Obžaloba příslušníků StB z vraždy, spáchané před půl stoletím

Téměř po půl století by měli stanout před soudem dva bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti, které tento týden státní zástupce obžaloval z vraždy, spáchané v roce 1957 ve francouzském Štrasburku. Další podrobnosti o tomto případu zjišťoval Peter Gabaľ.

Ve středu státní zástupce obžaloval dva bývalé příslušníky komunistické StB Milana Michela a Stanislava Tomeše z vraždy, které se měli dopustit již téměř před půl stoletím, v roce 1957 ve Francii. Badatel a znalec komunistických archivů, bývalý pracovník Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunizmu Radek Schovánek Rádiu Praha k tomuto skutku řekl:

"Tak dva pracovníci rezidentury v Paříži odeslali krabici doutníků na adresu štrasburského prefekta v domnění, že ji otevře on. On tak neučinil, učinila tak jeho manželka až o dva dny později, kterou tato maskovaná výbušnina zabila."

Obžalovaní dokonce údajně předpokládali, že by tehdejší štrasburský prefekt André Trémeaud mohl otevřít krabici doutníků s maskovanou výbušninou na recepci k zasedání Evropského společenství uhlí a oceli za účasti několika předních francouzských politiků. Ale krabici až o tři dny později rozbalila prefektova manželka Henriette.

Radek Schovánek k průběhu vyšetřování dodává:

"To vyšetřování probíhalo nejprve ve Francii, kde se nepodařilo ty atentátníky odhalit, tento atentát poprvé podrobně popsal Josef Frolík ve své knize Špion vypovídá, a na základě tohoto svědectví zahájil v polovině 90. let Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunizmu šetření, které trvalo až do dnešní doby."

Připomeňme jen, že zmíněná Frolíkova kniha vyšla v roce 1975 v exilovém nakladatelství Index, zatímco některé zdroje odkazují spíše na knihu ex-pracovníka StB Ladislava Bittmana The Deception Game, vydanou o tři roky dříve. Nic to ale samozřejmě nemění na podstatě zločinu ani na tom, že do konce roku 1989 nebylo možné očekávat, že by se zločinem zabývaly tehdejší československé orgány.

Proč ale muselo uplynout dalších 16 let? Na to jsme se zeptali Martina Omelky z Městského státního zastupitelství v Praze. Podle jeho slov nebyl problém v samotném vypracování obžaloby, ale v řízení, které mu předcházelo:

"Podání obžaloby netrvalo nijak dlouho, protože od návrhu policejního orgánu na podání obžaloby do jejího podání uplynuly dva měsíce, což zase nijak dlouhá doba není. A pokud jde o to přípravné řízení, tam bylo nutno žádat právní pomoc v cizině a to tedy to řízení nějakou dobu zdrželo, ustanovovat v archivech případné svědky, žádat o jejich zbavení mlčenlivosti, vyslýchat je..."

Martina Omelku jsme se také zeptali, jestli díky době, která od žalovaného trestného činu uplynula, nehrozí promlčení. Podle jeho názoru jsou hned dva důvody, které by promlčení měly bránit.

"Byla přijata novela trestního zákona, která vlastně znemožňuje promlčení zvlášť závažných trestných činů z období bývalého režimu. Ta se na tento případ vztahuje."

Druhý možný důvod nepromlčitelnosti vidí Martin Omelka z Městského státního zastupitelství v Praze v motivech téměř půl století starého zločinu:

"Motivem toho jednání bylo vlastně vzbuzení nějakých politických rozporů, byl to vlastně politicky motivovaný útok, takže na tento útok se vztahuje ustanovení o zločinech proti lidskosti, které vlastně deklarují nepromlčitelnost těchto zločinů."

Kdy se případem začne zabývat soud a jak dopadne, nelze samozřejmě předjímat. Pokud by ale uznal návrh státního zastupitelství jako důvodný, hrozily by obžalovaným až 15-leté tresty odnětí svobody. Ale bez ohledu na případný výsledek procesu i tento případ upomíná na dobu, kdy užívání politicky motivovaného násilí bylo téměř rutinou.

Badatel Radek Schovánek o době, ve které došlo k štrasburskému atentátu, v rozhovoru pro Rádio Praha mimo jiné poznamenal:

"Od nástupu ministra vnitra Rudolfa Baráka počátkem 50. let prudce narůstá činnost komunistické rozvědky která se mnohonásobně personálně zvětšila, a začalo docházet k násilným akcím, k únosům lidí a k některým atentátům, a tato operace je jedním z nich."