Přehled tisku

Za návštěvou ruského prezidenta Vladimira Putina se ohlíží komentátor Jiří Hanák v deníku Právo. "Pravoslavný Bůh, kterému Putin občas v chrámech holduje, stojí (...) při něm," píše autor a pokračuje:

"Hrůzy čečenské války svezou se s celosvětovým bojem proti terorizmu. A enormní zvýšení cen ropy a plynu učinilo z Putina muže, kterého si sotva kdo odváží rozkmotřit." Hanák v Právu cituje konstatování ruského opozičního liberála Grigorije Javlinského, že kohoutky ropovodů a plynovodů jsou mocnější zbraň, než jaderné rakety.

"Že právě s Putinem si prezident Klaus porozuměl tak, že se jednání vedlo v ruštině, je skoro bizarní," poznamenává komentátor Práva a vyslovuje pochybnost, že by něco podobného Putin zažil v Budapešti nebo ve Varšavě. Přitom, píše autor, "náš pan prezident si dobře rozuměl i s polským kolegou Kaczynským, jehož populismus hvězd se dotýká a jehož antirusismus je jen o dva vlasy menší. O tom, že by spolu jednali polsky, nevíme nic." Podle komentátora deníku Právo nejen proto, že Klaus možná polsky neumí. "A i kdyby - kolik ropných a plynových kohoutků Polsko ovládá?"

---

Ruský prezident Vladimir Putin, foto: ČTK

Podle komentáře Mladé fronty Dnes Putinova cesta do Prahy nebyla zcela bez významu. V zápiscích historiků a politologů z ní především zůstane Putinova věta, že i dnešní Rusko má určitou morální odpovědnost za sovětskou okupaci Československa, která byla dle něj "tragickou událostí", píše redaktor Jan Rybář a pokračuje: "Co zní komukoliv ve střední Evropě logicky až banálně, působí z úst šéfa Kremlu přeci jen jinak. Stále nemálo lidí v Rusku totiž věří, že sovětské tanky tehdy Prahu zachraňovaly, a bavit se o srpnových dnech se stále jaksi nenosí. Ta Putinova věta, kterou lze v jistém smyslu považovat za nepřímou omluvu, si tedy zapamatování zaslouží. I když není možné zapomínat, že to byla věta neplánovaná a vlastně náhodná - padla v odpovědi na otázku na tiskové konferenci. Putin se tedy do Prahy rozhodně nepřijel omlouvat," poznamenává Mladá fronta Dnes.

---

Moc mluvíte o lidských právech, zlobí se Čína - tak zní titulek na první stránce Lidových novin. Asijské velmoci se podle článku nelíbí, že Češi příliš často mluví o lidských právech, že se až příliš zabývají otázkou Tibetu a jednají s tchajwanskými politiky. Při své návštěvě Říše středu, ze které se ve středu vrátil, si tato slova vyslechl předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Podle něj byli Číňané při jednání nejprve překvapivě otevření, když ale přišlo na citlivá témata, debata se vyhrotila, píšou Lidové noviny. Předseda Všečínského lidového shromáždění měl výhrady, že k otázkám Tibetu se v České republice vyjadřuje řada lidí, kteří neznají ani základní věci, a že by vyžadoval, aby to byli nezaujatí znalci, a ne někdo, kdo podle něj je bůh ví odkud placen za to, že protestuje, řekl Zaorálek Lidovým novinám.

Ještě tvrdší reakce se Česko dočkalo kvůli Tchaj-wanu, který Čína považuje za vzbouřeneckou provincii. Zaorálek byl upozorněn, že Česko by "nemělo zůstat pouze u prohlášení, v nichž souhlasí s politikou jedné Číny, ale mělo by se podle toho i chovat". Podle deníku v poslední době, kdy se Česká republika snaží zlepšovat obchodní vztahy s Čínou, je kritika od Číny překvapivá.

---

Ministr zahraničí Cyril Svoboda

Egyptu vadí česká reportáž o muslimech, oznamuje titulní strana Mladé fronty Dnes a uvádí, že egyptské noviny píší o tom, jak se v Česku i v jinde v Evropě urážlivě referuje o muslimech. Texty vyšly ve stejný den, kdy český ministr zahraničí Cyril Svoboda navrhl Evropské unii, ať požádá muslimské země o omluvu za ničení dánských ambasád. Státem vlastněné egyptské noviny se zmiňují o několik měsíců staré stížnosti velvyslanců arabských zemí v Praze na reportáž České televize. V ní byly rozhovory s pražskými muslimy prostříhávány záběry New Yorku z 11. září 2001, což podle diplomatů znevažovalo islám.

Jinde je zase český případ dáván do souvislosti s dánskými karikaturami proroka Mohameda, kvůli nimž se v islámském světě vzedmula vlna protestů.

Navzdory titulku "Svoboda kazí dovolenou" pak na jiném místě komentátor Mladé fronty Dnes opatrně hájí postoje českého ministra zahraničí. Karikaturový spor mezi muslimy a Západem považuje autor za principiálně neřešitelný a přirovnává ho ke konfliktu dvou osob, z nichž ani jedna se nedokáže vžít do postoje toho druhého. Navíc "už nejde ani o věc samu, do sporu se promítají všechny dávné frustrace, příkoří a ústrky."

Za zlomový moment ale komentátor považuje chvíli, kdy jedna ze stran použije násilí. Tvrdý postoj ministra Cyrila Svobody vůči útoků na dánské ambasády pak Mladá fronta Dnes považuje za možná málo platný, "pravděpodobně lepší, než násilí přehlížet".

---

Hospodářské noviny se pozastavují nad přerušením udělování licencí k digitálnímu vysílání. Příběh v kostce popisuje tak, že parlament pod tlakem Jiřího Paroubka snížil na minimum podíl reklamy v České televizi. Trh si rozeberou zbylé dvě stanice, vznikne faktický duopol.

Tato operace se dala ospravedlnit jediným: otevřením trhu pro digitální vysílání. Rada, jejímž hlavním úkolem je "dohlížet na zachování a rozvoj plurality programové nabídky", digitalizaci odkládá na neurčito. "Je nutné uvádět, kdo na tom vydělá?" - ptá se na autor komentáře v Hospodářských novinách a místo rozhodování na základě nejasných kriterií jakákoliv rady navrhuje licence dražit.