Přehled tisku
Český tisk se ve svých komentářích vrací k možnému odstoupení vicepremiéra Čunka. Mladá fronta Dnes si klade otázku, jak dlouho Čunek mediálnímu tlaku odolá, a srovnává jeho kauzu s aférami jiných politiků. List připomíná, že od chvíle, kdy se poprvé objevilo podezření, že Čunek přijal úplatek, uplynulo již 70 dní. Přitom Stanislav Gross odstoupil po 99 dnech, zatímco Vladislav Husák rezignoval už po deseti dnech. Deník upozorňuje, že při podobných kauzách přichází prvotní impuls od novinářů, kteří žádají důsledné vysvětlení.
Lidové noviny konstatují, že premiér Topolánek by se Jiřího Čunka ve vládě rád zbavil, nemůže si však dovolit jednoduše oznámit předsedovi koaliční strany, že jej až do odvolání posílá do karantény. Roztržkou s lidovci by totiž riskoval rozpad vládní koalice a ztroskotání připravovaných reforem. Podle deníku tak premiérovi nezbývá, než na Čunkovo setrvávání ve vládě reagovat pouhým pokrčením ramen, byť "razantním". Topolánek sice mluví v souvislosti s prosazováním reforem o válcování, avšak zatím to vypadá jen na "ostré prosby", dodávají v závěru svého komentáře Lidové noviny.
Hospodářské noviny se domnívají, že jelikož není Jiřímu Čunkovi rady, přestává mu být i pomoci. Deník upozorňuje, že ačkoliv vicepremiér dnes převážnou část své agendy věnuje obvinění z korupce, dosud neodevzdal přiznání příjmů a závazků, což měl podle nového zákona o střetu zájmů učinit do třiceti dnů po odchodu z funkce starosty. Podle listu se tak děje přesně to, co všichni komentátoři předvídali: každým dnem se Čunek mění v čím dál větší přítěž jak pro KDU-ČSL, tak i pro celou vládu. Trčí všem na očích a jeho kauza se tak stále nabízí jako věčné téma interpelací a novinářských otázek. Čím později odejde, tím hůře se mu bude vracet, soudí Hospodářské noviny.
Lidové noviny soudí, že díky divokému večírku reprezentantů alespoň víme, jak vypadá takové "vyříkávání" fotbalistů po prohraném zápase. Vše totiž podle listu nasvědčuje, že se nejedná o ojedinělý exces. Jenže tentokrát se hráči nechali přistihnout. " Že se prohrál klíčový souboj s Německem? Ale co, budou i jiné zápasy. Radši se nedomýšlet, co se v hotelových pokojích děje po vyhraných utkáních," poznamenává komentář Lidových novin.
Právo si všímá hospodaření českých stran za loňský rok. Upozorňuje, že volby do Sněmovny, třetiny Senátu a komunálních zastupitelstev značně provětraly pokladny zejména velkých stran. Kompenzaci za výdaje na volební kampaně však pro strany představují příspěvky na volby, které plynou ze státní pokladny. Zatímco sociální demokracie a lidovci vloni hospodařili se ztrátou, komunisté získali více, než utratili. ČSSD zprávu o svém hospodaření zveřejnila na víkendovém sjezdu. Ukázalo se, že jen za volby strana vloni utratila přes 260 milionů korun. ODS a zelení své finanční zprávy zatím nezveřejnili. Lze však očekávat, že i tyto strany utrácely nejvíce za volby. Jen kampaň ODS v Praze před komunálními volbami přišla podle odhadů deníku na téměř 30 milionů korun.
Hospodářské noviny tvrdí, že vzdělané cizince odrazuje česká byrokracie. V přístupu úřadů k vysokoškolskému profesorovi z Japonska a k dělníkovi z Ukrajiny neexistuje totiž rozdíl. Všichni cizinci ze zemí mimo Evropskou unii potřebují pracovní povolení a mnohdy i vízum. Ministerstvo práce přitom už před několika lety spustilo projekt, který má elity z ciziny nalákat, od únavné administrativy je však neosvobozuje. Nejvíce na to doplácejí české univerzity, neboť martyrium po úřadech může trvat až půl roku, během něhož cizinci od smlouvy odstoupí. Po učitelích ze zahraničí vyžadují české úřady mimo jiné úřední ověření do češtiny přeloženého potvrzení o vzdělání, výpis z trestního rejstříku v České republice i v rodné zemi či doložení účelu pobytu a ubytování. Povolení platí pouze rok, poté musí cizinci projít celým procesem znovu. Úřad práce navíc tři týdny ověřuje, zda není inzerované pracovní místo, o nějž se cizinec uchází, možné obsadit českým uchazečem. A to i v případě, že je požadován rodilý mluvčí některého z cizích jazyků, poznamenává deník.
Země EU přistupují k proceduře udělování povolení cizincům různě, některé se snaží administrativu pro kvalifikované pracovníky usnadnit. Brusel plánuje letos zavést "modrou kartu", tedy kombinaci pracovního povolení a víza pro lidi z nečlenských zemí EU. Řada zemí Evropské unie však společný postup v otázkách migrace odmítá.
Lidové noviny informují o protestech ekologů proti stavbě pět a půl kilometru dlouhého tunelu, který má být součástí městského okruhu v Praze. Podle ekologických aktivistů totiž představuje nebezpečí pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Výstavba tunelu Blanka, severovýchodní části vnitřního městského okruhu, započala na podzim loňského roku. Dokončení se plánuje na rok 2011. Tato podzemní dopravní tepna by měla spojit Malovanku v Praze 6 s lokalitou Pelc-Tyrolka v Troji.
Občanské sdružení Ateliér pro životní prostředí podalo trestní oznámení na vedení hlavního města Prahy za trestný čin obecného ohrožení a ohrožení a poškození životního prostředí. Zahájení výstavby naopak vítají řidiči. Praha si od vnitřního městského okruhu, doplněného o obchvat města, slibuje větší průjezdnost metropole a méně aut v samotném centru.
Přibývá smrtelných dopravních nehod, od nichž řidič, který je zavinil, ujede. Výsledky nové policejní statistiky přináší Mladá fronta Dnes. List uvádí, že zatímco v prvních dvou měsících loňského roku takto zemřel jediný člověk, letos zahynulo ve srovnatelném období pět lidí. Od nehody ujíždí nebo se o to pokouší každý desátý řidič. Podle odborníků se tak snaží skrýt řízení pod vlivem alkoholu nebo uniknout trestným bodům a vysokým pokutám. Policisté dávají podobné nehody do souvislosti se zvyšující se agresivitou Čechů za volantem. Deník upozorňuje, že ani policisté, ani dopravní odborníci nevědí, jak situaci řešit. Pomoci by mohly vyšší tresty, avšak soudy často ukládají viníkům jen polovinu maximálních sazeb odnětí svobody za ublížení na zdraví a neposkytnutí pomoci.
Deník Právo upozorňuje, že k poslednímu dni roku 2007 vyprší dosud platná povolení k vypouštění odpadních vod ze septiků. Pro majitele jímek, které nebudou odpovídat novým předpisům, to znamená až 50 tisíc korun pokuty, v případě firem až 10 milionů. Podle listu však zákonodárci trochu pozapomněli na suché záchody neboli latríny. Postup odborů životního prostředí se v této záležitosti liší obec od obce. Někde úřady vyžadují stavební povolení, jinde se provozováním suchých záchodů nezabývají. Výjimku představují letní tábory, které dostávají povolení od hygieniků. Vše musí být zajištěno tak, aby za poměrně krátký čas trvání tábora nedošlo k ohrožení životního prostředí, píše Právo.
