v letech 1982 až 2002.


Korupční kauza někdejšího šéfa kabinetu sociálnědemokratických premiérů Zdeňka Doležela - známá jako "pět na stole v českých" - zatím k soudu nepůjde. Podle informací deníku Právo ji včera pražský městský soud vrátil k dalšímu došetření. Státní zástupkyně podala obžalobu na Doležela z pokusu o podvod v březnu, v případě odsouzení by mu podle ní hrozilo až dvanáct let vězení. Teď se celým případem bude muset policie zabývat znovu. Právu to potvrdil dobře informovaný zdroj. Doležel jakoukoli vinu odmítá, jeho obhájce Filip Princ proto rozhodnutí soudu případ došetřit uvítal. Podle policie se Zdeněk Doležel pokusu o podvod dopustil tím, že si na jedné z předloňských srpnových schůzek s polským lobbistou Jackem Spyrou řekl o úplatek pět milionů korun. Chtěl ho prý za to, že doporučí a dostane ´zpět do hry´ o Unipetrol společnost Seta, za kterou Spyra lobboval. Vše ale natočila skrytou kamerou televize Nova, která tajné rozhovory obou mužů odvysílala, připomíná deník.


Po Česku jezdí více než sto tisíc starých ojetých aut, která by v minulosti nikdo neměl šanci do Česka dovézt. Píší to Hospodářské noviny. Připomínají, že před rokem Česko na nátlak Evropské unie zrušilo zákaz dovozu aut starších osmi let a následek se dostavil. Z celkových více než 210 tisíc dovezených ojetých aut za uplynulý rok jich zhruba polovina byla ve stáří mezi pěti a deseti roky. Do Česka se dostala i plná čtvrtina aut ve stáří mezi deseti a patnácti roky, což je více než 50 tisíc aut. Pro srovnání - na nákup srovnatelného počtu aut, ale zbrusu nových, potřebovali Češi celých prvních pět měsíců letošního roku. Z toho vyplývá, že odstraněný zákaz dovozu aut starších osmi let brzdí omlazování vozového parku. Dovozci, kteří zastupují většinu zahraničních automobilek a jejichž cílem je v Česku prodat co nejvíce nových aut, už prý ministerstvu nabízeli řešení. To by mohlo kopírovat německý příklad. Tam se v devadesátých letech snažili zbavit starých aut s dvoutaktními motory také tím, že jejich majitele stát zvýhodnil při nákupu auta nového. Ministerstvo dopravy však o něčem takovém neuvažuje, protože státní podpora při nákupu nových aut by mohla být považována Bruselem za nedovolenou podporu, uvádějíHospodářské noviny.


Spolumajitel těžební firmy Mostecká uhelná Antonín Koláček investoval do největší sítě soukromých regionálních rádií v zemi, která patří společnosti Stamford Managing a Media Marketing Services. Informuje o tom Mladá fronta Dnes, které to potvrdil zdroj blízký transakci. Na českém trhu rádií patří Stamfordu a MMS zhruba 40procentní podíl. Přímo ovládají 21 rozhlasových stanic a obchodně jich zastupují přes 50. Rádia by se měla podle informací Mladé fronty Dnes sloučit do nově vytvořené společnosti Media Bohemia, v níž by měli stávající akcionáři a Koláček zřejmě rovnocenné podíly.