Neologismy v cizích jazycích a jazyky umělé
Po českých neologismech se podíváme na neologismy v cizích jazycích a na jazyky umělé.
Francouzština se vyznačuje odporem k přejímání slov z cizích jazyků, i pro pojem striptýz má vlastní jazykové spojení: déshabillage agacerie neboli dráždivé svlékání.
Jiné jazyky se brání méně, a tak se nepříklad v japonštině používá slovo taipuraita, (typewriter), česky psací stroj.
Španělština převzala z angličtiny slovo suéter, tedy svetr, a yiens - džínsy. Ani v češtině nepřebíráme cizí slova automaticky.
V 70. létech minulého století vypsal časopis Mladý svět soutěž o české pojmenování tehdy nového sportovního nářadí surfboard. Nápadů bylo mnoho, český národ je soutěživý, ale nevymyslelo se nic originálního. Slovo se částečně přeložilo, tedy místo board prkno, a z nepřeložené části bylo vytvořeno přídavné jméno surfovací.
V Bibli se dočítáme o univerzálním jazyce, který se trestem božím rozpadl do různých skupin, známá to Babylonská věž v knize Genesis. Podobnou pověst mají Mayové, Číňané a další národy.V novější historii byly činěny pokusy vytvořit univerzální dorozumívací jazyk zvaný lingua franca. Byla to například latina, interlingua středověku, španělština, francouzština, i němčina a ruština. Konala se i řada pokusů vytvořit umělý mezinárodní jazyk. Takových umělých jazyků existuje více než tucet a mají často roztodivná jména jako Kosmos, Monologika, Universalsprache a další. Nejznámější je pro nás asi esperanto, které vytvořil dr. Zamenhof, polského původu, avšak netrpěl šovinismem, ve své umělé řeči použil jen jediné polské slovo, a to název pro klobásu: polsky kielbasa, v esperantu la kolbaso. Esperanto má jednoduchou gramatiku a využívá slov z různých evropských jazyků.
Pro obyvatele Evropy, Austrálie a obou Amerik je to jazyk snadno naučitelný, to ovšem neplatí pro Afriku a Asii, ve kterých žije většina obyvatelstva zeměkoule. A jak je to češtinou? Trochu jsme si mezinárodně zaskórovali výrazy robot a pistole. Ale třeba i jazykolamy: kromě strkání prstu do krku a přelétání stříbrných střech křepekami, například větou Naolejuje-li Julie Julia, nenaolejuje Julie Julii. Ale o tom až příště.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.