Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) navrhne summitu EU, aby prodloužil období, v němž zbývající členské země EU mohou schválit euroústavu. Původně stanovený termín vyprší na podzim 2006, píše deník Právo. Mandát Paroubkovi dala včera vláda po schůzce devíti představitelů koaličních stran, která reagovala na situaci po francouzském zamítnutí euroústavy.
Premiér Jiří Paroubek, foto: ČTK
Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) navrhne summitu EU, aby prodloužil období, v němž zbývající členské země EU mohou schválit euroústavu. Původně stanovený termín vyprší na podzim 2006, píše deník Právo. Mandát Paroubkovi dala včera vláda po schůzce devíti představitelů koaličních stran, která reagovala na situaci po francouzském zamítnutí euroústavy. Premiér naznačil, že by se referendum ve Francii mohlo opakovat i při zachování současného textu euroústavy. Pokud jde o schvalování euroústavy v Česku, nic se zatím nemění. Mělo by přijít na pořad dne nejpozději s volbami do Sněmovny. Žádné parlamentní uskupení nevylučuje referendum, a pokud zákon o něm neprojde parlamentem, kývly by vládní strany na hlasování poslanců a senátorů. Dva lidovečtí ministři ale podle zadání předsednictva jejich strany vládě navrhli, aby přerušila informační kampaň za přijetí euroústavy. Návrh však ve vládě podporu nezískal.
Foto: ČTK
"Zatím jsme nedostali na kampaň ani korunu," řká ředitelka vládního odboru pro informování o EU Petra Mašínová. Podle ní by mělo osmdesát milionů korun ze státního rozpočtu přijít na účty odboru konce června. Tou dobou už bude jasné, jak dál bude Evropská komise s euroústavou nakládat, píší Lidové noviny. I přesto, že premiér odmítl kampaň zastavit, slíbil, že se podle rozhodnutí komise "bude modifikovat". Mašínová sice stále trvá na tom, že v průběhu června by měli lidé dostat v jeden den ve vydáních všech novin a časopisů český text euroústavy. Dnes už ale připouští, že text by mohl být přece jen zobecněn, a mohl se také více týkat evropských záležitostí. Pro letošek vláda plánovala utratit za kampaň k euroústavě osmdesát milionů korun. V příštím roce pak dalších sto dvacet milionů korun. Přesná výše částky bude záležet na tom, zda ústavní smlouvu bude ČR ratifikovat v referendu nebo v parlamentu.
Ministerstvo financí připravuje tvrdá opatření, která by měla zajistit větší ochranu klientů domácích bank. Finance chtějí například přinutit banky, aby si neúčtovaly poplatky za zrušení účtu či aby veřejnost už v měsíčním předstihu informovaly o případných změnách cen účtovaných služeb. Vyplývá to z dokumentu ministerstva, který má k dispozici deník Právo. Sobotkův úřad tím reaguje i na nedávnou vlnu kritiky klientů bank, kteří si stěžovali na výši bankovních poplatků. Ty jsou v Česku často vyšší, než kolik si vlastníci peněžních ústavů účtují za stejné služby v zahraničí. Největší české banky v současné době šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže z možné kartelové dohody při stanovování výše poplatků.
Po českých silnicích jezdí v současnosti asi 250 autobusů a aut na zemní plyn. Vláda chce ovšem dosáhnout toho, aby za patnáct let toto ekologicky šetrnější palivo využívaly až stovky tisíc vozidel a aby v souladu s požadavkem Evropské unie nahradil v roce 2020 zemní plyn deset procent nafty a benzinu, píší Hospodářské noviny. Plyn tak má napomoci tomu, aby provoz na silnicích méně zamořoval ovzduší. Kabinet přijal Program podpory alternativních paliv v dopravě. První část programu se zaměřila na zemní plyn, který je pro ochranu ovzduší perspektivní, ale kvůli různým problémům zatím příliš nefunguje. Na rozdíl od propan-butanu, na který už dnes jezdí tisíce aut. Propan-butan ovšem není zdaleka tak ekologický jako zemní plyn. Zatím co na propan-butan, tedy LPG, jezdí v Česku statisíce vozidel a existuje síť plnících stanic, v případě zemního plynu jich je jen několik. Ministerstva průmyslu a životního prostředí se ovšem chtějí do konce srpna dohodnout se společností RWE Transgas a distributory zemního plynu na účasti plynárenství na stavbě desítek nových "plynových" stanic, nově by měla být alespoň jedna stanice na plyn v každém okrese. Letos by měly vzniknout nové stanice v Brně, Ústí nad Labem, Ostravě a ve Středočeském kraji.
Měl to být v Česku ojedinělý projekt - po vzoru amerických prezidentů loni v červenci vznikla Knihovna Václava Havla. Toto kulturněpolitické centrum mělo v první fázi soustředit veškeré rukopisy bývalého prezidenta Havla a později vydávat knihy či pořádat přednášky. Finanční podporu Knihovně Václava Havla přislíbil tehdejší americký velvyslanec Craig Stapleton, ve správní radě zasedly výrazné osobnosti - mimo jiné diplomat a Havlův přítel Alexandr Vondra, politolog Jiří Pehe či sociolog Miroslav Petrusek. Téměř po roce je ale celý projekt stále na začátku a potýká se s problémy, píší Lidové noviny. Vydána byla dosud jen kniha depeší z roku 1989 Praha - Washington - Praha. Další aktivity zatím nejsou známy. Knihovnu už také nepřipravuje původní tým. Z funkce ředitele odešel autor kroniky listopadové revoluce s názvem Polojasno Václav Bartuška, ze správní rady odstoupil rovněž bývalý velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Vondra. Současné vedení instituce v čele s Vangelisem Zingopisem si problémy nepřipouští a tvrdí, že vše jde podle plánu a tvrdí, že má přísliby finančních příspěvků a spolupráce z mnoha zemí světa, včetně Spojených států. Podrobnosti ale neuvedl.
Erotika se mění v exotiku, alespoň na Václavském náměstí v Praze, kde zaměstnanec nočního podniku 1.6. večer upravoval světelný poutač tak, aby odpovídal nové magistrátní vyhlášce o reklamách na erotická vystoupení a služby, foto: ČTK
Erotická reklama by měla zmizet z ulic hlavního města, píší Lidové noviny. V Praze platí od 1. 6. zákaz propagace erotických vystoupení a služeb. Magistrát vydal vyhlášku zejména kvůli naháněčům, kteří v centru metropole lákají lidi k návštěvě nočních klubů a rozdávají jim letáky. Strážníci se chystají proti erotické reklamě zasáhnout. Za propagaci erotických služeb hrozí pokuty od 1000 do 200.000 korun. Situaci v centru metropole pokládají radní za ostudnou a neúnosnou. Podle některých informací působí v okolí Václavského náměstí přes deset nočních klubů, do nichž naháněči lidi lákají jediné místo, kde erotická reklama smí být, je silnice ke skládce komunálního odpadu v Ďáblicích. Město totiž nemůže zakázat nic plošně a musí pro erotickou reklamu vyčlenit nějaké místo.
Spěchem na "důležité jednání" vysvětloval Jiří Paroubek, proč jeho limuzína ve středu ráno projížděla křižovatku na červenou nebo předjížděla v zatáčce přes plnou čáru případně proč vytvrvale překračovala povolenou rychlost. To všechno se řidičům předsedy vlády podařilo na pouhém dvoukilometrovém úseku. MF DNES se pokusila Paroubkovu cestu z jeho bydliště na okraji Prahy na Úřad vlády sledovat. Kvůli premiérově rychlé jízdě to však netrvalo déle než tři minuty. Podle zákona tak vozy vrcholných politiků jezdit smějí: umožňuje jim to modrý majáček na střeše jejich vozu. Pokud jej zapnou, mohou dopravní předpisy ignorovat. Jestli v české politice něco téměř beze zbytku přežilo z komunistické éry, pak jsou to dopravní návyky místních mocných. Ani patnáct polistopadových let nestačilo českým politikům k tomu, aby si ze svých střech sundali kouzelné modré majáčky zajišťující jim absolutní přednost v jízdě. Přitom čerpat inspiraci k takovému kroku by bylo kde. Zemanova vláda si před pěti lety nechala zpracovat analýzu, jak jsou na tom s majáčky jejich kolegové v zahraničí. A co se dozvěděla? "Vybavení politiků majáčky není ve světě obvyklé," stojí ve zprávě ministerstva vnitra.
Dětská nemocnice v Motole
Rozpadající se dětský pavilón v pražské nemocnici v Motole může posloužit jako ukázkový příklad, co hrozí nemocnicím, pokud se peníze z odpisů určené na opravy utratí v každodenním provozu. Nyní hrozí, že nemocnice začnou odpisy odkládat do fondů reprodukce ještě méně než dosud. Vyhláška Ministerstva financí totiž umožňuje, aby fondy zmenšily či úplně zrušily, pokud nebudou mít volné peníze, píší Hospodářské noviny. Ředitelé nemocnic k tomu dokonce mají jasný motiv: pokud peníze šetřit nebudou, zlepší se jim tak účetnictví a z tradiční ztráty se dostanou do kladných čísel. Opravy zchátralých budov a obnovu drahých přístrojů pak zaplatí daňoví poplatníci, jak se už děje v případě dětského pavilónu v Motole. K takovému postupu jsou jejich ředitelé nuceni, sami si však uvědomují, že je také pro ně pohodlnější. Systém se začíná měnit jen pomalu. Změnu iniciovaly kraje pod taktovkou ODS. Převzaly od státu nemocnice počátkem roku 2003 podle zákona, který jim nařizoval podobnou praxi jako ve státních ústavech. Také krajské nemocnice jsou příspěvkovými organizacemi a také neúčtují odpisy - tato povinnost připadla kraji, který nemocnice vlastní. Někteří hejtmani se snaží tento stav změnit a převádějí nemocnice na obchodní společnosti, které využívají standardní model účetnictví. Pokud se majetkem nových společností stanou budovy, pozemky i přístroje nemocnic, mohou samy odepisovat. Jejich hospodaření se tak stane zcela transparentní a manažeři ponesou jasně formulovanou odpovědnost. Ze všech akciových společností však zatím majetek dostala pouze českobudějovická nemocnice.
