Politické strany finišují s přípravami variant penzijní reformy v Česku. Jednotlivé návrhy však zatím příliš pozitivních výsledků dnešním třicátníkům nenabízejí, píší LN. Nejen že se podle většiny návrhů budou muset spokojit pouze s třetinou či pětinou svých současných platů, ale penze by byla natolik nízká, že by se budoucí důchodci dostali se svým příjmem dokonce pod hranici chudoby. I proto politici své varianty ještě mění.
Politické strany finišují s přípravami variant penzijní reformy v Česku. Jednotlivé návrhy však zatím příliš pozitivních výsledků dnešním třicátníkům nenabízejí, píší Lidové noviny. Nejen že se podle většiny návrhů budou muset spokojit pouze s třetinou či pětinou svých současných platů, ale penze by byla natolik nízká, že by se budoucí důchodci dostali se svým příjmem dokonce pod hranici chudoby. I proto politici své varianty ještě mění. Podle posledních známých výsledků jednotlivých variant je tak zřejmé, že plány ODS, ČSSD nebo US-DEU by znamenaly, že minimálně polovina důchodců by dostávala penzi ani ne čtvrtinovou ve srovnání s průměrnou mzdou. Nejvýrazněji se přitom tento rozdíl projevil u ODS. Ta totiž navrhovala rovný důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy, takže by pod hranici chudoby skončil každý penzista. Překvapivě vysoké číslo důchodců žijících pod hranicí chudoby obsahuje i varianta ČSSD. Do roku 2035 se tato skupina penzistů sice neobjevuje, poté ale jejich počet razantně roste.
Komunistický režim v Evropě se podle někdejšího prezidenta a disidenta Václava Havla zhroutil mimo jiné v důsledku své vlastní vnitřní krize, píší Hospodářské noviny. Přispěla k tomu ale také práce opozičních helsinských hnutí, která požadovala dodržování lidských práv v zemích sovětského bloku. Princip trvání na dodržování závazků, které na sebe komunistická vrchnost vzala, byl podle Havla "jediným možným způsobem zápasu za lidské a občanské svobody, za občanskou důstojnost".Havel to uvedl při zahájení mezinárodní konference, při níž budou tři desítky expertů a pamětníků po nadcházející dny v Černínském paláci v Praze debatovat o tom, jak helsinský proces přispěl ke zhroucení komunistického bloku.
Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Má cenu se honit za prací, když život s pomocí sociálních dávek nevyjde zase o tolik hůř? Tuhle otázku si položí řada lidí a přinejmenším ti, kdo pracují za nízké mzdy, si mohou s klidným svědomím odpovědět. Pracovat se nevyplatí, píše MF Dnes. A žádnou výraznou změnu do tohoto závěru zatím nepřinesla svými posledními kroky v oblasti daní a sociálních dávek ani vláda. Například žena či muž se dvěma dětmi vydělávající si devět tisíc korun hrubého při zvýšení příjmu o stovku ve skutečnosti dostanou navíc čistého jen 40 korun. O 60 korun přijdou kvůli daním a sníženým sociálním dávkám. Vyplývá to z čerstvé studie Vysoké školy ekonomické a ministerstva financí. Problém je stále stejný: když lidé bez příjmu začnou pracovat nebo si hledají lépe placenou práci, přijdou často kvůli vyšším daním a zejména štědrým sociálním dávkám o více než polovinu toho, co si vydělají. Existují i horší případy, že se zvýšení hrubého příjmu neprojeví vůbec nebo dokonce člověk ještě zchudne. Přídavky na děti či příspěvky na bydlení jsou odstupňované podle příjmu a po dosažení určité hranice už se neposkytují vůbec.
Česká polní nemocnice na Srí Lance je v plném nasazení a dětí se v ní rodí tolik, že překonává místní rekordy, píše MF Dnes. Stačilo málo: nemocnice se přestěhovala o sto kilometrů na jih směrem do nejpostiženější části ostrova a přístup tamních lidí je úplně jiný. Lékaři spolupracují a pacienti se jen hrnou. "Během týdne porodila doktorka Jitka Krouželová jedenadvacet dětí a ošetřila přes sto žen. Tím strhala místní rekordy," řekla Hana Hettiaratchi Sklenářová, která za srílanské ministerstvo zahraničí koordinuje spolupráci s nemocnicí. "Dvacet narozených dětí, to byla dosud měsíční kvóta celé místní nemocnice." Polní nemocnice se přestěhovala z města Galle do města Belliata. V polovině května ji liberecká humanitární organizace Hand for Help předala srílanským úřadům. "V současné době je to zřejmě nejprestižnější pediatrické pracoviště na Srí Lance," říká Stanislav Hrdlička, jeden ze čtyř Čechů, kteří v nemocnici zůstali. "Vedeme, pokud jde o vybavení, servis či způsob provádění zákroků." Když nemocnice působila ještě v Galle, byla kritizována, že měla málo pacientů, tady se však situace obrátila. "Lidé přicházejí ze všech stran. Máme publicitu a maminky sem jezdí opravdu zdaleka," říká Jitka Krouželová.
Porod doma v přítomnosti blízkých? V Česku dává přednost domovu stále více žen. Nyní asi tři procenta. Jen porodní asistentka Ivana Königsmarková tak pomohla na svět padesátce dětí. "Stačí, když o ženu před porodem i po něm pečuje jedna asistentka. Zatímco v průměrné české nemocnici se o rodičku stará až šedesát lidí. Vzali jsme ženám vědomí, že jsou schopny porodit vlastní dítě. I proto se v Česku rodí tak málo dětí," míní asistentka. Otázkou, co vede ženy k porodům doma a zda na jejich výhradách k úrovni porodnic není leccos pravdivého, se v Česku zatím podle porodní asistentky Zuzany Šromerové zabývá jen málokdo. I ona nicméně přiznává, že přibývá porodnic, v nichž se snaží vyhovět ženám, aby rodily podle svých představ.
České zemědělství je permanentně k pláči...?
Šedesát kilogramů. Tolik dusíkatých hnojiv spotřebují čeští farmáři na jeden hektar pole během roku, píší Lidové noviny. Podle zjištění ekologického Hnutí Duha si čeští zemědělci stále více libují v používání chemických hnojiv a pesticidů, tedy přípravků hubících škůdce. Spotřeba pesticidů se od roku 1993 zvedla o pětinu. Pro představu: vinná réva dostane během jedné sezony až dvanáct pesticidních postřiků. Látky se pak dostávají do lidského těla. Lékaři přitom dlouhodobě upozorňují, že pesticidy nepříznivě ovlivňují především hormonální systém. Kromě pesticidů zemědělci stále více používají i průmyslová hnojiva. Například mezi lety 1993 až 2000 se zvedla spotřeba těch dusíkatých bezmála o polovinu. Na jeden hektar pole jich farmáři během roku v průměru použijí šedesát kilogramů. Dusík, který je v těchto hnojivech obsažený, se váže hlavně na zeleninu a pitnou vodu. Jeho nadprůměrný výskyt hygienici zjistili v každém desátém prameni. Používání takového množství chemie je přitom zbytečné. "Je to cesta do pekel. U nás se ani vše nespotřebuje, lidé asi třetinu toho, co koupí, vyhodí. Jenže čím více se půda chemikáliemi zahlcuje, tím je vyčerpanější a v budoucnu přestane být úrodná úplně," říká zemědělec Josef Sklenář z jihlavské ekologické farmy. S tím nesouhlasí i šéf sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD). "U nás se spotřebuje asi o čtyřicet procent méně chemikálií než v západních zemích," říká Skopal. Je to podle něho tím, že čeští farmáři dostávají nižší dotace
Více než sto policistů se podílelo v noci z pátku na sobotu v centru metropole na rozsáhlé akci zaměřené především na kontrolu nočních erotických podniků, píše Právo.. Příslušníci státní, městské a cizinecké policie si v okolí Václavského náměstí posvítili mimo jiné na dodržování čerstvého zákazu erotické reklamy, na hledání osob v celostátním pátrání. Zaměřili se rovněž na nelegální pobyt cizinců na našem území. Noční akce se zúčastnil i náměstek policejního prezidenta Vladislav Husák, náměstek primátora hlavního města a radní pro bezpečnost Rudolf Blažek (ODS) a náměstek ředitele pražské městské policie Ludvík Kléma. Ten Právuřekl, že provozovatelé nočních podniků už většinou reklamu na erotické služby v ulicích Prahy nenabízejí. "Poté, co jsme to začali kontrolovat, už si dávají pozor. Vědí, že jim za to hrozí vysoké pokuty, takže se jim to nevyplatí," uvedl Kléma. Strážníci podle něj při víkendové akci zaznamenali pouze dvě drobná porušení vyhlášky. "Dodržování nové vyhlášky samozřejmě kontrolujeme. Provozovatelé nočních podniků si už však skutečně dávají pozor a letáky, na jejichž obsah si často stěžovali Pražané i někteří turisté, nenabízejí," řekl Právu Blažek. Dodal, že vedení hlavního města podobné akce bude je nadále podporovat.
Rozhodli se žít v samostatné obci, ale přesto půjdou k volbám až napřesrok, a ještě mají volit zastupitelstvo, které nebude jejich. Zní to paradoxně, ale pokud se nezmění zákon o obcích, nesmysl to není, píší Hospodářské noviny. Zákon totiž způsobil, že v popsané situaci se ocitla část obyvatel hned dvou větších měst - Břeclavi a Prostějova. K dělení obcí docházelo hlavně v 90. letech. Ty části, které chtějí získat samostatnost nyní, to mají daleko těžší než před lety. Na své první volby si kvůli změnám zákona musí počkat i několik let a navíc mezitím jejich původně mateřská obec může, zcela zákonně, zrušit všechny investice. Situace v části Prostějova, Držovicích, které se rozhodly jít na konci loňského roku samostatně, nebo části Břeclavi, Ladné, nutí politiky opět měnit zákon. Držovice, které se vyslovily v referendu pro samostatnost na konci loňského roku, by se měly stát obcí až v roce 2007 a rok předtím by lidé odtud měli jít volit ne nové vlastní zastupitele, ale ještě zastupitelstvo Prostějova. Mezitím se ovšem v obou městech lidé dohadují s radnicí. V Držovicích si dokonce raději najali právníka. Zastupitelé Prostějova se totiž rozhodli, že změní katastrální hranice města tak, že k Držovicím přestane patřit průmyslová zóna, ve které je hypermarket a několik dalších firem. Držovice předtím než se stanou plnoprávnou obcí, čeká další fáze rozvodu: dělení majetku.
I prostřednictvím změn v zákonech chce ministerstvo financí chránit klienty domácích bank, píše Právo. Ty jsou dlouhodobě terčem kritiky kvůli výši svých poplatků, zejména za zrušení účtů. Postavení klientů finančních institucí by se podle Sobotky mělo zlepšit také díky dobrovolným krokům bank. "Návrhy, které jsme připravili, jsou zahájením otevřené debaty, které by se měli zúčastnit všichni, to znamená ČNB, banky, zástupci spotřebitelů i veřejnost," uvedl ministr. Zopakoval, že chce umožnit co nejrychlejší a nejlevnější přestup mezi bankami a posílit informovanost klientů ze strany bank. ODS je připravena o návrzích jednat. "Pokud vláda konečně došla k názoru, že si banky v této zemi nemohou dělat, co chtějí, je to dobře," řekl v pořadu místopředseda ODS Petr Nečas. Některé kroky bank byly podle něj "opravdu nehorázné", například vysoké poplatky za rušení účtů.
