Přehled tisku
Nedojde-li ke změnám, systém základní péče v České republice se rozpadne do pěti let v důsledku demografické situace ve zdravotnictví, varují Lidové noviny. Už dnes je totiž polovina praktických lékařů starší 50 let, pětina starší 60 let a nadále ordinuje i 250 lékařů starších 70 let. Hrozí proto, že do tří let by mohlo zdravotnictví opustit 1500 ze současných 5200 praktiků.
Nedojde-li ke změnám, systém základní péče v České republice se rozpadne do pěti let v důsledku demografické situace ve zdravotnictví, varují Lidové noviny. Už dnes je totiž polovina praktických lékařů starší 50 let, pětina starší 60 let a nadále ordinuje i 250 lékařů starších 70 let. Hrozí proto, že do tří let by mohlo zdravotnictví opustit 1500 ze současných 5200 praktiků. Nahradit je však nemá kdo, neboť z lékařských fakult každý rok vyjde jen několik nových praktických lékařů. V loňském roce tuto atestaci získali jen tři absolventi postgraduálního vzdělávání, letos se jich do programu přihlásilo pouze šest. Pokud tak dnes lékař zemře nebo odejde do důchodu, jeho pacienti se ze dne na den mohou ocitnout bez základní péče. Jejich počty přitom nejsou nijak zanedbatelné. Na jednoho praktického lékaře připadá v průměru 1550 pacientů, upozorňuje deník. Odborníci přisuzují vinu za současnou situaci mimo jiné i lékařským fakultám, které na primární péči nezřídka pohlížejí s despektem. Institut zajištující postgraduální vzdělávání navíc bojuje s nedostatkem peněz na zabezpečení výuky. Ministerstvo zdravotnictví o situaci ví a zvažuje vhodná řešení. Plánuje například zkrátit dobu povinné přípravy na atestaci, uvolnit více peněz na vzdělávání či umožnit rychlejší rekvalifikaci.
Deník Právo zveřejňuje informace z utajované důvodové zprávy ke změnám zákonů souvisejících s reformou veřejných financí. Ze zprávy vyplývá, že nemocenské dávky se sníží lidem všech příjmových kategorií. Měsíčně dostanou o 1300 až 3500 Kč méně než dnes, a to v závislosti na výši svých platů. Vláda totiž plánuje nejen neproplácet první tři dny nemoci, ale zároveň i snížit základ pro výpočet nemocenské dávky. Ten se dnes podle výše výdělku pohybuje v rozmezí 550 až 790 Kč za den, v budoucnu by se měla částka 550 Kč vztahovat na všechny. U nízkopříjmových pojištěnců a lidí s průměrnými platy by tak nemocenská činila místo současných 75 procent jen 59 procent, u pojištěnců s vyššími příjmy by poklesla z 50 procent na 37 procent čisté mzdy. Vláda tuto zprávu při prezentaci reformního balíku zamlčela. Snižováním nemocenských dávek přitom hodlá ušetřit 9,1 miliardy Kč. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas přitom sliboval, že náhrada za dlouhodobou nemoc bude výhodnější než dnes, připomíná deník Právo.
Komentář Hospodářských novin se zamýšlí nad úsilím české diplomacie odstranit vízovou povinnost pro české občany cestující do Spojených států. Podle deníku spočívá recept na úspěšnou diplomacii jednak v dobrém nápadu, do čeho se pustit, jednak v dobrém nápadu, jak stanoveného cíle dosáhnout. Na první pohled se může zdát, že čeští diplomaté v obou ohledech uspěli. List považuje za chvályhodnou snahu zmenšit asymetrii ve vízové politice mezi Českou republikou a Spojenými státy, oceňuje i nápad lobbovat přímo u amerických kongresmanů. Domnívá se však, že česká diplomacie přehlédla, že se této, jak píše, karetní partie neúčastní pouze dva hráči, ale že se svými zájmy do hry oprávněně vstupují i další. Američané chtějí totiž standardy pro Čechy uplatnit na celou Evropskou unii, což by znamenalo zpřísnění vízové politiky pro mnohé z jejích členských států, které z tohoto důvodu zrušení víz pro Čechy nepodporují. Poučné by se v této souvislosti mohly ukázat odpovědi na dvě otázky: zda Američané o reakci ostatních zemí Evropské unie předem věděli a nakolik ostatní státy Evropské unie myslí na své zájmy a nakolik berou v potaz i ty české, soudí v závěru svého komentáře Hospodářské noviny.
Ať už vnitrostranické nebo zákonem stanovené kvóty na počty političek v České republice by mohly představovat východisko ze začarovaného kruhu a pustit do naší zatuchlé politiky trochu svěžího vánku, míní Mladá fronta Dnes ve svém komentáři. Podle deníku totiž působí žen v české politice zoufale málo a ty vlivné a silné představují spíše výjimku (Petra Buzková, Hana Marvanová, Jaroslava Moserová). Důvody nespatřuje deník v obtížnější možnosti žen prosadit se v politice nebo v neochotě mužů ženy mezi sebe pustit. Nedostatek političek podle něj souvisí spíše se skutečností, že se s politikou nezačíná jinak než jako s koníčkem. Koníčkům se přitom ženy věnují méně často. Pokud se však jednou na politickou dráhu vydají, mají to, podobně jako studentka na strojní průmyslovce ve třídě plné chlapců, snazší, ze své "vzácnosti" těží a nestojí o další konkurentky, soudí list. Předpovídá však, že o konkurenci jim již brzy obstarají muži v předsednictvech stran, až si uvědomí, že více žen na kandidátkách jim pomůže oslovit více voliček i voličů. Potenciální političky se proto budou snažit oslovit stranickým programem, prioritami, vnitrostranickými pravidly i kulturou. Pomohou tak celé české politice, poznamenává v závěru svého komentáře Mladá fronta Dnes.
Právo se ve svém komentáři vyjadřuje k novele zákona o péči o zdraví lidu, k jejímuž vstupu v platnost stačí už jen podpis prezidenta republiky. Deník si klade otázku, proč se schvalování novely, proti níž zásadně neprotestovala žádná politická strana a s níž jen trochu nesouhlasí Česká lékařská komora, táhlo tak dlouho. Poslanecká sněmovna návrh totiž odhlasovala až po velkém hádání, zatímco Senát jej schválil bez problémů. Důvod vidí list v takzvaných přílepcích. Poslanci totiž vystoupili s řadou pozměňovacích návrhů, které s právem seznamovat se se zdravotnickou dokumentací nijak přímo nesouvisí. "Vypadá to jako dobrý trik přilepit k něčemu, co nejspíš projde, něco úplně jiného, co by samo o sobě třeba nemuselo mít tak velkou šanci, ale je to praxe krajně nešťastná." Deník soudí, že novela ještě zdaleka nemá vyhráno, neboť Václav Klaus už jednou v podstatě stejnou novelu právě kvůli přílepkům vetoval a Ústavní soud, u něhož by si některý z občanů mohl na zákon stěžovat, je na přílepkování přímo alergický.
Mladá fronta Dnes si klade otázku, zda by se tragédie, k níž došlo v americkém Blasksburgu, mohla odehrát i v České republice. Podle deníku se toho mnozí čeští učitelé obávají. Děti jsou podle nich stále sebevědomější a drzejší, dožadují se svých práv, zatímco povinnosti neuznávají. Psychologové se shodují, že agresorů přibývá. Upozorňují však, že jejich povahu ani povahu problémů, které je sužují, nelze zobecnit. Pedagogové přiznávají, že na větších školách mohou násilníka odhalit jen obtížně, neboť jim anonymnější prostředí znesnadňuje přistupovat k žákům individuálně. List připomíná případ devatenáctiletého studenta střední školy v Českém Krumlově, který přinesl do školy brokovnici, aby zastrašil svého rivala v lásce. Soud jej za to poslal na půl roku do vězení.
Okresní soud v Lounech uložil mladému muži, který se cestou z hospody dopustil přepadení a krádeže, neobvyklý trest, informuje Mladá fronta Dnes. Vedle dvou a půl roku podmíněného odnětí svobody s pětiletou zkušební dobou mu ještě zakázal navštěvovat restaurace. Soudce totiž naznal, že mladý muž páchá zločiny právě v opilosti. List se ve svém komentáři jednou větou domnívá, že podobně by to chtělo zakázat mnoha politikům vystupování v televizi, protože jakmile se tam ocitnou, nemluví pravdu.
