Přehled tisku
Poslanec ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý podpoří vládní reformu veřejných financí, pokud bude přijata jeho novela zákona o dani z příjmu. Uvádí to středeční Lidové noviny.
Poslanec ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý podpoří vládní reformu veřejných financí, pokud bude přijata jeho novela zákona o dani z příjmu. Uvádí to středeční Lidové noviny. Svůj návrh chce Tlustý podle Hospodářských novin předložit do týdne. Když kabinet zamýšlenou reformu představil, Tlustý nebyl nadšený a požadoval změny. V opačném případě naznačoval, že by ji při hlasování v Poslanecké sněmovně nemusel podpořit. Nyní chce exministr financí přijít s prvním opatřením, kterým chce návrh vlády změnit. V tisku Tlustý detailně svůj plán zatím nepředstavil. Hovořil o něm jako o "jednoduchém zákonu na třicet stránek", který by do vládních opatření prosadil více z programu ODS. Měl by umožnit zjednodušení daňového přiznání, nižší náklady na státní správu, menší daňové úniky, méně úředníků, dále by měl přinést zvýšenou motivaci pro střední příjmovou kategorii a větší podnět pro růst ekonomiky, uvedl Tlustý.
Hospodářským novinám Tlustý řekl, že svůj návrh předloží do týdne. Požádal vedení ODS, aby mohl své záměry představit příští týden ve čtvrtek na stranickém semináři s názvem Reformní kroky vlády. ODS nyní podle tisku čeká na to, s čím Tlustý přijde. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas ve středeční Mladé frontě Dnes uvedl, že zatím žádný návrh neviděl. "Jsme připraveni jednat o rozumných návrzích - za podmínky, že veřejné rozpočty v příštím roce nepřekročí tříprocentní deficit veřejných financí,"řekl Mladé frontě Dnes ministr Nečas.
Místo systémových kroků dává vláda přednost nahodilým a jednorázovým řešením, které mají tu a tamhle přinést pár miliard. Tak komentují Hospodářské noviny záměr ministerstva financí zavést od příštího roku strop pro výši úroku, o kterou si podnikatel či firma může snížit daňový základ. Vláda sice hodlá snížit daň z příjmu právnických osob - ze současných 24 na 19 procent. Snížení ale bude nižší. Vláda totiž chce jít cestou rozšiřování daňového základu. Jeden z podstatných kroků tímto směrem se týká toho, že se omezí možnost firem započíst si do nákladů úroky z úvěrů. V nákladech se ocitnou úroky do šesti procent. Úroky nad tuto procentní hranici budou normálně podléhat dani, píše komentátor a upozorňuje na znevýhodnění malých a středních podniků, které mají úvěry dražší než giganti jako ČEZ, Vodafone nebo Škoda Auto. Dalšími znevýhodněnými jsou podle něj nové začínající podniky, paragrafované znění navíc nepočítá s inflací. "Možnost započíst úroky do nákladů je ve světě běžné. Vláda navíc nejde cestou pročišťování a zjednodušování systému. Činí opak, systém komplikuje. Zjednodušením by bylo, kdyby se danily všechny úroky. Místo systémových kroků dává vláda přednost nahodilým a jednorázovým řešením, které mají tu a tamhle přinést pár miliard. Podobné je to s novým systémem danění kapitálových výnosů - ten má státu přinést půl miliardy a v roce 2009 bude zase zrušen. To je ale nahodilé látání děr, nikoli systémová reforma," podotýkají Hospodářské noviny.
"Éra Borise Jelcina byla obdobím promarněných příležitostí," uvádí naopak Hospodářské noviny. Jelcin podle deníku vedl revoluci, která svrhla Sovětský svaz, ale jeho snaha vybudovat v Rusku demokracii skončila nezdarem. List si myslí, že Jelcinovy neúspěchy připravily půdu pro nástup Vladimira Putina a jeho "vládu pevné ruky".
Lidové noviny píší o tom, že Kreml rozeslal pozvání na Jelcinův pohřeb jen "prověřeným" politikům. Nelze mezi nimi nalézt státníky, kteří pomohli Jelcinovi při jeho boji s totalitou. Na seznamu nefiguruje ani bývalý prezident Václav Havel. Podle deníku tak bude mít prezident Václav Klaus při cestě do Ruska na svých bedrech mnohem těžší úkol než předpokládal. "Doufat, že Klaus utrousí alespoň slůvko pochvaly na konto Jelcinovy osobní angažovanosti ve vztahu k Česku, by možná bylo příliš. Zbývá nicméně než věřit, že český prezident své relativně dobré znalosti ruského jazyka, které tak rád dává na odiv, využije alespoň ku prospěchu nového dialogu s Putinovským Ruskem," uvádí list.
V některých nemocnicích, do kterých přišla jako pacientka redaktorka Mladé fronty Dnes, se lékaři i zdravotní sestry chovali hrubě. Deník navštívil celkem pět nemocnic. Nejlépe dopadla oblastní nemocnice v Příbrami, nejhůře Nemocnice s poliklinikou Havířov a Ústřední vojenská nemocnice v Praze, píše Mladá fronta Dnes. Redaktorka do nemocnic přišla vždy večer, stěžovala si, že ji bolí břicho a uvedla, že nemá pojištění, protože právě přiletěla z USA. Z pěti testovaných nemocnic zaznamenala nejprofesionálnější přístup v nemocnici v Příbrami. Za ošetření zde zaplatila asi 550 korun. V Pražském IKEM ji lékaři odmítli ošetřit. Uvedli, že jsou specialisté na srdce a pacientka musí jinam. Člověka s akutní bolestí by ale měli ošetřit kdekoliv, píše deník.
Podle Mladé fronty Dnes se nejhůře choval personál havířovské nemocnice. Sestra musela lékaře několik minut telefonicky přesvědčovat, aby se šel na pacientku podívat. Lékař poté vyšetření nevybíravě komentoval a požadoval po ženě údaje, na které neměl právo. Zeptal se jí mimo jiné, s kým žije. Nemocnice si vyúčtovala téměř 1000 korun. Špatné bylo podle deníku i zacházení v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde pacientka musela uhradit za ošetření asi 2300 korun. Tamní sestra rovněž nevhodně komentovala fakt, že žena nemá doklady. Redaktorka musela na ošetření čekat 45 minut. V nemocnici v Břeclavi sestra z chirurgického oddělení redaktorku bez vyšetření odkázala na gynekologii. Tam se vše odehrávalo korektně. Vyšetření stálo zhruba 600 korun, píše deník.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek Mladé frontě Dnesřekl, že kvůli zlepšení přístupu k pacientům provádí reformu. Pacient by se podle něj měl stát zákazníkem.
Komentátor deníku Právo oceňuje práci soudů v případech, kdy nemocnice poškodí pacienta. "Lékaři nejsou pánibozi, a proto se stejně jako mistři tesaři občas utnou. Bohužel se tak děje na cizích tělech s následky fatálními," píše komentátor s narážkou na případ frýdecko-místecké nemocnice, která musí pacientovi, který se po operaci nosní přepážky stal invalidou, zaplatit 2,5 milionu korun a doživotní rentu 6000 korun měsíčně. České soudy neváhají trestat pochybení nemocnic, chválí je autor komentáře. "Pacient je v okamžiku zákroku totálně bezmocný a kromě důvěry v lékaře a víry v nebesa mu nic nezbývá. Lékař pak má právo na neúspěch, nikoli však na nedbalost." Rozsudek podle komentátora potvrzuje, že pochybení lékařů a zdravotnického personálu se nebudou tolerovat. "Soudům přitom nutno přiznat zdravý rozum. Nedopouštějí se rozsudků na základě směšného ceníku odškodného z vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Nehodnotí to, co je možné vidět a změřit, ale přihlížejí k budoucímu společenskému uplatnění poškozených."
