První klavír v Bulharsku byl pro paní Proškovou, vzpomíná na bulharské Čechy Ivo Chadžimišev
Když bylo v roce 1878 osvobozeno Bulharsko, byli to Češi, kteří se výrazně zasloužili o jeho rozvoj. Dvacítku českých rodin teď představuje výstava v pražském Klementinu. Přesto je to jen zlomek informací o životě a díle mnohých Čechů, kteří k rozvoji Bulharska přispěli.
Jak uvedl generální ředitel Bulharské tiskové kanceláře Maxim Minčev, Bulharsko získalo statut státu jako jeden z posledních v Evropě:
„Právě v té době začaly z Čech přicházet desítky intelektuálů, bankéřů, obchodníků a dalších lidí, kteří přišli bez postranních úmyslů pomáhat našemu národu. A zatímco Rusko, jako stát, který nás osvobodil, se věnoval především budování armády, Češi vybudovali základy bulharského kulturního státu. Naši první historici, pivovarníci, bankéři, hudebníci, malíři a divadelníci přišli odtud a dělali to bez nároku na zvláštní odměnu. Proto jim říkáme Bulharští Češi. Po celém Bulharsku jsou ulice, které nesou jejich jména. Ale mladá generace toho o nich moc neví. Ani v Bulharsku, ani tady“.
Češi položili základy mnoha institucí
Jména jako Jireček, Mrkvička nebo Sís mnoho lidí nezná. Přesto výrazně zasáhli do bulharského kulturního života. Například Konstantin Jireček byl historik, který přijel na pozvání vlády, aby organizoval školství v nově založeném bulharském státě. Jeho nonografie Dějiny Bulharů je prvním uceleným výzkumem dějin bulharského národa.
Malíř Jan Václav Mrkvička byl jedním z iniciátorů založení Národní akademie umění v Sofii. Maloval místní obyčeje, svátky i tance. Udělal i řadu portrétů předních bulharských osobností. Novinář Vladimír Sís byl během balkánských válek válečným korespondentem.
Klavír pro paní Proškovou přijel na povoze přes bulharské hory
Osobní vzpomínky má na Bulharské Čechy i kurátor výstavy Ivo Chadžimišev:
„V nás vzpomínáme na dvě rodiny. Je to rodina Cibulkova a Ivan Bureš. Ten byl zakladatelem bulharského geologického muzea. Když jsem byl dítě, tak jsem trávil každé léto u Burešů. Vyprávěli mi o další české rodině Proškových, kteří založili první pivovar. Zasloužili se také o vznik významných bulharských architektonických památek. Pro paní Proškovou byl přivezen do Bulharska první klavír. Připlul po Dunaji, a v přístavu ho naložili na povoz tažený voly. Přejel přes hory, a vyložili ho na dvoře pivovaru. Pak se shromáždili všichni zaměstnanci i česká společnost, která tam byla. Paní Prošková se postavila ke klavíru, a začala zpívat. Celá ta společnost zpívala české písně. Člověk musí mít takovou osobní vzpomínku, aby mohl udělat takovou výstavu“.
Jak dodal Ivo Chadžimišev, je výborné, že vznikl projekt, který v obou zemních pomáhá vracet vzpomínky na lidi, kteří byli zakladateli bulharské kultury.
„První skupina Čechů, která přijela do Bulharska po osvobození po roce 1878, přijela z Turecka. Žili tehdy v Osmanské říši. Když začala rusko - turecká válka, tak Češi, kteří pracovali s panem Proškem, demontovali víc než 200 metrů železnice, aby turecká armáda nemohla dojet do Staré Zagory. Češi, kteří přichází do Bulharska, jsou centrální postavy bulharského rozvoje po osvobození. První archeologové, první pivovarníci, hudebníci, inženýři, lékaři, malíři, lidé, kteří postavili nové Bulharsko. My jich máme na výstavě 20, ale je jich ještě víc“.