Krajané navštívili budoucí Památník čs. exilu v Modřanech
Na závěr konference Krajané a český jazyk účastníci navštívili pražské Modřany, kde by měl vzniknout Památník československého exilu. V současné době zde existuje pouze jeho zárodek v podobě výstavy.
Krajany na radnici přivítal starosta Prahy 12-Modřan Petr Prchal, který představil tuto městskou část, její milníky i současné problémy. Podle Petra Prchala jsou Modřany vůči krajanům a exulantům otevřené, což dokládá mj. podpora projektu na vybudování památníku. Ten by měl vzniknout na zeleném prostranství poblíž křižovatky třídy Československého exilu a Generála Šišky. Generál Alois Šiška byl válečný exulant, letec RAF, který se proslavil v bitvě o Anglii. Po roce 1948 byl v Československu pronásledován a vězněn.
Po návštěvě radnice si krajané prohlédli místo pro navrhovaný památník u budovy bývalého obchodního domu Prior na Sofijském náměstí. Projekt představil jeho autor Petr Vrána, sám exulant, který žil od roku 1981 v Německu. Pomník je projektován jako monolit z umělého pískovce o rozměrech 15x7 metrů. V jeho horní části bude umístěn neonový klobouk. Jde o odkaz na Voskovcův výrok: Domov je tam, kde si pověsím klobouk. Pod klobouk budou promítány portréty významných československých exulantů. „Do exilu odešly statisíce lidí. Je smutné, že československý exil zatím nemá v Praze důstojnou připomínku,“ říká Vrána.
Projekt památníku byl schválen radnicí Prahy 12, ale jeho realizace zatím vázne – především na penězích a na problémech kolem vlastnictví a úprav obchodního domu Prior. Jeho nevyužívaná schodišťová část by se měla stát zázemím Památníku. Odtud se mají na pískovcový pomník promítat portréty exulantů. Podle Petra Vrány je to ideální místo pro muzeum exilu, respektive permanentní expozici, která by na příbězích některých exulantů dokumentovala hlavní exilové vlny 20. století. V uplynulém století v exilu skončilo čtvrt milionu Čechů a Slováků. Zárodek expozice vznikl již loni, kdy byla v přízemních prostorách objektu odhalena výstava k 75. výročí Mnichovské dohody.
Výstava znázorňuje pohled do chvatně opuštěné pracovny hudebního skladatele Jaromíra Weinbergera, nejslavnějšího „modřaňáka“, který odešel do exilu v roce 1938. Jako žid by jinak skončil v koncentračních táborech. Před válkou byl na vrcholu kariéry, bylo mu 42 let. Weinberger komponoval hudbu pro činohry Národního a Stavovského divadla. Skládal také chytlavé melodie pro kabaretní scény včetně Červené sedmy. Napsal celkem čtyři opery. Nejznámější je Švanda Dudák, která byla uváděna prakticky po celém světě. Pro Jaromíra Weinbergera se stal exil traumatem. V roce 1967 spáchal na Floridě sebevraždu.
V přízemním atriu, kde probíhá výstava o Weinbergerovi, připravil Petr Vrána hudební program. Postaral se o něj Hostivický pěvecký sbor s dirigentem a pianistou Jakubem Zahradníkem. Zazněly i Weinbergerovy skladby. Vzniklo tak improvizované respirium se sedadly, které poutalo pozornost kolemjdoucích. Taková scéna pro koncerty z tvorby exilových autorů by se podle Vrány měla stát trvalou součástí zamýšleného památníku. Další podrobnosti o projektu jsou na webu www.ceskoslovensky-exil.info. Krajané – vesměs příslušníci exilové vlny z roku 1968 – připravený program ocenili a myšlenku na vybudování památníku jednohlasně podpořili.
