Koláže Jiřího Koláře se představují v Sao Paulu
Práce českého výtvarníka, básníka a překladatele Jiřího Koláře jsou k vidění v Sao Paulu. Kolář proslul zejména vlastními technikami různých druhů koláží. Vytvořil muchkoláže, roláže či antikoláže.
Na sedmdesát děl Jiřího Koláře, který zemřel v roce 2002, pochází ze sbírky pražského Muzea Kampa. Podle brazilské tiskové agentury jde o díla, která vytvořil před rokem 1977, než emigroval do Západního Berlína. Později se usadil ve Francii, kde v roce 1980 získal i francouzské občanství.
Jiří Kolář se vyučil truhlářem a v mládí vystřídal řadu povolání. Ve 40. a 50. letech se věnoval především básním a byl členem surrealistické skupiny 42. Právě kvůli členství v této skupině a přátelství s představiteli české avantgardy, kteří emigrovali, byl v 50. letech vězněn. Později byl jedním z prvních signatářů Charty 77.
Z Rousseauova portrétu odstranil Rousseaua
Jiří Kolář tvořil obrazy, reliéfy a objekty vlastními metodami koláží. Například takzvané muchláže vznikly zmačkáním obrazů (reprodukcí, map či notových záznamů). Roláže tvořil rozřezáním reprodukcí na proužky, které pak přeskupoval do nových kompozic. V antikolážích nechal zmizet základní motiv z reprodukcí známých děl. Například z Rousseauova autoportrétu odstranil právě Rousseaua.
I když byl Jiří Kolář malíř, místo stětce pracoval s nožem a lepidlem. Materiál získával i od spisovatele Bohumila Hrabala, který tehdy pracoval ve sběrně papíru. Ve světě měl Kolář řadu výstav, například už v 70. letech mu velkou výstavu uspořádalo Guggenheimovo muzeum v New Yorku. Nově objevené tvůrčí postupy pak sepsal do Slovníku metod. Vydal ho v roce 1986 v Miláně a neustále doplňoval.
