O právu na život
V pondělí začalo soudní přelíčení, které se vlastně nekonalo, protože bylo záhy odročeno na neurčito. Nicméně už jen předvolání k soudu je svého druhu úspěchem, protože od žalovaného skutku uplynulo téměř půl století.
Téměř po půl století měli stanout před soudem dva bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti, kteří byli začátkem letošního ledna obžalováni z vraždy, spáchané v roce 1957 ve francouzském Štrasburku. Milan Michel a Stanislav Tomeš se jí měli dopustit pokusem o atentát, který si vyžádal nezamýšlenou oběť. Znalec archivů, bývalý pracovník Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunizmu Radek Schovánek popsal skutek těmito slovy:
"Dva pracovníci rezidentury v Paříži odeslali krabici doutníků na adresu štrasburského prefekta v domnění, že ji otevře on. On tak neučinil, učinila tak jeho manželka až o dva dny později, kterou tato maskovaná výbušnina zabila."
Bývalí pracovníci tehdejší československé rozvědky jsou žalováni za to, že nechali bombu vyrobit. Do Francie ji údajně dopravil Michel, odeslání balíčku prefektu André Trémeaudovi měl zajistit Tomeš. Podle obžaloby původně předpokládali, že se balíček dostane do rukou prefekta na recepci k zasedání Evropského společenství uhlí a oceli, kterého se zúčastnilo i několik předních francouzských politiků.
Podle svědectví zběhlého československého špiona Ladislava Bittmana byl útok součástí dezinformační kampaně připravené sovětskou KGB. Ta měla vyvolat dojem, že v Německu se aktivuje neonacismus, zhatit tak německo-francouzské usmiřování a zdržet vznik Evropského společenství, jehož se obával tehdejší Sovětský svaz.
Vražednou krabici ale rozbalila až o několik dní později prefektova manželka Henriette. Stala se tak jedinou obětí atentátu, který nebyl úspěšný, a přesto měl tragický následek. Na akci se podle žaloby podíleli i jiní agenti, ti jsou ale již po smrti. K líčení byli předvoláni jen Michel a Tomeš. Před soudem ale nestanuli. Oběma obžalovaným je téměř osmdesát let. Stanislav Tomeš se nedostavil a advokát ho omlouval vysvětlením, že se mu "ráno neudělalo dobře". Milan Michel do soudní budovy sice přišel, jeho právní zástupce ale soudkyni předal lékařský posudek, podle kterého není jeho klient schopen sledovat delší jednání a navíc mu kvůli stresu hrozí smrt. Žalobce Martin Omelka pak tento výrok komentoval slovy, že paní Trémeaud "měla také právo na život".
Některá česká média v této souvislosti připomínají podobnosti s případem bývalého vyšetřovatele Aloise Grebeníčka, kterého státní zástupce v roce 1997 obžaloval kvůli mučení vězňů. Díky lékařům nikdy k soudu nepřišel a po šesti letech marné snahy ho předvolat ukončila případ až jeho smrt v roce 2003. Bez potrestání skončil také proces s bývalým komunistickým prokurátorem Karlem Vašem, který měl na svědomí popravu generála Heliodora Píky. Jak otec polistopadového předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka, tak ex-prokurátor Vaš měli stejného advokáta, jako tentokrát Milan Michel.
Ten v pondělí v rozhovoru s novináři vinu popřel. O výbuchu se prý dozvěděl až z knížek zmíněného Ladislava Bittmana a dalšího zběhlého špiona Josefa Frolíka. Obě publikace ale vyšly v zahraničí až začátkem 70. let, tedy nejméně patnáct let po atentátu. Podle poznatků Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunizmu ale toto tvrzení nemůže obstát, protože Michel s Tomešem byli v době atentátu dlouhodobě služebně přímo tam, kde se o ničem jiném nemluvilo, tedy ve Francii, což dokládají nejen jejich víza, ale také československé archivní dokumenty a informace francouzské rozvědky. Francii tehdy bylo jasné, že nemá smysl žádat komunistické Československo o pomoc při vyšetřování, natož o vydání atentátníků. Výsledky vyšetřování francouzské policie z 60. let a pozdější pátrání tamní tajné služby se ale podle státního zástupce staly hlavním podkladem pro nynější obžalobu. Rádiu Praha to potvrdil i bývalý pracovník Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunizmu Radek Schovánek:
"To vyšetřování probíhalo nejprve ve Francii, kde se nepodařilo ty atentátníky odhalit, tento atentát poprvé podrobně popsal Josef Frolík ve své knize Špion vypovídá, a na základě tohoto svědectví zahájil v polovině 90. let Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunizmu šetření, které trvalo až do dnešní doby."
Důkazy prý mohou přibývat ještě během procesu. Státní zástupce Martin Omelka požádal francouzské úřady o další dokumenty. Jeho jsme se před časem ptali, proč od listopadu 1989 trvalo vypracování obžaloby dalších 16 let?
Podle Omelky byl problém v řízení, které žalobě předcházelo:
"Pokud jde o to přípravné řízení, tam bylo nutno žádat právní pomoc v cizině a to tedy to řízení nějakou dobu zdrželo, ustanovovat v archivech případné svědky, žádat o jejich zbavení mlčenlivosti, vyslýchat je..."
Pokud jde o současný proces, podle náměstka ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Pavla Breta nikdo nechce posílat staré a nemocné muže do tvrdého žaláře, třebaže jsou důvodně podezřelí z velmi závažného a nepromlčitelného trestného činu. Podle Breta by ale samotné jednání bylo minimem spravedlnosti, které "jsme dodnes dlužni na kusy roztrhané Henriette Trémeaudové".
