Přehled tisku

0:00
/
0:00

Z Česka mizí stromořadí podél silnic, informují čtvrteční Hospodářské noviny. Ráz české krajiny začali měnit silničáři v jižních Čechách a na Děčínsku, ale hlavně na Vysočině. V pozadí je prý tlak ze strany policie: podle deset let starého zákona o provozu na pozemních komunikacích je strom u krajnice překážkou provozu a musí zmizet.

Noviny citují představitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), podle něhož je to zákon kontroverzní a dosud ho nikdo nebral doslova. Musela by pak totiž zmizet i známá alej vedoucí k hoře Říp. Letošní zima ale tolik nezaměstnává silničáře s úklidem sněhu, a mají proto na kácení stromů víc času, vysvětluje představitel ŘSD v Hospodářských novinách.

Odborníci upozorňují že vykácení stromů změní ráz krajiny, ale má i další negativní důsledky. V každém stromu žijí živočichové, stromy mohou zpevňovat přilehlé svahy, fungují jako větrolamy, zachytávají prach. Policie ale kácení hájí argumentem, že lidské životy jsou přednější.


Existuje řada podezření, že KSČM je stranou protiústavní, říká v rozhovoru pro deník Právo senátor Jaromír Štětina, předseda komise pro posouzení ústavnosti komunistické strany. Podle něj je registrace KSČM jako regionální organizace KSČ v rozporu se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu, kde je Komunistická strana Československa označená za zločineckou. Dále pak senátor připomíná ústavní článek, podle něhož mohou být součástí politického systému jen strany a hnutí, které odmítají násilí jako způsob k dosažení svých cílů. Podle Štětiny ale existuje řada důkazů, že představitelé a členové KSČM vyzývají k násilí.

Deník Právo zároveň přináší článek, ve kterém činnost komise relativizuje titulkem "Štětinova komise: po čtyřech měsících nula." Její webové stránky zejí prázdnotou, jediným zveřejněným výstupem je podezření o nezákonné registraci KSČM, píše autorka a přidává konstatování, že předseda komise si touto funkcí zvýšil senátorský plat o 25 tisíc korun.


V katolické církvi působí i nadále desítky hodnostářů, kteří byli vedeni jako spolupracovníci komunistické tajné bezpečnosti. Kardinál Miloslav Vlk proto přichází s projektem Otevřená minulost a navrhuje zřídit komisi, která by měla zjistit, kteří kněží a proč na spolupráci s StB přistupovali, informují Lidové noviny. Kardinál se proto už sešel s ministrem vnitra Ivanem Langrem a ředitelem archivů ministerstva Pavlem Žáčkem.

V komisi by měli zasednout pracovníci archivů ministerstva vnitra a také církevní badatelé, píše dále deník a dodává, že kardinál Vlk přišel se svým návrhem krátce poté, co podobná komise vznikla v Polsku po skandálu kolem Stanislawa Wielguse, který vzdal postu varšavského arcibiskupa.

"Ošidné na této iniciativě je však to, že s ní nepřichází biskupská konference jako celek, ale pouze kardinál Vlk," píší pak ve své glose k tomuto tématu Lidové noviny.


Malých zlodějů je čím dál víc, píše Mladá fronta Dnes. V loňské policejní statistice figurují nezletilí poprvé v kategorii "hospodářská kriminalita". Takových případů bylo 72 u dětí do 15 let a 161 u mladistvých. Přitom nejčastěji "vybírají" bankovní konta. "Nejenže děti berou kreditky rodičům, ale okrádají čím dál tím víc i cizí lidi,"říká deník komisař kriminální policie. Děti jsou na tom v moderních technologiích leckdy mnohem lépe než jejich rodiče, tvrdí kriminalista a dodává, že heslo k internetovému účtu nebo PIN ke kreditní kartě by si měli rodiče chránit i před vlastními dětmi.

Jinak v Česku přibylo triviálních loupeží, čím dál častěji je znát při loupežích surovost. Polovina loupeží se stane na ulici a vůbec to nejsou parky a podchody, ale osvětlené ulice, píše Mladá fronta Dnes a dodává, že nejčastějším cílem zlodějů je jednoznačně mobilní telefon.


Start české polární stanice brzdí počasí, zaznamenávají Hospodářské noviny. První česká polární základna na ostrově Jamese Rosse poblíž břehů Antarktidy totiž sice už několik dní funguje, ale na oficiální otevření stále čeká. Stanice nesoucí jméno Johanna Gregora Mendela měla být uvedena do provozu už ve středu, nakonec to ale bude nejdříve během příštího týdne. Ke komplikacím s počasím se přidala i porucha argentinského vojenského letounu, jenž má přepravit hosty ceremoniálu z Buenos Aires do Antarktidy.

Po otevření základny se Česká republika zařadí mezi necelou dvacítku států, které se aktivně podílejí na výzkumu ledového kontinentu, připomíná deník.


Mladá fronta Dnes přináší článek bývalého vysokého důstojníka dopravní policie Stanislava Humla. "Jen několik týdnů platí nový zákon o služebním poměru a možná se dočkáme úplně první demonstrace policistů, hasičů a pracovníků Vězeňské služby. Nebudu se divit," píše Huml a vysvětluje: "Zákon je nevlídný k těm, kdo nasazují život přímo na ulici a jež opravdu potřebujeme, tedy k řadovým pracovníkům těchto složek. Protestují, že jim zákon peníze sebral. Desetitisíce přidal přebujelému, mnohde přestárlému a nevzdělanému managementu, do kterého počítám i mnohá tzv. metodická pracoviště."

Podle autora je Policie ČR zralá k reorganizaci. Zkostnatělé velení dle jeho názoru sami neodejdou. Naopak budou sedět na svých židlích co nejdéle, protože potřebují vysoký roční průměr, z něhož se jim pak vypočte renta. Za nejhorší autor ale považuje, že kritika je u sboru "brutálně potlačována, takže k žádné demonstraci ani jinému projevu nesouhlasu asi nedojde. Jen lumpové se mohou radovat. Policisté se budou raději dívat jinam."


Foto: ČTK
Komentátor Hospodářských novin Adam Černý glosuje snahu Evropské komise sjednotit unijní pravidla v boji proti kouření. "Pro pracoviště a zastávky veřejné dopravy už jsou pravidla stanovena. Jinak by mělo stačit, aby hospodský dal kuřákovi i nekuřákovi hned u vchodu vědět, co ho vevnitř čeká," píše autor a uzavírá: "Mezi slušně vychovanými lidmi by stačilo slušné vychování. V Česku je ho ale pomálu. Proto potřebujeme zákony a vyhlášky a někdo musí kontrolovat, kdo a jak je dodržuje. Ty evropské nevyřeší nic tam, kde nefungují ty národní."


Část zelených vytýká Bursíkovi základnu. Tímto titulkem deník Právo uvádí svůj článek o výzvě předsednictvu Strany zelených, která kriticky hodnotí ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, podepsanou třiceti členy strany. Podle textu výzvy se nabízí otázka, proč zelení Schwarzenberga do vlády navrhli, když není vázán volebním programem strany, která jej velice "prounijní" a slibuje snahu, "aby evropské bezpečnostní síly v budoucnu mohly nahradit síly NATO v Evropě".

Klad Martin Bursík Karlu Schwarzenbergovi otázky po jeho postojích k ústavě a radaru před jeho nominací? Vypadá to, že ano, neboť dnes není překvapen. "Překvapeni ale musejí být voliči SZ a, jak patrno z hojné diskuse k tématu, překvapeni jsou i členové strany," cituje deník z výzvy.


Lenka Šmídová má konečně jasno. O obhajobu stříbrné medaile z olympijských her v Aténách se příští rok v Pekingu pokusí společně s novou partnerkou Veronikou Fenclovou, píší Lidové noviny a uzavírají informaci zvoláním: Američanku tedy nahradí Češka! Šmídová se totiž původně dohodla na spolupráci s Američankou Elizabeth Kratzigovou, protože doufala, že její partnerka dostane české občanství. Jak ale zaznamenávají noviny, novela zákona, která by změnu občanství v potřebném termínu umožnila, se odkládala a v těchto dnech je už jasné, že záležitost by se do olympiády v Číně vyřídit nestihla.


Orkán Kyrill urychlí změnu části českých lesů, píše deník Právo. Podobně jako ve slovenských Vysokých Tatrách, kde vichřice řádila v roce 2004, v nich přibudou listnáče. Ty dokážou náporům větru lépe vzdorovat.

Jehličnany v českých lesích nyní zabírají tři čtvrtiny jejich plochy. Každý druhý strom je dokonce smrk, který sice roste rychleji než jiné dřeviny, ale kvůli mělkým kořenům nedokáže příliš vzdorovat výkyvům větru. České ministerstvo by proto chtělo při obnově ploch poškozených orkánem postupovat jako Slováci, kteří smrky nahrazují odolnější borovicí a jedlí, a také listnatými stromy, píše Právo.