Přehled tisku
Komentátor deníku Právo se zamýšlí nad výzvou šéfa železničních odborů Jaromíra Duška ke generální stávce kvůli chystané reformě veřejných financí. Autor ale soudí, že generální stávka podle západoevropských měřítek je v Česku nereálná. Vztah společnosti k odborům i jejich reálná síla jsou v Česku jiné než v západní Evropě. Za jedinou vítěznou generální stávku posledních desetiletí v našich končinách považuje komentátor Práva tu, která se odehrála 27. 11. 1989.
Komentátor deníku Právo se zamýšlí nad výzvou šéfa železničních odborů Jaromíra Duška ke generální stávce kvůli chystané reformě veřejných financí. Autor ale soudí, že generální stávka podle západoevropských měřítek je v Česku nereálná. Vztah společnosti k odborům i jejich reálná síla jsou v Česku jiné než v západní Evropě. Za jedinou vítěznou generální stávku posledních desetiletí v našich končinách považuje komentátor Práva tu, která se odehrála 27. 11. 1989. "To vládly jiné nálady a převažující nadšená ochota angažovat se v ulicích se nedala srovnat s dnešní převažující směsicí zklamání a opatrnosti." Zkouškou schopnosti současných odborů bude ale podle autora společná pražská demonstrace proti vládní reformě 23. června, na které se dohodly obě největší odborové centrály. "Jen mimořádný úspěch této akce by mohl popostrčit odbory k reálnému vyhlášení generální stávky," píše se v Právu.
Psychologové i pedagogičtí odborníci si mysleli, že je mi 13 let. Pondělním Lidovým novinám to řekla dvaatřicetiletá Barbora Škrlová, která v pátek kontaktovala české úřady v dánské metropoli Kodani a tvrdí, že byla jedinou představitelkou třináctileté údajné Aničky, tedy nevlastní sestry týraného Ondřeje z Kuřimi. Policie po ní vyhlásila celostátní pátrání poté, co 13. května utekla z brněnského Klokánku. Škrlová uvedla, že ji pouze při testech DNA zastoupila jiná dívka. Jinak prý sama absolvovala pohovory u psychologů a pedagogů, byla rovněž u soudu. Odborníci si údajně mysleli, že je jí 13 let, někteří ji posoudili i na 11 až 12 let. Anička podle Škrlové vznikla na skautském táboře. "Aby si ty děti myslely, že jsou samy, a vlastně chovaly se, jako by byly bez dospělých, ale přitom měly dozor dospělého," řekla Lidovým novinámŠkrlová. Potom to podle ní "přerostlo", protože "Barunka byla příliš nepohodlná tím, jak se chovala". Škrlová uvedla, že se nechovala, jak by si společnost představovala - dospěle. Po útěku z Klokánku se údajně schovávala v lese, pak v Jeseníkách. Do zahraničí cestovala vlakem, aby o její cestě neexistoval záznam. Škrlová, jež absolvovala Janáčkovu akademii múzických umění v oboru skladba, žije prý v Kodani u své příbuzné a komponuje. Na ambasádě prokazovala svoji identitu občanským průkazem. Podle psychologa, kterého Lidové noviny oslovily může Škrlová trpět duševní nemocí a projevovat rysy více poruch osobnosti. Může jít ale také o jakousi hru.
Jak získat z Kodaně svědectví Barbory Škrlová, která se vydávala za třináctiletou Aničku a hlavně, jak vážně je brát, je teď podle Mladé fronty Dnesúkol pro české policisty. "Její věrohodnost také ovlivní fakt, že ve svých dvaatřiceti letech nepůsobí dojmem svéprávné osoby: považuje se za dítě, mluví v třetí osobě." Deník píše, že toto chování ale může být jen hra, jak zmást úřady a policii. Psychologové, které oslovila Mladá fronta Dnes příliš nevěří, že šlo o duševní poruchu. Psycholog Slavomil Hubálek připomíná, že Škrlová vystudovala vysokou školu a žila jako dospělá. Kdyby trpěla poruchou, projevila by se u ní patrně dříve.
Vyjednávání ministerstva financí a Asociace penzijních fondů o podobě a způsobu regulace penzijního připojištění jsou jen předehrou. Ostrá debata nás čeká až ve chvíli, kdy bude spuštěna penzijní reforma a spoření do fondů bude povinné, komentují návrh asociace na spoření klientů s různou mírou rizika Hospodářské noviny. Nízký zisk, který penzijní fondy v Česku vykazují, je způsoben spíše přeregulovaností zdejšího prostředí než přílišnou opatrností nebo neschopností fondů, míní deník. Návrh, který fondům umožní na přání klienta investovat s větším rizikem, vyvolává ovšem řadu otázek: "stát dotuje penzijní připojištění, aby lidi motivoval k úsporám na stáří. Má přispívat na ztrátové podnikání? A nestane se penzijní fond prostě běžným podílovým fondem?" ptá se komentátor.
Podle Mladé fronty láká české firmy do Nizozemska větší ochrana, anonymita a nižší daně. Nejbohatší Češi už tam jsou, píše deník. "Z desítky nejbohatších Čechů nezůstal už doma ani jediný. Petr Kellner, Andrej Babiš, Karel Komárek či Zdeněk Bakala zahrnuli své české majetky pod holandský holding. Miliardáři jako Pavel Tykač či Marek Dospiva dávají přednost Kypru." O oblíbenosti Holandska svědčí podle Mladé fronty Dnes to, že sídlo v Amsterodamu má 411 firem, které jsou registrované v českém obchodním rejstříku. Většinou jde sice o zahraniční obry, ale v čím dál více případech i o česká jména. "V českém obchodním rejstříku lze nalézt vše, zatímco v tom holandském jsou jen okleštěné finanční údaje, a ještě placené. Adresa v Nizozemsku však znamená i velkou legální úsporu na daních, jenže o tom firmy moc rády nemluví," píše Mladá fronta Dnes.
V čele Vojenského zpravodajství zřejmě stane Ondrej Páleník. Vláda ho chce do funkce jmenovat tento týden, píše Právo. Podle deníku je návrh na jmenování Páleníka výsledkem kompromisu mezi ministryní obrany Vlastou Parkanovou a premiérem Mirkem Topolánkem. Páleník byl v minulosti šéfem speciální prostějovské brigády, která se dvakrát účastnila mise v Afghánistánu. Před časem byl povýšen do hodnosti generála a nyní působí na generálním štábu armády. Právo rovněž uvedlo, že kabinet chystá reorganizaci tajných služeb. Vláda chce podle zdroje deníku vyčlenit z vojenské služby kontrarozvědku a spojit ji s jejím civilním protějškem. Totéž chce učinit i s vojenskou a civilní rozvědkou.
V rubrice Úhel pohledu se v Lidových novinách pozastavuje expert na DNA Daniel Vaněk, podnikající v oboru genetiky, nad nadšením médií ze vzniku "údajně první soukromé DNA databáze Geograf, která nám prý měla nalézt ztracené příbuzné, zjistit geografický původ našich předků či prokázat naši příbuznost s významným šlechtickým rodem." Podle autora ale jen málo zaznělo téma ochrany osobních údajů a možnosti zneužití. Například policie při hledání pachatele nikoho v chráněné policejní databázi nenajde, "a proto prohledá i veřejně dostupné soukromé databáze DNA a nalezne shodnou sekvenci... A co když se bude snažit identitu původce DNA profilu ve veřejně dostupné databázi nalézt cizí tajná služba, soukromá bezpečnostní agentura, zhrzený manžel hledající milence své ženy či pojišťovna," táže se autor v Lidových novinách.
