Přehled tisku
Zatímco čeští hokejisté ve středu večer vyřadili Slováky z možnosti bojovat o olympijské medaile, Lidové noviny se česko-slovenských srovnání zmocňují trochu obecněji. Celou stranu, věnovanou tomuto tématu, uzavírají dva rozhovory. Aktérky obou jsou ženy: na Slovensku žijící česká spisovatelka Lenka Procházková a slovenská herečka Zuzana Norisová, která zase působí na české scéně.
Zatímco čeští hokejisté ve středu večer vyřadili Slováky z možnosti bojovat o olympijské medaile, Lidové noviny se česko-slovenských srovnání zmocňují trochu obecněji. Celou stranu, věnovanou tomuto tématu, uzavírají dva rozhovory. Aktérky obou jsou ženy: na Slovensku žijící česká spisovatelka Lenka Procházková a slovenská herečka Zuzana Norisová, která zase působí na české scéně. Pozoruhodný je jejich soulad hned v několika odpovědích. Předně se obě shodují v názoru, že na Slovensku má život pomalejší rytmus a také shodně potvrzují, že rodiny tam drží víc pohromadě. Obě umělkyně jsou téhož názoru i ve věci určitého českého náskoku, i když Procházková zde zmiňuje vyšší platy, zatímco Norisová zdůrazňuje vyšší úroveň v umělecké oblasti. A ani jedna si nestěžuje na to, že by měla v sousední zemi problémy kvůli svému původu. Jen Procházková podotýká, že na Slovensku mladší lidé už ne vždy rozumí česky úplně dokonale.
Koncept rovné daně ve svém komentáři pro Mladou frontu Dnes hájí spisovatel Benjamin Kuras. Vysoké stupňované zdaňování podle jeho názoru vychází z malosti, závisti a nenávisti k úspěchu a potřebě úspěch trestat a neúspěch odměňovat. "Nemůže mít dlouhodobý ekonomický úspěch, protože popírá základní a první zákon ekonomiky: motivace je pro ekonomickou činnost jednotlivců hlavní hnací silou," píše Kuras a dodává, že "jestliže je o motivaci připravíme, nutíme je k nečinnosti, a tím ekonomiku k neproduktivnosti."
Na pomoc si autor bere historii: připomíná Bibli a fiskální historii Řecka a Říma, kde jednotná daň - obvykle desetina čili desátky - byla jediná daňová sazba pokládaná za spravedlivou, ekonomicky povzbudivou a snadno vybíratelnou. Díky ní taky na správu fiskální politiky celého římského impéria od Británie po Sýrii stačilo několik tisíc daňových výběrčích. Ze snadno vybraných nízkých daní si Řím stačil udržovat několikamilionové legie a civilní infrastrukturu, která mu stačila na tehdy nejdokonalejší komunikace, obecní služby, zavlažování, kanalizace a nepočetné, ale efektivní státní úřednictvo. Byla snadno vybíratelná proto, že ji většina obyvatel impéria mohla přijímat jako fair, píše Benjamin Kuras v Mladé frontě Dnes.
V české armádě už neplatí heslo "hodně náčelníků, málo indiánů", informuje deník Právo. Všímá si, že zatímco před pěti lety bylo v českých ozbrojených silách víc vyšších důstojníků a generálů, než poddůstojníků, povedlo se tento poměr obrátit. I díky tomu, že na tři a půl tisíce vojáků si nechalo snížit hodnost, aby zapadli do nové struktury profesionalizované armády. Alternativou by pro ně bylo propuštění. Šlo totiž mnohdy o důstojníky s výjimečně přiznanými hodnostmi, na něž by podle obecných pravidel neměli dosáhnout kvůli nedostatečnému vzdělání. A tak raději volili pokles o dvě i více hodností, než vyřazení ze stavu ozbrojených sil.
Bývalý sportovní komentátor Vladimír Vácha se v Mladé frontě Dnes přidává k povzdechům, že na Olympiádě dnes jde hlavně o to, vydělat. "Coubertinova zásada, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, se stala naivní frází," píše Vácha a dodává: "Její autor totiž zdaleka netušil, jak hluboce zasáhnou do olympijského sportu peníze, milionové smlouvy se sponzory, s televizními společnostmi, s reklamou." Přitom neuplynulo ani 100 let, co musel americký indiánský atlet Jim Torpe vrátit dvě zlaté olympijské medaile za vítězství v pětiboji a desetiboji. Přijal totiž 60 dolarů na cestu do Stockholmu na olympijské hry - a porušil pravidla amatérismu, píše Vladimír Vácha v Mladé frontě Dnes.
