Týden v ČR
Začátek tohoto týdne se nesl ve znamení hned dvou mezinárodních arbitráží, ve kterých se vzájemně žalují český stát a japonská společnost Nomura. Den poté sněmovna smetla ze stolu přes deset let práce právních expertů na novém trestním zákoníku a v posledním čtení ho neschválila. Závěr týdne pak patřil soudnímu rozhodnutí, že stát je povinen vydat hrad Kokořín restituentům.
"To není nějaká porážka České republiky, je to spíše remíza, je to spíše to, čemu se říká ve sportovní mluvě plichta. Bohužel v tuto chvíli proběhl jeden z těch sporů, kde zdánlivě na tom Česká republika může být hůře než její protistrana..."
Pokud ale jde o curyšskou arbitráž státu proti Nomuře, mluvčí japonské společnosti Jiří Hrabovský nevěří v český úspěch. Podle něj verdikt z Londýna ovlivní i toto rozhodčí řízení.
"Páteční verdikt obsahuje jednoznačné stanovisko a myslím, že se pod něj podepsali všichni tři arbitři, tedy i ten, kterého si zvolila Česká republika. Tam stojí tvrzení, že aktivity Nomury nebyly jakkoliv protiprávní, v rozporu s jednáním v dobré víře, nebo porušením práv. A jestliže toto česká republika znovu tvrdí v Curychu, a už to jednou bylo rozhodnuto, může být pravděpodobně použit právní princip res iudicata neboli věc už jednou rozhodnutá a že k tomu se bude přihlížet."
Celý problém by nemusel dojít tak daleko, kdyby Česká republika dříve využila příležitost s Nomurou se dohodnout, myslí si analytik ekonomického týdeníku Euro Pavel Páral:
"Tehdy byla připravena dohoda o nulovém vyrovnání, kdy by se obě strany vzdaly svých nároků vznášených v různých soudních sporech. Nomura byla ochotná - v zájmu svých budoucích obchodních aktivit v České republice a ve střední Evropě. Bylo by potřeba k takové dohodě sebrat politickou odvahu, kterou vláda Miloše Zemana na sklonku svého působení už neměla a nová Špidlova vláda se tím úplně odmítla zabývat a ministr Bohuslav Sobotka de facto přerušil všechna jednání o narovnání."
V úterý poslanecká sněmovna neschválila nový trestní zákoník a smetla tak ze stolu více než deset let práce právních expertů na návrhu normy, která by nahradila dosud platný zákoník ze začátku 60. let, byť několikrát novelizovaný, zejména po listopadu 1989. Hlavní autor nového návrhu, soudce Nejvyššího soudu Pavel Šámal, se domnívá, že česká veřejnost přišla o jednu z nejmodernějších norem. Podle něj návrh už získal uznání i mezi zahraničními odborníky:
"Málokdy se stává, že nějaká norma není v odborné veřejnosti nějak zásadně kritizována. A tato norma měla vesměs poměrně významnou podporu odborné veřejnosti."
Politici ale měli jiný názor. Lidovcům vadí snížení trestu za eutanázii, komunistům paragraf, trestající popírání komunistické genocidy. ODS se dokonce nelíbí celý systém, podle ní příliš zatěžuje policii a zavádí povinnost stíhat jakýkoli čin, který se jeví jako trestný, bez ohledu na způsobenou škodu. Většina sociálních demokratů odmítla zákoník proto, že z něj byl odstraněn paragraf, na jehož základě lze trestat tzv. tunelování firem. Dosavadní zákoník jej popisoval jako zneužívání informací v obchodním styku. Sudce Pavel Šámal tvrdí, že tunelování lze trestat podle jiných paragrafů.
"Podle paragrafů o podvodu, ale třeba i porušování povinnosti při správě cizího majetku, poškozování věřitele atd., jak je to také v praxi daleko častěji postihováno. To, co je často zažalováno jako trestný čin tunelování, je pak soudy překvalifikováno právě na zmíněné trestné činy."
S tím souhlasí i sociálnědemokratický poslanec, právník Zdeněk Jičínský. Premiér Jiří Paroubek ale říká, že politika je i o symbolech a paragraf o tunelování se podle něj takovým symbolem stal. Navíc těsně před volbami.
Proti vypuštění paragrafu o tunelování protestují i některé nevládní organizace. Adriana Krnáčová z Transparency International soudí, že by tím byl zpochybněn boj proti korupci. A podotýká, že by možná bylo užitečné zjistit, které advokátní kanceláře z vypuštění paragrafu lobovaly...
"...a potom se podívat, koho mají tyto kanceláře za klienty. To by možná vneslo hodně světla do této kauzy."
Politici v úterý slibovali, že se k debatám o trestním zákoníku vrátí hned po volbách. Ozývají se ale hlasy, že přijde nová sněmovna a s ní noví lidé. Všechny spory se podle něj budou opakovat a nový kompromis nebude nalezen dříve než za dva roky.
"ASTA je největší asociací na americkém kontinentu. Pro své členy organizuje mnoho různých setkání po celém světě a my máme to štěstí nebo privilegium, že v letošním roce se v Praze koná první mezinárodní EXPO, jehož součástí kromě jejich vzdělávacích programů je velký důraz na cesty do regionů," dodal Rostislav Vondruška, ředitel vládní agentury CzechTourism, která se věnuje rozvoji turistického ruchu.
Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek proto věří, že díky kongresu se zvýší počet amerických návštěvníků a tedy i příjmy z turistiky:
"Zatím všude tam, kde ASTA zasedala, bylo navýšení v dalších letech zhruba o dvacet procent. Dnes máme ročně zhruba 340 tisíc Američanů, kteří přijíždějí do České republiky. Když jich bude přes čtyři sta tisíc, budeme určitě spokojeni."
Rozsudek ale zatím není pravomocný. Jak potvrzuje Josef Štulc z Národního památkového ústavu, stát se pravděpodobně odvolá:
"Památkový ústav samozřejmě rozhodnutí soudu respektuje. Na druhé straně je povinen jako správce státního majetku vyčerpat všechny možnosti, které mu zákon umožňuje, aby to rozhodnutí padlo teprve poté, co bude nad slunce jasně prokázán restituční nárok."
Jaká by měla být budoucnost hradu v soukromých rukou? Podle jednoho z nových majitelů Jarmila Špačka tu nevznikne žádný hotel ani golfové hřiště a hrad bude nadále přístupný veřejnosti:
"Naše plány jsou beze změny, takže hrad by měl být v provozu tak, jako byl doposud."
