Prvního září se otevřou školy. Bez roušek, ale s přísnější hygienou
Školní výuka v Česku se od 1. září vrací do běžných kolejí. Školy se téměř po půlroční pauze chystají na návrat dětí do lavic a musí řešit, jak co nejlépe zabránit případnému šíření koronaviru. Od ministerstva školství dostali manuál, podle kterého mají postupovat. O konkrétních opatřeních v jednotlivých školách ale rozhodují sami ředitelé.
Původní manuál pro školy, který ministr školství Robert Plaga (ANO) s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) představili minulé úterý, předpokládal, že roušky budou od 1. září povinné ve školách plošně. Ministr zdravotnictví ale po kritice a jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) rozhodnutí nakonec změnil. Roušky tak nebudou pro děti povinné. Žáci a studenti je budou muset nosit plošně jen při zhoršené epidemiologické situaci v okrese.
Podle nového manuálu ministerstva školství se školská zařízení vrátí k běžnému provozu včetně školních jídelen a družin. Odpadá i jarní dělení na patnáctičlenné skupiny. Děti nastoupí do tříd s dodržováním hygienických pravidel.
Resort školství k aktualizovanému manuálu přiložil letáček do sboroven a kabinetů, který popisuje postup hygieniků při případném výskytu koronaviru ve škole. Pokud by se u někoho potvrdil covid-19, začala by krajská hygienická stanice dohledávat kontakty nakaženého a vyhodnocovat riziko přenosu nemoci. Celá škola by se podle manuálu uzavírat nemusela.
Manuál obsahuje i doporučení k tradičnímu uvítání prvňáčků. Obecně tuto akci nezakazuje, doporučuje ale, aby školy zvážily aktivity, které nejsou pro naplnění školního vzdělávacího programu nezbytné a dochází při nich ke koncentraci vyššího počtu lidí. "Pokud se rozhodnete akci pořádat, doporučujeme zvážit podmínky, za kterých se tato akce bude pořádat, s ohledem na minimalizaci možnosti přenosu nákazy," uvedlo ministerstvo. Je tedy na konkrétní škole, zda akci zorganizuje.
Nad 100 osob na jednom místě je však nutné nosit roušku. Proto se řada škol ještě nerozhodla, jak se s touto situací vypořádat.
Nákup počítačů
Vláda pošle základním školám víc než miliardu korun na nákup počítačů a softwarových licencí. Peníze by měly dostat do poloviny října. Příspěvek má školám pomoci zajistit v případě dalšího uzavření škol distanční výuku žáků.
Každá škola by měla dostat 20 tisíc korun na jednoho učitele. Osmdesát procent z tohoto příspěvku mají školy použít na nákup výpočetní techniky pro učitele. Dvacet procent je pak určeno na počítače pro žáky, které je doma nemají. Ředitelé škol budou podle ministerstva školství rozhodovat ve spolupráci s třídním učitelem, který má o poměrech žáka povědomí, o tom, které dítě si bude moci počítač ve škole půjčit.
„Není to určené pouze pro sociální znevýhodněné rodiny, ale například i pro rodiny, kde jsou rodiče na home office a nemají více počítačů. Učitel tak musí zmapovat situaci v rodinách a musí na to umět zareagovat,”řekl ministr školství Robert Plaga (ANO).
Zatímco při jarní dálkové výuce se do vzdělávání spousta rodin dobrovolně nezapojila, teď už je distanční výuka podle novely školského zákona povinná.
Počet školáků
Podle statistik ministerstva školství by do základních a středních škol mělo od 1. září nastoupit kolem 1,4 milionu dětí, což bude zhruba o 18 200 víc než loni. Pokračuje tak trend nárůstu počtu žáků ve školách, který souvisí s demografickým vývojem. V jeho důsledku se za posledních deset let počet žáků v základních školách zvýšil o pětinu.
Počet prvňáčků ale třetí rok za sebou klesá, letos jich usedne do lavic zřejmě kolem 107 800. Silnější ročníky se postupně posouvají na druhý stupeň.
„Za pár let pravděpodobně můžeme očekávat, že skončí nárůst počtu žáků i na druhém stupni základních škol, a ředitelům tak možná skončí dlouhé období starostí s neustálým navyšováním kapacity," uvedla Helena Chodounská z Českého statistického úřadu.
Podle ní souvisí současný nárůst počtu dětí ve školách s porodním boomem mezi roky 2002 a 2008. Vysvětlila, že od roku 2011 se počet narozených ale opět snižuje, což se už o tři roky později projevilo v úbytku dětí nastupujících do školek. Postupně podle ní lze očekávat, že silné ročníky budou přecházet do středních a později vysokých škol.
Mezi školáky v základních školách je podle Chodounské zhruba 26 a půl tisíce cizinců. Tvoří tak 2,8 procenta všech žáků. V mateřských školách se počet cizinců za posledních deset let ztrojnásobil, loni jich bylo 12 tisíc, tedy 3,3 procenta všech dětí ve školkách. Nejvíce cizinců je v Praze, kde činí téměř 9 procent žáků základních škol. Čtyřprocentní podíl představují v Karlovarském a Plzeňském kraji. Nejčastěji jde o Ukrajince, Slováky, Vietnamce, Rusy, Bulhary, Mongoly nebo Rumuny.
